Divadelní noviny > Burza Kontext Zprávy
Tip: Taneční instalace Neklidná figura
Taneční instalace choreografky Nadine Beaulieu Neklidná figura rozpohybuje ve čtvrtek a neděli 19. a 22. května stejnojmennou výstavu českého sochařství v Galerii hlavního města Prahy. Divákovi tak nabídne možnost vnímat expresi v umění přelomu 19. a 20. století prostřednictvím lidského těla v pohybu.
Půjde o pohyb myšlenek, pohyb materiálu a pohyb lidských těl. Je to jedinečný projekt a zcela nová forma, jak lze přes tanec dynamicky vnímat a být aktivně konfrontován s bohatstvím českého sochařství, uvedla ředitelka Centra choreografického rozvoje SE.S.TA Marie Kinsky.
Výstava Neklidná figura. Exprese v českém sochařství 1880-1914, pořádaná od 4. května do 25. září Galerií hlavního města Prahy, je nejrozsáhlejší a nejvýznamnější samostatnou výstavou českého sochařství od zániku legendární expozice moderního českého sochařství realizované Národní galerií v Praze na zámku Zbraslav. Galerie hlavního města Prahy se tím po dlouhé době vrací k sochařské výstavě, konkrétně do doby přelomu 19. a 20. století, kdy bylo sochařství na svém vrcholu. Zachycuje průřez těmi nejvýznamnějšími talenty, jakými byli, kromě dominujícího Josefa Václava Myslbeka, František Bílek, Stanislav Sucharda, Josef Mařatka, Ladislav Šaloun, Quido Kocián, Bohumil Kafka nebo Jan Štursa. Jejich plastiky jsou na výstavě konfrontovány s typickými ukázkami děl světových sochařů Augustem Rodinem, Constantinem Meunierem a AntoinemBourdellem, kteří zasáhli do českého vývoje svými soubornými pražskými výstavami.
FOTO archiv GHMP
Požadovaná uměleckost znamenala stupňování senzuálních a emocionálních kvalit plastického projevu v duchu hledané modernosti. Modernost ovšem nebyla založena na napodobování, ale na originalitě. Doba přelomu 19. a 20. století byla neklidná stejně jako hledání sochařské formy, jež měla vyjádřit podobu i emocionální projevy lidského těla. Tento obsah shrnuje výstava do pojmu „exprese“ v jejím podtitulu.
A právě na tento vzrušující uměleckohistorický moment navazuje taneční instalace choreografky NadineBeaulieu, která přináší konfrontaci sochy s pohybem a zároveň opakuje setkání české a francouzské kultury, jež bylo na přelomu 19. a 20. století pro české umělecké prostředí zásadní.
…
Neklidná figura
Taneční instalace francouzské choreografky Nadine Beaulieu
Performeři: Tereza Hradilková, Jan Bárta, Kateřina Stupecká
Světelný design: Pavla Beranová a Vladimír Burian
Koprodukce: Galerie hlavního města Prahy a Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA
Uvedení:
čtvrtek 19. 5. 2016 od 18:00 – premiéra
neděle 22. 5. 2016 od 15:30 – 1. repríza
neděle 22. 5. 2016 od 18:00 – 2. repríza
Místo konání:
Galerie hl. m. Prahy, Městská knihovna, 2. patro, Mariánské nám. 1, Praha 1
///
Nadine Beaulieu je francouzskou tanečnicí a choreografkou současných technik s bohatými profesionálními zkušenostmi z řady tanečních skupin ve Francii i mimo ni, především pak z newyorské skupiny Erika Hawkinse.
V roce 1996 založila svou skupinu NadineBeaulieu, pro kterou vytvořila již více než dvacet představení. Pravidelně učí profesionální tanečníky v Národním tanečním centru (CND) v Paříži a Lyonu, ve skupinách Christiane Blaise, Angelin Preljocaj i na univerzitách v Paříži a Lyonu. Spolupracuje především s divadly, ale má bohaté zkušenosti také se specifickými projekty v galeriích či veřejných prostorech.
