Tip na sobotu: Bílé kafe v pražské MeetFactory – Divadelní noviny
Divadelní noviny Aktuální vydání 4/2025

Kulturní měsíčník pro divadlo a jiné umělecké obory

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

4/2025

ročník 34
29. 4. 2025
Můj profil

Divadelní noviny > Zprávy

Tip na sobotu: Bílé kafe v pražské MeetFactory

V  sobotu 17. srpna 2013 ve 20 hodin se v pražské MeetFactory bude konat veřejná prezentace výsledku měsíční rezidence maďarské nezávislé skupiny Lakmusz Csoport, která tam společně s česko-polsko-slovenským týmem Divadla Unlimited připravila v dlouhodobém projektu autorskou inscenaci White Coffee. Hlavním tématem projektu je reflexe tolerance vůči menšinám v současném Maďarsku a dvojí identita Maďarů žijících v Rumunsku, Srbsku nebo na Slovensku.

FOTO archiv souboru

Tentokrát je v centru pozornosti v Maďarsku tolik citlivá otázka nacionalismu, pravicového extremismu, vztahu k menšinám a xenofobie. FOTO archiv souboru

Po česko-maďarské inscenaci hry Botho Strausse Zhanobení, která měla premiéru před dvěma lety v bývalé protiletadlové základně v maďarském Zsámbéku, se stejný tým schází znovu. Tentokrát je v centru pozornosti v Maďarsku tolik citlivá otázka nacionalismu, pravicového extremismu, vztahu k menšinám a xenofobie. Inscenace se zkoušela – díky podpoře Mezinárodního visegrádského fondu – v rámci měsíční rezidence v pražské MeetFactory.

White Coffee je autorským projektem vznikajícím ze zpovědí a vzpomínek šestice herců ze skupiny Lakmusz Csoport. Ta vznikla před šesti lety z absolventů maďarské univerzity v Tirgu Mures v Rumunsku. Setkala jsem se s nimi v době, kdy jsem v Maďarsku zkoušela Zhanobení. Když jsem viděla jejich práci, pochopila jsem, že sdílíme podobný náhled na divadlo a společně jsme vymysleli tento projekt. Pro ně je to téma velice osobní, protože se všichni narodili jako Maďaři v Rumunsku, vystudovali tam a někteří získali i angažmá v tamních divadlech. Nicméně jsou každodenně konfrontováni s tím, že jsou menšina, která překáží a témata identity a nesnášenlivosti jsou jim velmi blízká, říká režisérka projektu Lucie Málková.

Podobné je to i pro dramaturgyni Gertrud Mária Korpič, která coby Maďarka žijící na Slovensku zažívá podobné situace a čerpá z nich. Zároveň jako vystudovaná teatroložka a  překladatelka vidí přínos projektu v kontextu maďarského divadla: Většina inscenací v Maďarsku, která se snaží řešit  palčivou romskou problematiku, končí u stereotypních náhledů na dané téma nebo jako romantizující ukázka menšiny. V našem mezinárodním týmu složeném z lidí z České republiky, Maďarska, Sedmihradska, Slovenska a Polska máme příležitost projektem autorského ražení prozkoumat vlastní postoj nejen k rasismu a diskriminaci  (v pozitivním i negativním slova smyslu),  ale i míru našich předsudků a tolerance.

Stejně jako v předchozím projektu má v inscenaci velkou roli pohyb a choreografie, kterou se zabývá choreografka a performerka Halka Třešňáková: Při práci s pohybem herců – postav na jevišti můžeme jen čistým rozmístěním, otočením skupin či jednotlivce otevřít v divákovi různé asociace k tématu vyloučení nebo síly většinových skupin. Je zajímavé zkoumat, co se stane, když  jeden z šesti herců svým rozhodnutím, kam se přidá, rozhodne o tom, jestli dvě skupiny budou vyrovnané či jedna v přesile. Pro mě jako pro choreografku je výzvou udržet otevřenost pohybu herců na jevišti takovým způsobem, aby si divák sám  vzpomenul na konkrétní situace, které zažil, a zamyslí  se nad tím, jak se v takových situacích zachoval. Nepředkládáme východiska nebo návody, ale snad trochu naděje tím,  že vzbuzujeme otázky.

Vizuální podobu inscenace vytvořila polská scénografka Barbara Wojtkowiak, hudební stránku, spočívající především v živém zpěvu, má na starosti český muzikant a absolvent Konzervatoře Jaroslava Ježka Zdeněk Dočekal.

Výstup z rezidence či work in progress se bude konat v MeetFactory v sobotu 17. srpna od 20 hodin. Poté se celý tým odstěhuje  opět do protiletadlové základny v Zsámbéku, kde dne 5. září bude oficiální maďarská premiéra. Tato inscenace nemá za cíl popisovat stav věcí nebo rekonstruovat uplynulé události. Chce spíše navázat dialog a obrazivou formou přimět k přemýšlení. Součástí projetu je v následující sezóně reprízování pro střední školy v Maďarsku nebo turné po Rumunsku, Srbsku a Slovensku, uzavírá Málková.

————————————————————————————————————————————————–

Kolektiv autorů: White Coffee

Černobílá  komedie o všem, co se vás týká

Příběh je vytvořen na základě neskutečných událostí. Veškerá jména, věk postav a pohlaví jsou založeny na lži. Názory postav jsou vykonstruovány a jakákoli autenticita herců podléhá fikci. Zpěv je záměrně falešný a případný tanec nemá žádné opodstatnění. Během zkoušení nedošlo k zranění ani nebylo ublíženo žádnému zvířeti. Jenom sova pořád neví, jak se řekne cikánovi, který řídí letadlo. Jak?

Maďarsky, s českými titulky i tlumočením

Hrají: Fekete Réka-Thália, Fekete Lovas Zsolt, Koncz Andrea, Kovács Annamária, Orbók Áron a Vass Csaba

Dramaturgie: Gertrud Mária Korpič

Scéna a kostýmy: Barbara Wojtkowiak

Hudba: Zdeněk Dočekal

Pohybová spolupráce: Halka Třešňáková

Produkce: Ester Peterová

Režie: Lucie Málková

Pořadatel: Divadlo Unlimited  (CZ), MeetFactory (CZ)

Projekt vznikl díky podpoře rezidenčního programu VARP PA Mezinárodního visegrádského fondu, rezidenčnímu programu MeetFactory a Ministerstva kultury ČR

  • Autor:
  • Publikováno: 15. srpna 2013

Komentáře k článku: Tip na sobotu: Bílé kafe v pražské MeetFactory

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*



Obsah,