Divadelní noviny > Názory – Glosy
Tryzna za lepší včerejšky
Léto bylo opravdu vzrušující, plné událostí, jak na vedlejší stránce píšou Karel Steigerwald s Evou Salzmannovou. Ale nemám z překotných událostí dobrý pocit. Neshledávám v nich smysl, rozumné směřování. Demokracie dneška, když to napíšu provokativně, se realizuje v překřikování jednoho druhým, v prosazování utilitárních zájmů. V cíleném lhaní, za které, i když je odhaleno před soudem, se lhář nejenže nemusí stydět, ale ještě stoupne v ceně u svých obdivovatelů – jak jinak hodnotit poslední verdikt soudu ve věci negentlemana Peroutky: Miloš Zeman se sice mýlil a jím označený článek neexistuje, ale Peroutka se v jiných článcích pěkně vybarvil, ergo člověk v prezidentském úřadu měl nakonec pravdu. Nejsem právník a nikdy bych nezpochybnil soudní výrok, nicméně tento konkrétní si neumím srovnat v hlavě.
Jen si jako historik uvědomuji, že předválečná Evropa zrodila diktátory právě tím, že neustále bytněly úřednické a politické struktury, jimž málokdo rozuměl, a vystrašení či nezaměstnaní, prostě ti, kteří se v těch složitostech nedokázali vyznat a cítili se jimi ohroženi, se šikovali za vůdcem, který slíbil ten Augiášův chlív razantně vyčistit. Jdeme všichni sborem za tím prvním volem! – traduje typicky česká průpovídka. Ó Evropa mocná, je moc nemocná, zpívali tehdy Voskovec s Werichem a měli divadlo plné intelektuálů z kaváren, dnešní terminologií řečeno, těch dychtivých vyznat se ve složitých poměrech, nedat na prosté polopravdy.
Píšu tyto řádky možná příliš skepticky také proto, že právě z televizní obrazovky planě tlachá předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker o stavu Evropské unie. Stejně jako Milouš Jakeš blahé paměti z Červeného Hrádku: přemoudřele navrhuje samozřejmosti, co by Evropa měla dělat. Například zavést povinnou registraci všech osob, které přicestují do EU! Copak po tom od počátku migrantské krize nevolají právě ti, kteří skutečným uprchlíkům rádi pomohou, jen vědí, že tou pomocí není nechat statisíce lidí toulat se bezprizorně Evropou? Opravdu velmi humanitární nechat lidi plahočit pěšky ze Středozemí až do střední a severní Evropy! Copak už jen kvůli tomu neměl být tento pán dávno sesazen z funkce? Když neměl odvahu a dost noblesy odstoupit sám po výsledcích brexitu, které byly především jasným vysvědčením jeho vedení Evropské unie? Také prý má Evropa zavést společnou obranu a posílit ochranu jižních hranic už od října, ne až od konce roku…
Čím se ten člověk liší od Miloše Zemana? Ničím – oba říkají to, co je podle nich udrží u koryta. Jenže nestala se z takového jednání norma? Za socialismu se kradlo ze společného a omlouvalo se to heslem Kdo nekrade okrádá rodinu. Dnes možná platí Kdo nelže, může si za problémy sám. Jistě glajchšaltuji, vím, a omlouvám se těm, co tehdy nekradli a dnes nelžou. Nebylo a není jich nakonec tak málo. Sami si zvolili.
Tryzna za Věru Čáslavskou v Národním divadle byla světélkem v tunelu. Připomněla normální hodnoty, pro které ta vzácná paní s naprostou samozřejmostí žila. I ona si zvolila, a přišlo se s ní rozloučit mnoho lidí, kteří zvolili stejně, nebo jim alespoň její volba imponovala. Střídali se pamětníci, někteří ji znali dlouho, někteří chvilku, ale důležité je, že ji důvěrně znaly – a snad stále znají – miliony lidí v Česku, na Slovensku, ve světě. Po Junckerovi den poté, co vysmrádne, neštěkne pes. Neplánovaný zpěv národní hymny učinil ze závěru tryzny shromáždění za lepší příští. Aby si lidé vzpomněli na lepší včerejšky a chtěli skončit s dnešním marasmem.
Komentáře k článku: Tryzna za lepší včerejšky
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
