To se dalo čekat
Pražské Divadlo pod Palmovkou se zapojilo do mezinárodního programu Kreativní Evropy Face to Faith a díky tomu vznikla inscenace Romeo&Julie2022, kterou nastudoval rumunský režisér Alin Neguţoiu, zároveň autor textu. Výpravu, jež tu zastává nadmíru důležitou roli, vytvořil jeho krajan Cosmin Stancu – scénografické řešení je tak podstatné proto, že běží o multimediální produkci, do níž jsou zásadním způsobem zapojovány digitální technologie (projekce textů i videí na obrazovky, kamera sledující protagonisty zpoza klece apod).
Láska jako z Romea a Julie? Adam (Adam Vacula) a Eva (Tereza Dočkalová) sbírají lajky na sociálních sítích, aby propagovali seznamovací aplikaci FOTO MARTIN ŠPELDA
Začíná se víceméně tradičně. Do sedmi prvních řad hlediště jsou uvedeni diváci, kterých je však jen tolik, že vymezené řady ani nezaplní. Objeví se před nimi bílé oděná dvojice s kolárky u krku, kterou představují Tomáš Dianiška a Pavla Gajdošíková. Střílejí po sobě i divácích pohledy a replikami a hledají někoho, koho by mohli pozvat – jak se vzápětí vyjeví – k experimentu. Vyberou si mladého muže (Adam Vacula) sedícího v hloubi hlediště, daleko za těmi sedmi řadami. Ukáže se, že Adam, jak se postava jmenuje, je trochu loser, neboť na síti má málo followerů. Hybatelé (připomínají výtečníky z Hanekeho filmu Funny Games) mladíkovi pomohou z té hrstky kontaktů, které v telefonu má, vybrat někdejší středoškolskou lásku Evu (Tereza Dočkalová). Odvedou jej pryč a diváci jsou vybídnuti k přemístění na jeviště, kde je odhalena velká podlouhlá bílá klec s celkem deseti okny/obrazovkami po obvodu. Stavba je současně čímsi na způsob chrámu, avšak na místě vyhrazeném pro oltář a církevní hodnostáře zasedá DJ s pomocníky a valí do prostoru zvuky a hudbu. Uvnitř konstrukce jsou nepravidelně rozmístěna místa k sezení, ne na všechny přítomné se však dostane, zbytek tedy postává a celkově je zde docela těsno.
Pak se rozjede příběh trvající necelou hodinu. Adam a Eva mají lidi na síti přesvědčit o své osudové lásce jako z Romea a Julie (ze Shakespeara je i citováno, ale jeho drama zde není předlohou, nýbrž jen inspirujícím faktem). Dvojice musí do podniku investovat své skutečné emoce a pracovat s reáliemi ze svých životů, ovšem účel experimentu je pragmatický: propagace nové aplikace. Bílá „funny“ dvojka nepokrytě vyjeví, že slouží digitálnímu bohu. V obcování s ním však daleko více hrozí peklo než nebe, jak Adam s Evou poznají. Odhodlají se k revoltě, ale rychle se přesvědčí o její planosti až marnosti. Kontaminace virtualitou je nevyhnutelná. Musela by přestat existovat současná podoba civilizace, aby se jedinci z těchto osidel vyvázali.
Příběh je to tedy ve své podstatě prostý: jde o dynamickou, efektní, technologiemi prostoupenou ilustraci toho, co si může uvědomit každý, kdo je nucen nosit při sobě telefon (třeba proto, aby v něm měl aplikaci s potvrzením o očkování) a tím po sobě zanechávat digitální stopy. Tématu a jevištní podobě odpovídá jazyk textu, naditý anglicismy, hantýrkou sítí, vulgarismy, technologicismy. Zkratky, kódy, hejty.
Není to v posledních letech poprvé, co byla do repertoáru Divadla pod Palmovkou zařazena inscenace, jejímiž hlavními tvůrci byli zahraniční hosté – připomeňme polského režiséra Jana Klatu a jeho zdejší tituly Něco za něco (Cena divadelní kritiky za rok 2018) a Faust. Romeo&Julie2022 je z trojice inscenací umělecky nejskromnější, zato je nejvíc takzvaně trendy a víceméně zapadá do zdejší „dianiškovské“ linie, takže lze předpokládat, že si tenhle digest své publikum najde.
Divadlo pod Palmovkou, Praha – Alin Neguțoiu: Romeo&Julie2022. Překlad „umělá inteligence“, režie Alin Neguţoiu, dramaturgie Iva Klestilová a Ladislav Stýblo, výprava Andrei-Cosmin Stancu, hudba Sebastian Lang. Premiéra 8. dubna 2022.
Komentáře k článku: To se dalo čekat
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
