Umění jako politické gesto

Den solidarity s Běloruskem vyhlásila na tuto neděli běloruská politička, aktivistka a hlavní opoziční kandidátka na prezidentku Běloruska ve volbách roku 2020 Svjatlana Cichanouská. Vyzývá jeho prostřednictvím aktivisty, novináře a všechny přátele Běloruska, aby demonstrovali solidaritu organizováním shromáždění, vydáním publikací nebo prohlášení, vyvěšením národních běloruských barev (bílá – červená – bílá) nebo prostřednictvím dalších akcí. Divadelní ústav nyní organizuje online debatu Umění jako politické gesto: český a slovenský příspěvek ke Dni solidarity s Běloruskem, která se uskuteční 7. 2. 2021 od 15.30 do 17.30 hodin.

V Komorní scéně Aréna v Ostravě živě streamovali inscenované čtení hry Andreje Kurejčika Uražení. Bělo(R)usko v režii Ivana Krejčího FOTO KOMORNÍ SCÉNA ARÉNA

Běloruský národ prožívá velmi náročné období. Nenásilné protesty Bělorusů a Bělorusek, které zesílily po posledních prezidentských volbách a které jsou tvrdě potlačovány běloruským represivním aparátem za pomoci extrémní míry násilí, vyvolaly v zahraničí vlnu projevů solidarity. Osud Běloruska není lhostejný ani lidem a umělcům v České republice a na Slovensku, tedy zemím, které si v roce 1989 prošly po sametové, respektive něžné revoluci vlastní transformací. Vzhledem k tradičnímu provázání politiky a kultury sleduje slovenská a česká kulturní scéna s napětím vývoj protestů i perzekucí, jejichž protagonisty jsou i běloruští umělci a kulturní pracovníci.

Již v minulém roce vyjádřila divadla a kulturní organizace solidaritu s běloruskými kolegy například vyvěšením běloruské vlajky nebo tím, že se zapojila do mezinárodní série Worldwide Readings hry Andreje Kurejčika Insulted. Belarus(sia). Napriek podmienkam, v akých vznikla – doslova v cválajúcom rytme revolúcie – a tomu, že využíva dokumentárny materiál (slová a situácie odpozorované v uliciach a na námestiach; reálne prehovory známych aktérov; fakty z médií), nie je text publicistickou a prvoplánovou provokáciou. Je to text vysoko umelecký, autor dáva udalosti presah, univerzalizuje ju. Za drámou vidíme divadelníka, ktorý dokonale rozumie zákonitostiam divadla; novinára, ktorý vie zasadiť jednotlivosti do širšieho a apelatívneho kontextu, a právnika, ktorý neochvejne hľadá pravdu a spravodlivosť, říká Romana Štorková Maliti, překladatelka Kurejčikovy hry do slovenštiny.

Pozvání do debaty nejen o motivech pro uvedení zmíněné hry, ale také o vztahu umění a hájení lidských práv přijali zástupci některých českých a slovenských divadel, která hru Uražení. Bělo(R)usko v loňském roce uvedla, jmenovitě Ladislav Stýblo, dramaturg pražského Divadla pod Palmovkou, Peter Palik, umělecký šéf Divadla Jozefa Gregora Tajovského ve Zvoleně, a Milan Zvada, anglista, divadelní kritik, dramaturg a projektový manažer kulturního centra Záhrada v Banské Bystrici. Do druhé části debaty se jako zástupkyně běloruské diaspory v ČR připojí výtvarnice a autorka projektu grafických výšivek o nepokojích Bělorusko 2020 Rufina Bazlova, dále Milan Oščatka, ředitel Centra experimentálního divadla v Brně, které iniciovalo vznik Ambasády nezávislé běloruské kultury, a politický analytik David Stulík.

///

Diskuse se uskuteční na platformě Zoom. Přístupový link zde.