SE.S.TA – Centrum choreografického rozvoje
SE.S.TA zahájila svoji činnost již v roce 1999, od roku 2010 se označuje jako první Centrum choreografického rozvoje v České republice. Cílem SE.S.TA je podpořit v České republice rozvoj profesionálního současného tance v mezinárodním kontextu. Více zde: www.se-s-ta.cz
Galerie hlavního města Prahy je jednou z nejvýznamnějších galerií v České republice, která se ve své výstavní činnosti zaměřuje zejména na moderní a současné umění. Shromažďuje, ochraňuje a odborně zpracovává umělecké sbírky hlavního města Prahy. V současné době GHMP vystavuje v osmi objektech: v Domě U Kamenného zvonu, v Domě U Zlatého prstenu, v Městské knihovně – 2. patro, v Colloredo-Mansfeldském paláci, v Domě fotografie, v Bílkově vile, v Zámku Troja a v Domě Františka Bílka v Chýnově. Více zde: www.ghmp.cz
///
Další tip:
OTČENÁŠ FRANTIŠKA BÍLKA A ALFONSE MUCHY
Galerie hlavního města Prahy / Bílkova vila, Mickiewiczova 1, Praha 6
Dlouhodobá expozice: út–ne 10.00–18.00
Kurátorka: Hana Larvová
Galerie hlavního města Prahy připravila v Bílkově vile na pražských Hradčanech další z komorních výstav, které zde tematicky každým druhým rokem doplňují stávající dlouhodobou expozici. Představují nové zajímavé aspekty tvorby Františka Bílka, stěžejního umělce sbírek Galerie hlavního města Prahy, a uvádějí ji do souvislosti s tvorbou dalších umělců.
V rámci současné krátkodobé expozice se prostřednictvím výtvarného zpracování nejznámější křesťanské modlitby Otčenáš setkávají dva výjimeční umělci, kteří – každý svým osobitým způsobem – zanechali v českém umění nezaměnitelnou stopu: sochař František Bílek (1872–1941), nejvýznamnější představitel secesního symbolismu v Čechách, jehož celé dílo je spirituálním poselstvím na cestě k poznání Boha, a o dvanáct let starší malíř Alfons Mucha (1860–1939), zpočátku mistr bravurně zvládnutých secesních dekorativních konceptů a později tvůrce mystických vizí morální obrody člověka. Výtvarné meditace obou autorů přinášejí různá pojetí této křesťanské modlitby. Obě jsou působivými podobenstvími; u Muchy s fantaskní okultní symbolikou a zednářskými motivy, u Bílka s mystickým, gnostickým akcentem.
Repro archiv GHMP
Otčenáš je první autorskou knihou Františka Bílka. Umělec její předlohy vytvořil v letech 1900 a 1901, kdy ji s předmluvou jeho přítele Otokara Březiny vydal Nový Život v Novém Jičíně. Soubor šestnácti textem doprovázených reprodukcí kreseb, litografií a sochařských prací propojuje několik výtvarných forem, naplněných Bílkovou originální invencí, jež právě v té době umožnila vznik jeho nejpůsobivějších výtvarných realizací. Vedle knihy samotné je vystaven výběr z originálních litografií a přípravných i finálních kreseb. K souboru také patří několik děl, která již tvoří součást stálé expozice.
Autorská kniha Otčenáš Alfonse Muchy je představena prostřednictvím jejího prvního pražského vydání z prosince roku 1899, kdy byl z původního francouzského vydání z téhož roku (L’Edition d’art pařížského nakladatelství H. Piazza & Cie) zakoupen limitovaný počet výtisků a publikován s českým překladem u nakladatele Bedřicha Kočího v Praze. Výtvarný přepis modlitby v sobě propojuje dvě naprosto odlišné polohy – virtuozitu dekorativního ztvárnění textových částí a fantaskní symbolistní alegorie jednotlivých litografických obrazů. Otčenáš tak stojí na počátku Muchovy snahy zformulovat si svůj vlastní výtvarný názor, který měl utvářet jeho tvorbu v posledních třech desetiletích jeho života a nakonec dal vzniknout monumentálnímu cyklu pláten Slovanské epopeje.
Součástí výstavy „Otčenáš“ jsou i dvě kresby Bys posvětil v nás svoji podstatu, list č. 3 a Je vůle Tvoje, milost a pravda, list č. 5 a plastika Dobrý pastýř, které jsou již začleněny do stálé expozice Bílkovy vily, a jsou proto výrazně označené.
Hana Larvová
…
Bílkova vila, Mickiewiczova 1, Praha 6: OTČENÁŠ FRANTIŠKA BÍLKA A ALFONSE MUCHY
Kurátorka: Hana Larvová / Grafické řešení: Tomáš Trnobranský / Architektonické řešení: Tomáš Svoboda
Otevřeno: út–ne 10.00–18.00 / Vstupné: 120 Kč plné (dospělí) / 60 Kč snížené (studenti) / 30 Kč (senioři)
Další informace: www.ghmp.cz
Komentáře k článku: Tip: Taneční instalace Neklidná figura
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
