Time Out Petra Pavlovského (No. 3)

Aktuální výběrové řízení na nového ředitele Divadla na Vinohradech v Praze vstoupilo do finále, ve kterém, pokud vím, zůstali jako hlavní kandidáti tři borci nestejné váhové kategorie.

Podle hmotnosti: herec, písničkář a režisér, „příležitostný diplomat“ 🙂 Martin Stropnický; režisér, t. č. v ND, Ivan Rajmont; a konečně Tomáš Töpfer, přední český herec, principál, zakladatel a ředitel Divadla na Fidlovačce, senátor a mediální hvězda.

Osobně jsem se v životě setkal se všemi. S Rajmontem jsme si v 80. letech povídali o jeho možné režii v Ústředním loutkovém divadle (dnes Minor). Byl jsem tam dramaturgem, v devětaosmdesátém dokonce už uměleckým šéfem, po J. Menzelovi druhým nestraníkem v této funkci v Praze. Už si to asi nebude pamatovat. Pamatovat si ale asi bude mé nadšení nad jeho pohostinskou režií Dona Juana, kterou jsem asi před čtyřmi, pěti či možná ještě více lety zhlédl v Hradci Králové.

S žádným z nich si netykám, jako ostatně téměř s žádným českým režisérem s výjimkou těch, kteří si někdy zadali s loutkami (L. Engelová, J. Borna, J. Krofta, M. Schartová, P. Polák, P. Vašíček, T. Dvořák, K. Vostárek, L. Richter a d.), s žádným jsem nevypil ani jedinou skleničku, s žádným jsem si dokonce ani jedinkrát nepřiťuknul, neznám jejich manželky ani žádné jiné příbuzné. Zato znám za posledních 40 let dost dobře jejich tvorbu, pražskou i mimopražskou, především tu ústeckou.

+++++++++

Divadlo na Vinohradech na obraze Jaroslava Šetelíka z r. cca 1907-1910

+++++++++

Se závěry kolegy Ermla v jeho textu Kdo přijde do divadla s andělíčky? (DN 20/2011, str. 10) zcela souhlasím. Přesto nebo spíš právě proto několik poznámek:

– J. Gregorini: … vítězí veselohry jako Brouk v hlavě... Do naha… Jinými slovy bulvár, jakkoli nepopírám, že i na základě bulvárního textu se dá udělat skutečné a dobré umění. Připomínám například český film Parohy, 1947, režijní spolupráce Alfréd Radok, jehož scénář je Brouk v hlavě v bleděmodrém, leč filmový tvar směřuje k Dědečkovi automobilu (1956), ne-li k Veselé vdově E. Lubitsche (USA, 1934).

– Pohodlné lidové divadlo znamená komerční divadlo, na kterém není nic špatného, dokud není dotováno z peněz i těch daňových poplatníků, kteří do žádného, a tím méně komerčního divadla jak je rok dlouhý nikdy nepřijdou.

Ačkoli bezdětek, jsem ochoten platit na školy a další standardní výchovná a vzdělávací zařízení, ale nikoli na kolotoče a houpačky, lezecké stěny popř. bungee jumping, skateboardová hřiště apod.

– Teze o Vinohradech, jako o přirozené konkurenci ND (v činohře) je správná a tradiční. Platila nejenom po celou první polovinu XX. stol. (resp. 1907 – 1944), ale i v 60. letech, kdy DnV řediteloval Fr. Pavlíček blahé paměti, i té mé.

– Řečnická otázka I. Rajmonta, zda má Vinohradské dělat umění, či plnit kasu musí být zodpovězena zcela jednoznačně: Každé divadlo dotované z veřejných prostředků musí usilovat především o kunstbezogen produkci. Jeho aktivity musejí být umělecky ambiciózní. Není přípustné, aby dotace byly zdrojem nekalé konkurence divadlům soukromým, to je zjevná deformace trhu! (Divím se, že si T. Töpfer už dávno na Divadlo na Vinohradech nestěžoval u Úřadu pro hospodářskou soutěž, případný soud by musel vyhrát!)

