Divadelní noviny > Burza Zprávy
Tip na konec týdne – Human Locomotion
Ve čtvrtek 6. února proběhne na Nové scéně Národního divadla světová premiéra Laterny magiky Human Locomotion. Vizuálně pohybová inscenace se zabývá světově známou a pro vývoj fotografie klíčovou postavou Eadwearda Muybridge.
Režie se chopil renomovaný tandem SKUTR, tedy Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský, kteří si přizvali osvědčené spolupracovníky: choreografa Jana Kodeta, který s nimi v minulé sezóně inscenoval úspěšný balet Čarodějův učeň, scénografa Jakuba Kopeckého a hudebníka Petra Kalába.
Název projektu Human Locomotion odkazuje k slavné fotografické sérii Animal Locomotion britského fotografa a vynálezce Eadwearda Muybridge, od jehož smrti uplyne v tomto roce právě 110 let. Muybridge může být plným právem inspirací a objektem pro tvůrce multimediálního divadla – jeho vynálezy, kterými zdokonalil především možnosti zachycení pohybu, jsou pro další vývoj fotografie, filmu a tím i všech vizuálních médií zcela zásadní.
Muybridgeovo jméno lidem příliš mnoho neříká, ale alespoň nějakou jeho fotografickou sérii pravděpodobně viděl skoro každý. Nejzajímavější není ani tak to, co prožil, ale že žil v prostředí a době, které byly něčím charakteristické a on je jejich reprezentantem, říká Martin Kukučka. Je to éra zlaté horečky, horečného objevování a následného zpeněžování objevů. Jde o usilovnou honbu za čímkoli: za prvenstvím, za okamžitým patentem, okamžitým ziskem, co nejrychlejším naplněním amerického snu. Tato horečnatá činorodost je přítomna v Muybridgeově životě i v postavách lidí, které měl kolem sebe, doplňuje Lukáš Trpišovský.
Inscenace vzniká jako komorní alternativní projekt na pomezí současného tance a divadla. Kromě tanečníků, z nichž někteří budou spolupracovat s Laternou magikou úplně poprvé, se na něm podílí i činoherci. Hlavní roli svérázného vynálezce ztvární Marek Daniel, Muybridgeovu ženu Flóru herečka Zuzana Stavná a postavu majora Larkynse Jakub Gottwald. Muybridgeova snaha zdokonalit fotografickou závěrku, která se odehrála na pozadí sázky o pohyb koně, je pro inscenátory zároveň klíčem k uchopení jeho osobního života, který na rozdíl od jeho vynálezů není široké veřejnosti příliš známý:
Sázka o pohyb koně je klíčový moment. Jednak v Muybridgeově životě, protože kvůli této sázce se začal zabývat zdokonalováním fotografie a zaznamenáváním pohybu, aby mohl dokázat, že kůň má opravdu v jistém okamžiku všechny čtyři nohy ve vzduchu. Jednak je to také okamžik vypjaté situace, například když se Muybridge dozví, že jeho žena je mu nevěrná a jeho syn není jeho vlastní, a následně podnikne náročnou cestu lodí, vlakem, dostavníkem a ještě na koni, aby pak chladnokrevně zastřelil jejího milence se slovy: „Dobrý den, jmenuji se Eadweard Muybridge a zde je moje odpověď na váš dopis mé ženě,“ vysvětluje Martin Kukučka.
Inscenace se však nezaměřuje pouze na „život a dílo“ E. Muybridge. Usiluje i o přesah fenoménu Muybridge do současnosti: Muybridge a jeho éra představují počátek této mediální, informační doby, která se opírá o iluzi pětadvaceti „framů“ za vteřinu. Je to doba, ve které dnes většinou žijeme, podotýká scénograf Jakub Kopecký.
Muybridgeovo dílo svou vizuální originalitou inspiruje stále nové tvůrce z oblasti divadla, (chrono)fotografie video /internet /glitch artu k přetváření, transformaci vizuálně působivého materiálu. Při příležitosti únorové premiéry je pro návštěvníky budovy Nové scény v podestě připravena doprovodná výstava Muybridge´s TRASH, která zkoumá fenomén Muybridge optikou internetu a je prezentací toho nejzajímavějšího, co lze na internetu k tomuto tématu dohledat. Společným jmenovatelem často indiferentních tvůrců je otevřená platforma world wide webu, která poskytuje prostor pro prezentaci téměř komukoliv, bez ohledu estetické či jiné normy.
Premiéra se bude konat dnes – 6. února 2014 ve 20.00 na Nové scéně Národního divadla. Nejbližší reprízy proběhnou 7. a 8. února.
Komentáře k článku: Tip na konec týdne – Human Locomotion
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Vladimír Hulec
Velké zklamání.
Vlastně jen taková sólová popocházení a skupinová poskakování po scéně v různých kostýmech a nyvé pohledy a vzdechy hlavních herců s nejasným důvodem, proč právě toto a takto – s technologiemi a světelným designem nehodnými možnostem XXI. století – inscenovat.
08.02.2014 (1.41), Trvalý odkaz komentáře,
,