Divadelní noviny > Burza

Tylovo divadlo Kutná Hora

Funkcionalistická budova Tylova divadla v Kutné Hoře, postavená podle architektonického návrhu bratrů Rudolfa a Josefa Hrabových a slavnostně otevřená roce 1933, je výsledkem dlouholetých snah místních měšťanů o vlastní divadelní scénu. Od roku 1877, kdy vznikl spolek pro zbudování divadla, se několikrát měnil název (původně se počítalo s tím, že divadlo ponese název po Karlu Havlíčkovi Borovském) i místo, kde by budova měla stát (divadlo mělo být umístěno v sousedství Vlašského dvora, nakonec bylo postaveno na Masarykově třídě tvořící spojnici mezi centrem a periferií města). S profesionálním souborem se nepočítalo, město Kutná Hora divadlo věnovalo místnímu ochotnickému spolku Tyl. Ihned po otevření se projevily fatální nedostatky v akustice, které jednoho z bratrů Hrabových dovedly po ztrátě „profesní cti“ až k sebevraždě. Problémy s „hluchými“ místy ve 12. a 13. řadě se podařilo plně vyřešit teprve v sedmdesátých letech minulého století.

Při poslední zásadní rekonstrukci v roce 2010 se vyměnila sedadla ve velkém sále a jeho kapacita se snížila na současných 507 míst. Především došlo k zásadní proměně zdevastovaného bývalého loutkového divadla v suterénu budovy na moderní malou scénu pro 95 diváků. Její design je „dítětem“ ředitelky divadla Veroniky Lebedové, která i v současnosti osobně přemalovává šmouhy od šminek na stěnách.

Veronika Lebedová divadlem žije. Upozornila na některé technické anomálie budovy, kupříkladu na ovládání opony z místa ve výšce několika metrů nad jevištěm dostupného pouze po nepříliš pohodlném žebříku. Jevištní šikma už způsobila pád několika hostujících umělců do publika. Řekla jsem, že dokud tady budu dělat ředitelku, tak udržím ručně malované propagační panely, prohlásila. Kdo po odchodu aranžérky paní Bartošové tuto nepříliš oceňovanou disciplínu převezme, ovšem ředitelka neví.

Oblastní stagiona nabízí divákům představení v Praze jinak beznadějně vyprodaných divadel. Před nedávnem jsme tu uváděli Racka Dejvického divadla. Lidi mi psali, volali, nabízeli cokoli, když jim seženu lístky. To víte, Dejvice, Krobot z televize, mámo, to musíme vidět. A já si jenom říkala, kolik diváků tu čtyřhodinovou kládu nakonec vydrží. Samozřejmě že někteří s mrmláním odcházeli o přestávce, připomněla Lebedová svízele odvážnější dramaturgie.

• Autor: Vít Pokorný
• Publikováno: 6. února 2018

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Tylovo divadlo Kutná Hora

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