Zároveň je ovšem třeba mít hlediště v průměru alespoň ze 70% zaplněné. Nelze se domnívat, že lze dotovat divadlo hrající párkrát do měsíce pro pár řad. To byl případ Divadla za branou II, které navzdory přetrvávajícím stížnostem některých pamětníků ztratilo dotace právem (kdo jiný, než původně divadelník – Pavel Tigrid – by to měl vědět?). Kdyby jeho tvůrci včas přešli do sálu o kapacitě cca 80 míst (jeho hlediště v sále býv. kina Moskva na Jungmannově nám. bylo často plné sotva z 15% – to není pomluva, to je objektivně dokazatelný fakt, byl jsem tam!), nemuselo to dopadnout tak, jak to dopadlo.

– Nelze se vracet do doby před I. sv. válkou, kdy se i v ND hrály operety a konkurovalo se tím soukromníkům.

– Inscenace Vojcek jistě nebyla – obecně vzato – excesem, ale i v divadle platí bič poptávky. Divadlo nelze dělat do šuplíku a doufat, že publikum k mé umělecké pravdě časem doroste. Ten čas je v divadle – na rozdíl od skutečných druhů umění (literatury, výtvarných umění, hudby) – omezen, není to ani jeden měsíc. Však on O. Krejča věděl, proč dělá mimo Prahu i několik předpremiér! Ani film, který na rozdíl od divadelního představení trvá v čase, si na vstřícné diváky zpravidla počkat nemůže – výroba je příliš nákladná, nelze umrtvit tak veliký kapitál na roky.

– Inscenace Jistě pane ministře na dotované divadlo nepatří, to je evidentní hra na jistotu; na Vinohradech mě popuzuje, na Fidlovačce bych ji vítal (a ovšem též zaplatil případnou návštěvu vyšším vstupným).

Eo ipso

Facebooková tvář Ivana Rajmonta. Snímek Facebook Ivan Rajmont

M. Stropnický již svou šanci dostal. T. Töpfer dělá skvěle to, co dělá, rivalsky konkurovat činohře ND by ale, myslím, nedovedl a hlavně nechtěl. Příchod I. Rajmonta by pro české historiky byl jakýmsi déja vu – analogií přechodu Jar. Kvapila z ND na Vinohrady v roce 1921. Po mém soudu by to byl přechod legitimní a za zkoušku by stál.

Autor: Petr Pavlovský
Publikováno: 12. ledna 2012

Komentáře k článku: Time Out Petra Pavlovského (No. 3)

Vladimír Hulec

Jen věcná připomínka:
Řeč je o konkursu na ředitele Divadla na Vinohradech, ne na uměleckého šéfa. Martin Stropnický tedy svou úplnou šanci, jak a kam řídit divadlo, nedostal. Od 1. 3. 2003 je uměleckým šéfem. Ředitelem je od 1. 7. 2000 Mgr. Jindřich Gregorini. Navíc se údajně o ředitelské místo v konkursním řízení hlásí 7 kandidátů. Kteří to přesně jsou, nebylo – pokud je mi známo – nikde řečeno. Nicméně jako o „horkých“ favoritech se skutečně mluví o těchto třech. Vzpomeňme však na „kauzu“ Komedie.
Nové vedení Magistrátu hl. m. Prahy zatím ani oficiálně neoznámilo, kdy samotné konkursní řízení proběhne, byť původně měl být 16. ledna již nový ředitel, který by měl nastoupit 1. 8. tohoto roku, znám.

