U Jodorowského v kuchyni
Soubor Handa Gote Research & Development dlouhodobě pracuje s rozkládáním formy i obsahu svých projektů. Ve formálně nezařaditelných produkcích rozbíjí kromě textu i další složky. Příkladem za všechny může být inscenace Svěcení jara, kde na základě etnografického studia zparodovali různé zvyky spojené s vítáním jara a plodnosti nebo hudebním remixem rozložili původní Stravinského partituru. Zatím v posledním projektu, který vznikl jako součást „oslav“ desetiletého působení skupiny, již s tradiční dávkou bizarního humoru zinscenovali alchymistickou příručku ze 17. století Mutus Liber.
Handa Gote si zahráli na alchymisty, šílené chemikáře ze zapadlé školy, kteří se absurdně a naprosto zbytečně pachtili za Kamenem mudrců FOTO ARCHIV
Text, který si divadelníci vybrali, je složený pouze z ilustrací. Sice jsou na nich vyobrazeny občas konkrétní, jindy velmi mlhavé výrobní postupy, ale neexistuje k nim žádný jasnější klíč. Celkově Mutus Liber působí jako komiks bez bublin. Tak k němu přistupuje i Handa Gote a na jevišti rekonstruuje jedno „okýnko“ po druhém. Vzniká sled alchymistických pokusů, které nabízí srovnání s vizuálními kolážemi ve stěžejním filmu Alejandra Jodorowského Svatá hora.
Na začátku inscenace vystoupí ceremoniář Tomáš Procházka a uvede Mutus Liber podobně jako barokní divadelní slavnost; fistulí kastráta pozdraví přítomné významné hosty z řad divadelních a hudebních publicistů. Už z proslovu bylo patrné, že to k čemu následně dojde, bude bizarní hříčka s částečnou rezignací na jakoukoliv sdělnost. V sérii scének kopírující ilustrace v Mutus Liber přítomní divadelníci vyrábějí statickou elektřinu nebo vosk, odlívají olovo a vaří několik jídel. Procedury snímá z řad úhlů spousta kamer a obrazy doprovází kakofonie linoucí se z nejrůznějších nástrojů včetně harmonia.
Fantastické fyzikální i chemické alchymistické hrátky probíhají lakonicky, bez pointy jako suchá konstatování. Prolétnou, aniž by se k nim kdokoliv vracel. Navíc aktéři vše provádí s naprostou vážností, což absurditu záměru zinscenovat takový materiál ještě posiluje. Rejdění na jevišti se dá číst jako nepřetržitá provokace. Handa Gote vše nechává bublat v interpretačně otevřeném hrnci. Hra s diváckým očekáváním i trpělivostí vede k jedinému závěru, že divadelníci chtějí trápit publikum a velmi se v tom vyžívají. Ironie inscenace, která je jakousi přehlídkou bizarních atrakcí, vystupuje z podtextu každé situace. Jednotlivé pokusy působí formálně precizně a uchvacují nápaditostí, experimentátorům se ale ne všechno dařilo – občas jim nefungovala součástka, případně si počínali dosti neobratně. Přiznaná patina jakési „špíny“ svědčí o tom, že skupina si stále libuje ve vyprazdňování významů, zesměšňování ideálu a záměrně ničí dojem jakékoliv dokonalosti.
Handa Gote si zahráli na alchymisty, šílené chemikáře ze zapadlé školy, kteří se absurdně a naprosto zbytečně pachtili za Kamenem mudrců. Jejich úsilí bylo stejně nesmyslné jako romantické. Inscenátoři jdou podobně jako historické předobrazy do mnohdy neúspěšných experimentů naplno a zbývá jim pouze rozčarování z bizarních výsledků i trapnost, která je tolik kouzelnou esencí i předešlých projektů.
Alfred ve dvoře – Handa Gote Research & Development: Mutus Liber. Autorský tým Švábová, Procházka, Smolík, Dörner, Hybler. Host Michael Pospíšil. Premiéra 7. března 2015.
Komentáře k článku: U Jodorowského v kuchyni
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
