Total eclipse of the Heart (pro)
V několika posledních inscenacích Martina Talagy se dá vystopovat zájem o vztah tělesnosti a sošnosti (zejména té renesanční) i o tělo jako takové, ale také o kýč. Choreograf zároveň podniká až etnografický výzkum kulturních posunů od folklóru k současnosti. A spolupracuje s tvůrci mimo tanec. Nejvýrazněji to vyniká asi v unikátní sérii SOMA, uváděné v různých verzích, nebo v projektu Homo Sensorium, který vytvořil s výtvarníkem Denisem Baštugou v rámci open callu Emergency Dances pod kuratelou TanteHorse.
Svobodomyslnost je hlavním tématem i výrazovým prostředkem Talagovy scénické eseje o sexualitě FOTO ANNA BENHÁKOVÁ
V inscenaci Total eclipse of the Heart, která svým názvem odkazuje k cajdáku Bonnie Tyler, Talaga tentokrát skrze ohledávání námluvních i svatebních rituálů klíží gender. Bourá jak pevné, fyziologicky vymezené bipolární rozdělení na ženy a muže, tak i představu společenských rolí definovaných podle pohlaví. V jevištním světě tygrovaných „tangáčů“ se s hravostí prokousává až k tzv. „fluidnímu genderu“ coby filozofickému konceptu. Opírat se programově o sexualitu či její vnímání podle Freuda – tedy o myšlenku, že sexualita ovládá všechny aspekty lidského jednání – může znít vágně. Díky Talagově imaginaci se ale zkoumání proměn a limitů sexuality a společenských rituálů a norem, které ji často degradují, stává vzrušující podívanou. Choreograf odhaluje kořeny i literu podobných zvyků spojených s tokáním, manželským svazkem i nezřízenou orgií.
Svobodomyslnost pojal jako téma i jako hlavní výrazový prostředek. Neznamená to však, že by neměl inscenaci pod kontrolou. Dramaturgicky je velmi precizně vystavěna. Vztahy blíže nespecifikovaných archetypálních postav gradují v každé scéně. Talaga s nebývalým situačním humorem sleduje okamžiky trapnosti při seznamování, esenci vzájemného „očichávání“. Navíc jsem snad ještě neviděl originálnější zapojení inventáře sálu, konkrétně vstupu do zákulisí, alespoň co si vybavuji. Malý prostor za dveřmi, který lze zahlédnout maximálně při děkovačkách, je rudě nasvícený a připomíná jakési předpeklí, temný budoár. Symbolizuje infernální bublinu radosti, která něžně uvězní a provokuje každého řekněme vesele naladěného.
Ačkoliv se inscenace jmenuje podle hymny každé travesti show, v níž se zraněná lvice Bonnie vypsala ze svého smutku, svou estetikou připomíná spíš švédské postmoderní libertiny Army of Lovers. Jejich mixování kýče s vysokým uměním a filozofií má k Talagově scénické eseji o sexualitě nejblíže.
Také: Total eclipse of the Heart (proti)
Martin Talaga: Total eclipse of the Heart. Režie a choreografie Martin Talaga, scénografie Vojtěch Hanyš, light design Karel Šimek, producent Playboyz, koproducent Tanec Praha. Premiéra 9. prosince 2019 v Divadle Ponec, Praha.
Komentáře k článku: Total eclipse of the Heart (pro)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
