Natankovaní hoši od Kowalskich
Nad scénou se vznáší prohnuté elektrické vedení, pod ním je z prkýnek stlučený náznak interiéru příbytku rodiny Kowalskich, připomínající spíše farmářský čeledník z O myších a lidech než jižanské nouzové obydlí. Úmorné dusno rozhání obligátní stojící větrák. I tak je scénografie pro Rajmontovu inscenaci Tramvaje do stanice Touha šita na míru prostoru libereckého Divadla F. X. Šaldy. Nic výrazně nepřečuhuje, vše do sebe zapadá, včetně režijního přístupu a hereckých výkonů. Solidní provozní inscenace, dalo by se říci.
Blanche (Markéta Tallerová) a Mitch (Martin Stránský) v liberecké Tramvaji do stanice touha FOTO LEOŠ SKOKAN
Ambice inscenátorů však možná sahaly o něco výš. Ivan Rajmont Williamse nijak neaktualizuje, pokud pomineme slovník, z něhož na nás občas zamrká výraz jako bomba či natankovat. V zásadě klasika nechává, ať se obhájí sám, respektive vychází z herců, jak si ambivalentnost svých postav vyloží. Williams, jak známo, byl celoživotní ochránce zvláštního lidského druhu, přirovnávaného k ptáčatům bez nožiček, přinucených do konce života zoufale poletovat. Markéta Tallerová v roli Blanche rozhodně nepůsobí, přinejmenším typově, že by se třepotavě vznášela a nemohla spočinout. Nakráčí do příbytku své sestry a je upřímně pobouřena jeho nuzáctvím. Jinak řečeno, hraje sama před sebou, sama sobě hercem i divákem. Nevadí, že Tallerové Blanche není oním tradičním hystericky křehkým živáčkem, cumlajícím výživu z alkoholu a chimér, nýbrž odhodlanou heroinou, co neprodá svou kůži lacino. Problém je v tom, že její postava nevzbuzuje soucit, ba ani napjaté očekávání, kdy její schizoidní vnitřní stroječek na výrobu sebeklamů bouchne a vystřelí ji do blázince. Tallerová zkrátka prohraje, ale pominutí mysli zůstane na úrovni konstatování. Tomáš Impseil v roli Stanley Kowalskiho vzal své primitivní „polačisko“ hodně zkrátka. Možná se s postavou páral a herecky trápil, výsledkem je ale takový český křupan bez animální přitažlivosti a hrdosti přistěhovalce, který za Ameriku nasazoval život a vyznává její jednoduché ideály. Karbanický spolek veteránů, co se ožírá u Kowalskich, také spíše vypadl z liberecké putiky nežli ze společného zážitku války, s čestnou výjimkou zakřiknutého Mitche v podání Martina Stránského, jehož intimní výstupy s Blanche patří k těm lepším místům inscenace.
Jak to závěrem říci ohleduplně. Když jsem nedávno recenzoval Smočkovu inscenaci Tramvaje v Činoherním klubu, napadla mě tato poklona: kdyby Williams vstal z mrtvých a přijel na premiéru, režiséra by dojatě obejmul. V případě liberecké inscenace bych nebožtíka v hrobu nerušil.
Divadlo F. X. Šaldy Liberec – Tennessee Williams: Tramvaj do stanice Touha. Překlad Ester Žantovská. Úprava a režie Ivan Rajmont, scéna Ivo Žídek, kostýmy Michaela Hořejší, dramaturgie Martin Urban. Premiéry 1. a 2. března 2013 v Šaldově divadle. Psáno z reprízy 19. března 2013.
Komentáře k článku: Natankovaní hoši od Kowalskich
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