12.01.2012 (1.34), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Petr Pavlovský

Nakolik jsou mi vnitřní poměry DnV známy,
ředitel Gregorini svým uměleckým šéfům do umění nikdy nemluvil. M. Stropnický si tam tedy „užil“ devět let relativní umělecké volnosti, o čemž svědčí výčet jeho rolí a režií.
Nebudu zde rozebírat uměleckou bilanci těch osmi sezón (měnit šéfy v březnu je ovšem divadelně nestandardní), zmíním jenom to, že na prestižních domácích divadelních festivalech (Hradec, Plzeň) jsme z produkce DnV viděli pouze představení Morávkovy inscenace Višňového sadu (výrazně zdařilejší než pražská premiéra!), a to v Hradci Králové 2008.
Z posledního desetiletí se mi v DnV líbila představení Král Jan (rež. J. Menzel roku 2001, derniéra již za M. Stropnického v roce 2003), Burešové Macbeth /2004/ a Morávkův Višňový sad na TER 2008.
Jaká je sestava konkursní komise a kdo ji sestavil?

12.01.2012 (3.20), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec

Netroufám si
být obhájcem šéfování Martina Stropnického v DnV, ostatně má žena tam rok pracuje jako dramaturg, nicméně pro přesnost uvádím, že v roce 2007 pojmenoval hradecký festival Divadlo evropských regionů (DER) programový blok v neděli 24. 6. Den Divadla na Vinohradech, v němž DnV uvedlo McDonaghovu Krásku z Leenane a DiPetrovu Famílii.
A – mohu-li – z posledních let si v DnV cením všech tří režií Vladimíra Morávka (pominu-li Stropnického, tak právě jeho, Michala Dočekala nebo Dušana D. Pařízka bych tam – ze stávajících českých režisérů – viděl jako nejvhodnější umělecké šéfy; ovšem kdyby o to stáli) a inscenace Horváthova dramatu Na krásné vyhlídce režiséra Michala Dočekala. Ovšem zdaleka ne vše jsem tam viděl.

12.01.2012 (4.16), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Petr Pavlovský

A jsme zpátky
u naší plodné debaty nad funkcí ředitele v Chebu! Jak může – demokraticky, transparentně a kvalifikovaně – vybírat městské zastupitelstvo ředitele divadla?
Jedno z mých řešení ad 5: Dát si odborníkem poradit, koho mají vyzvat, vyzvou a po prezetaci kandidátů jednoho demokraticky zvolí. Leč: Šel by Dočekal z ND? Šel by Morávek z DHNP? Museli by se zbláznit!
Fúzujeme-li naše tipy, zbývají Pařízek (pokud by chtěl) a I. Rajmont. Vybírat-li z této dvojice – jsem pro všemi deseti.

12.01.2012 (4.29), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec

Dodávám ještě další dva:
Jana Mikuláška a Martina Glasera. Ale berme to jako hru. Karty jsou rozdané a my do toho nijak nemůžeme zasáhnout. Dokonce ani do systému výběru konkursních komisí, což je víc na pováženou. Viz nedávná diskuse v Komedii: http://www.divadelni-noviny.cz/kausa-komedie-a-ti-ostatni-pokracovani/
anebo na i-DN: http://www.divadelni-noviny.cz/o-co-radnim-jde-aneb-otazek-je-mnoho/.

12.01.2012 (4.43), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Petr Pavlovský

Konkursní komise, personální analýza:

DnV:
3 umělci – Uhde, z toho 2 pedagogové DAMU – Burian, Klíma
2 ředitelé – Zeman, Burian
2 magistrátníci
žádný teatrolog, žádný divadelní kritik (Uhde je jen občas kritizující dramatik)

Švandovo:
3 magistrátníci;
3 umělci – I. Krejčí + 2 pedagozi DAMU – Vedral, Hančil (hrajou prima hru jeho dcery);
1 ředitel s teatrologickým vzděláním – Procházka.

