Toyen a Woolfová na skleničce
Nanohach končí! Týden před Vánoci naposledy společně zatančí na večírku v Altě, pak si každý půjde svou cestou. Soubor, který před dvanácti lety založilo několik absolventů Duncan Centre, nastoupil do své poslední sezony, přesto stačil připravit ještě jednu premiéru. Den a Noc a Noc a Den jsou dvě taneční sóla inspirovaná životy dvou výrazných žen své doby, umělkyň, feministek a odpůrkyň genderových konvencí Toyen a Virginie Woolfové. Byť se prokazatelně nikdy nepotkaly, stát se to mohlo, a tak ani jejich dialog z pera Radky Denemarkové, který představení uvozuje, příliš fiktivně nezní.
Lea Švejdová se promění v umělkyni bičovanou neviditelnou mocí, proti níž se snaží bojovat nezdolnou vůlí pracovat FOTO VOJTĚCH BRTNICKÝ
Nejprve hlasy. Na scéně je paraván, stolek, židle a podivná lampa. Takový dámský pokoj z poloviny 19. a 20. století. U stolku sedí nehnutě dámy skryté pod vrstvami šatů. A do toho zní hlasy – skvěle přečtený rozhovor Marie Černínové alias Toyen a Virginie Woolfové Marií Jansovou a Annou Kroupovou. Ženy sedící spolu na skleničce si povídají a postupně z toho vystoupí dokonale vysoustružený filosofický dialog o postavení ženy, o přijímání ženské podstaty, ale i o tom, co si která myslí o té druhé. Dámy se smějí a zdá se, jako by byly opravdu dobrými přítelkyněmi. Přestože když se Toyen narodila, bylo Woolfové dvacet let a do konce svého života prakticky nevytáhla paty z Anglie, zatímco Toyen většinu svého života strávila v Paříži.
Lea Švejdová, představitelka Toyen, se významnou surrealistickou malířkou zabývá už patnáct let. Její asi nejslavnější obraz Spící ztvárnila již před lety v inscenaci Citoyen (francouzsky „občan“). Ke Spící se vrátila i ve své části nového projektu Nanohach Den a Noc. A připojila ještě obrazy Střelnice a Po představení. Výsledkem je snový tanec levitující ženské postavy bez tváře v šatech s krinolínou a síťkou na motýly, jež odloží šaty i ne-tvář a promění se v umělkyni bičovanou neviditelnou, ale všudypřítomnou mocí, proti níž se snaží bojovat nezdolnou vůlí pracovat. Tehdy, v opakujících se a stále zrychlujících pohybech, vrcholí představa malířky v těžkém, ale vítězném zápase o vlastní integritu.
Když Švejdové Toyen spočine v křesle a promění se v postavu vzhůru nohama z obrazu Po představení, je to impulz k proměně v mnohem temnější život. Na scénu se pozpátku připlazí Virginia Woolfová Marty Trpišovské, která se nemohla spolehnout na vcelku návodné obrazy. A tak svou Woolfovou představila nejprve jako ženu z jejích románů. Ženu, která je odsouzená až ke strojovému opakování domácích úkonů a naplňování role vedlejšího produktu mužského světa, který je tu v podstatě jen pro jejich obsluhu a potěšení. Poprvé se také v představení objeví videoprojekce – ta první pouze vizuálně doplňuje výše řečené, ale představení se pomalu sune ke svému drastickému konci. Druhá projekce míří na židli. Trpišovské Woolfová nejprve spořádaně sedí, pak ovšem rozevře nohy do praku a z reproduktorů se začne ozývat nepříjemný sestřih pornografických vzdechů. Virginia Woolfová je právě znásilňována svými dvěma bratry.
Životy obou hrdinek byly představeny a ony opět najdou své místo u jednoho stolu. Tím představení končí. Začíná však jejich život po představení. Ta provokativní myšlenka setkání obou žen je natolik lákavá, že až zamrzí, když se zhasne a spustí se potlesk. Dlouhou chvíli mi trvalo, než jsem konec přijal. Zdálo se mi to jako nemožné – tolik možností, tolik témat, tolik nedořečeného, tolik nabídnutého, že přece musí být nějaká druhá část. Není a asi nebude, Nanohach končí. Poslední společný projekt však končí v logické polovině, takže s trochou básnické licence lze zadoufat, že i Nanohach jsou v půli se svou poutí, a i když ne pod touto značkou, budou pokračovat dál a třeba se někdy dočkáme i toho, jak by to mohlo s Toyen a Woolfovou být dál.
Nanohach, Praha – Lea Švejdová a Marta Trpišovská: Den a Noc a Noc a Den. Hudba Jana Vörosová, mluvené slovo Radka Denemarková, kostýmy Mariana Novotná, scénografie Nora Sopková. Premiéra 9. května 2016 v divadle Ponec.
Komentáře k článku: Toyen a Woolfová na skleničce
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
