Divadelní noviny Aktuální vydání 21/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

21/2024

ročník 33
10. 12. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny >

    Umění jako oběť po rumunsku

    Rumunská kultura je v našem prostředí krajinou spíše neznámou. Rumunský kulturní institut nabízí možnost, jak si povědomí o rumunské kultuře rozšířit – a to v rámci dvou akcí: Pražské muzejní noci a Pražského Quadriennale.

    Jako první se uskuteční tuto sobotu, 11. června, Pražská muzejní noc. Její součástí bude i vernisáž v  Galerii Rumunského kulturního institutu, kde se představí dílo scénografa George barona Løwendala, který realistickými, konstruktivistickými a kubistickými výpravami otevíral cesty k moderní scénografii. Součástí vernisáže  bude promítání filmu a také uvedení publikace  George Løwendal – Aristokrat ve světlech ramp“.  Výstava nazvaná „George baron Løwendal. Znovuobjevení velkého evropského scénografa z počátku XX. století” potrvá do 29. července.

    Rumunsko se rovněž představí i na Pražském Quadriennale, které se koná ve dnech 16. – 26. června ve Veletržním paláci a na dalších deseti místech v Praze. Tématem rumunského zastoupení, jež koordinuje národní komisařka, profesorka scénografie Ştefania Cenean, je známý rumunský mýtus Umění jako oběť. Oběť se tu chápe jako nástroj tvorby. Úděl tvůrce umění, který svým ustrojením a sebeobětováním dospívá k naplnění tvorbou, se zdá být integrován do věčnosti. Metafyzično rumunského mýtu se stává výzvou pro soubor expozic realizovaných mladými rumunskými scénografy, v nichž se spojují video projekce, kresby, skicy, figuríny, vystoupení ve veřejném prostoru, happening. Projekt je nesen myšlenkou, že umění a tvůrčí talent přesahují umělce jako osobu za každé okolnosti bez ohledu na oběť.  „Umění jako oběť vychází z mýtu mistra Manola. V národním stánku budou vystaveny reprezentativní scénografické projekty z posledních čtyř let. Stánek je dílem mladého scénografa Andreie Dina, jehož si při posledním Pražském kvadrienále v roce 2007 povšiml i známý profesor Arnold Aronson,“ popsala kurátorka rumunské účasti Ştefania Cenean.

    V sekci architektury instalují Rumuni expozici na téma „fast backward / PLAY / fast forward.“  V ní představí záměr obnovit původní architekturu Národního divadla v Bukurešti podle plánů architekta Romea Beley, kterou před rokem 1989 „zamaskoval“ komunistický režim, když zmrzačil původní projekt. Spojení se současností ukazuje projekt architekta Angela Roventy nazvaný „Národní divadlo v Jasech – dočasné rozšíření: Black Cube“. Další dva rumunští architekti Ioana a Răzvan Luscovovi, vystavují na PQ 2011 projekt Odeon Studio. Ten návštěvníci najdou v kostele sv. Anežky České.

    • Autor:
    • Publikováno: 9. června 2011

    Komentáře k článku: Umění jako oběť po rumunsku

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,