Pokud jsou v komisi ředitelé neautorských divadel, je to vždy potenciální střet zájmů (Burian, Krejčí); pokud jsou to ředitelé pražských neautorských, nevyhraněných divadel, je to přímý střet zájmů – zde nikdo!
V ČR máme 3 divadelní vědy na univerzitách, máme vědecké pracoviště v DÚ Praha, teatrologové pracují i v ČAV (např. Jungmannová). Zavedených kritiků, prověřeně stojících mimo potenciální střet zájmů, je zde nejmíň 10, počínaje redakcí DN a konče některými jejich autory. Kde všichni ti lidé jsou? Samotný Uhde to nevytrhne!
Požadovals, Vladimíre, aby výběry byly demokratické, transparentní a kvalifikované. Mně se v obou komisích ta kvalifikovanost jeví jako přinejmenším jednostranná, nereprezentativní.

13.01.2012 (7.06), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Marie Reslová

Máte staré informace.
Pokud vím, pánové Uhde, Zeman a údajně i Vostrý z vinohradské komise odstoupili, doplnil je pan Moša a paní Dana Kolářová. Myslím, že v obou komisích je také liberální ekonom Ševčík…
Aktuální stav komisí by měl viset na magistrátních stránkách. Rozhodne se o Vinohradech snad 18.1., Švandovo už je rozhodnuto, ale nezveřejněno.
Výběr transparentní nebyl, postup výběrového řízení počínaje jeho vypsáním až po složení komisí není v souladu s platnými dokumenty Koncepce kulturní politiky a Grantový systém HMP.

13.01.2012 (8.06), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Petr Pavlovský

Děkuji, Marie, opravuji analýzu.

DnV:
2 magistrátní
2 mimopražští ředitelé – Moša, Burian, lehký konflikt zájmů (např. Jak odeslat Morávka z Brna? Ustavit jej na Vinohradech!)
1 pedagog DAMU, jeden liberální ekonom a jedna herečka – těžký konflikt zájmů, při vší úctě k Daně Kolářové a vzpomínce na její čestné a statečné polit. působení v OF: Volí se její budoucí šéf!

Jestli ve smíchovské komisi nahradil ing. Ševčík jednoho z magistrátníků, není to nic proti ničemu, dosavadnímu (nedobrému) stavu to ani neprospělo, ani neuškodilo, zůstali pořád 3 divadelní laici na 4 praktické divadelníky se zajisté vlastním uměleckým názorem, bez toho se praktické umění dělat nedá.

Já jsem naopak vždy skromně inzeroval, že žádný vlastní umělecký názor nemám, protože nemám umělecký talent a umění bych dělat nemohl – také jsem to nikdy DOBROVOLNĚ nezkusil. V mém ročníku, začínajícím 1967/68, nás bylo 12, ale já byl z nich jediný, kdo se předtím ANI JEDENKRÁT nepokusil dostat na DAMU. Mezi teatrology i divadelními kritiky je, žel, až příliš mnoho „zneuznaných umělců“.

13.01.2012 (8.41), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Petr Pavlovský

Je vymalováno, vyhrál Töpfer. Koho jmenuje uměleckým šéfem? Podle toho ihned poznáme, zda je či není mužem na svém místě!

19.01.2012 (6.49), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Petr Pavlovský

UŽ JDE TO TADY !
1. T. Töpfer se totálně vyváže z Fidlovačky, bude tam jenom dohrávat.
2. Bude znovu kandidova do Senátu ČR.
3. Jmenuje uměleckým šéfem DnV Juraje Deáka a dramaturgem Jana Vedrala.
4. Nasměruje DvD do umělecké konkurence s činohrou ND. Bude ovšem o poznání opatrnější a konzervativnější, adekváně tomu, že dotace DvD jsou 10x menší než dotace tří souborů ND , cca 60 milionů : 600 milionům.
5. J. Deák už jednou prokázal, že umělecky ambiciózní činohru ve velkém divadle umí. Může si přizvat i tehdejší spolupracovníky (Pivovat, Lipus).
Co takhle pozvat po letech do ČR zase Fedotova?

21.01.2012 (1.05), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,