Divadelní noviny > Zprávy

Týdeník Rozhlas po 99 letech končí

Včera vyšlo poslední číslo (27/2022) Týdeníku Rozhlas, který tak po téměř 99 letech kontinuální existence na rozhlasovou tvorbu zaměřeného periodika u nás končí. Důvodem jsou jeho rostoucí náklady a dlouhodobá ztrátovost, která ohrožuje ekonomickou stabilitu firmy Radioservis, dceřiné společnost Českého rozhlasu, která časopis vydávala.

Rozhlasový časopis vycházel od září 1923, na trhu se tedy objevil jen pár měsíců po zahájení vysílání tehdejšího Radiojournalu. Samotné slovo „rozhlas“ se v něm pro novou technologii poprvé objevilo v létě 1924. Čtenářům přinášel přehled evropských kmitočtů, články o přijímačích a technice nebo texty o programové nabídce. V padesátých letech jim představil vznikající televizní vysílání. Po většinu své existence měl tradiční novinovou podobu, od roku 2007 vycházel v časopiseckém formátu. Naposledy prošel obměnou v březnu 2021. Ani tato snaha však nevedla ke zvýšení zájmu čtenářů a předplatitelů. Vydavatelství Radioservis sice ztrátový časopis dlouho dotovalo z jiných výnosů, to už ale nadále podle jeho představenstva není možné.

Ukončení vydávání tohoto periodika bylo rozhodnutím představenstva akciové společnosti Radioservis, která Týdeník Rozhlas vydává. Rozhodnutí bylo složité, ale z hlediska zodpovědnosti vůči akciové společnosti a jejímu zdravému hospodaření nevyhnutelné. Týdeník Rozhlas se dlouhodobě potýkal s kontinuální ztrátou předplatitelů a také prodejů na volném trhu, uvedl ředitel komunikace Českého rozhlasu Jiří Hošna.

Radioservis se snažil průběžně situaci řešit zkvalitňováním obsahu, částečným zdražováním a také změnou vizuálního pojetí. Celospolečenská ekonomická situace spojená s covidem, celková situace na trhu tištěných médií a v neposlední řadě krize způsobená konfliktem na Ukrajině, všechny tyto kroky zmařily, osvětlili stávající situaci představitelé vydavatelské společnosti Radioservis.

Týdeník Rozhlas byl svým způsobem unikátní obsahem i formou. Přinášel chytré texty rozhlasáků i rady starších, komentáře ke společesnkému dění i k pořadům, recenze kulturních akcí, kompletní programy televize i rozhlasových stanic… /…/ Týdeník bude chybět mnoha fandům, kteří mají rádi rádio, a mnoha dalším čtenářům, i partě publicistů a grafiků, kteří jej léta vytvářeli. A obávám se, že nejvíc bude chybět – rozhlasu. Jen to ještě neví, napsala v posledním čísle TR Agáta Pilátová, v letech 1996 – 2000 jeho šéfredaktorka.

Týdeník Rozhlas, ten tradiční, kulturní, slušný a skromný časopis pro chytré čtenáře zanikne a nebude. Partičku vychytralého vedení rozhlasu či cynický kroužek nezodpovědných „majitelů“ to příliš nezajímá. Nepotřebují časopis, který prvoplánově nevydělává, rádi dávají k lepšímu moudrosti typu, že „informace je zboží“. Na to, že přinášet informace je především služba veřejnosti, která něco stojí, už zřejmě zapomněli, a každého, kdo si myslí něco jiného, bez problémů umlčí svými pseudoekonomickými frázemi, píše ve stejném čísle ve svém pravidelném fejetonu písničkář Jan Burian.

Český rozhlas, který je stoprocentním vlastníkem akciové společnosti Radioservis, slibuje nahradit obsah poskytovaný Týdeníkem Rozhlas svými on-line službami i vysíláním. Odvysílané pořady zaměřené na kulturu a hudbu, včetně článků jsou již nyní dostupné na jeho webových stránkách. Posluchači vážné umělecké tvorby si pak mohou naladit vysílání stanice Vltava nebo D-dur.

/Pro i-DN z více zdrojů zpracoval hul/

• Autor: DN
• Publikováno: 29. června 2022

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Týdeník Rozhlas po 99 letech končí

1. Vladimír Hulec

   

   Jako čtenář-odběratel
   týdeníku kontinuálně od svých dětských let, tedy zhruba od poloviny šedesátých let, zániku tohoto tištěného periodika velmi želím. Nevím o adekvátní náhradě programového časopisu rozhlasu a televize zaměřeného na nekomerční, kulturní vnímání světa. Kdo TR četl, může snad potvrdit, že šlo o velmi dobře – po obsahové i grafické stránce – vedené periodikum s pestrým obsahem a fundovanými texty. A našel tam i detailní programy našich hlavních rozhlasových a televizních stanic. Především starší lidé budou nyní v tomto ohledu – hlavně co se týká programu ČRo – zcela bezprizorní.
   Obávám se, že tímto krokem Radioservisu ztrácíme další tenkou vrstvičku všeobecné kulturnosti. A za chvíli se dostanem – pokud už tam nejsme – až na dřeň… Myslím, že se mělo zvolit jiné – „krizové“ – řešení (například omezení počtu stránek, fotografií, spolupracovníků apod.).
   Věřím, že se objeví lepší časy i pro tištěná kulturní periodika. Jsou kulturním statkem stejně jako divadla či galerie. Nebo kostely, hrady a zámky. Rozjet vydávání TR či obdobného periodika znovu (z nuly) bude ovšem velmi těžké a nákladné. Pokud to vůbec půjde.

   29.06.2022 (0.39), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

2. Josef Herman

   

   No jo, bolestné téma.
   Kde se teď bude psát pravidelně o rozhlasové tvorbě?

   29.06.2022 (19.51), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

3. Alice Pešlová

   

   Časopis Rozhlas
   – také jsem si kupovala od roku 1968 zprvu noviny, pak časopis Rozhlas. Ke čtení Rozhlasu nás navedla profesorka češtiny Anna Staňková, abychom si rozšířili studijní znalosti nejrůznějších oborů. Jsem jí nejen za to velice vděčná.
   Chybí mi Rozhlas, nejen přehled o programech, ale také názory pravidelných pisatelů jak k programu, tak ke společenským domácím i mezinárodním událostem.
   Posluchačka rozhlasu

   06.08.2022 (13.17), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