Unavené múzy?
Tak se to na naši bohyni zase sesypalo: Herecká asociace se již léta o nic nesnaží, pořádá udělování Cen Thálie ve velkolepé ambaláži… (J. Machalická, LN)
A k tomu DN: Diváci se opět dočkali několika jeho mouder a neotřelých metafor. Moderátor také přidal nebývalé množství humorných přeřeknutí, kterým se smál především on… několik oceněných a hostů překřtil… (Zvláštní. Někteří z diváků mne atakují s tím, abych toho moderátora Procházku okamžitě vyrazil, jiní – a ti výrazně převažují – HA gratulují, jaké že má štěstí, že přímý přenos charismaticky moderuje právě on.)
Ano, jsme si toho vědomi a je nám velmi líto, že přímý přenos ČT neprobíhá bez chyb. Ale vyzobat mediálně pouze chyby a nezmínit se o emotivní sounáležité atmosféře, o tom, jak dojemné jsou reakce většiny oceněných nejen na jevišti, ale poté i v hledišti, na společenském večeru a mnohdy pak i písemně (včetně nadšených reakcí zřizovatelů divadel, odkud laureáti pocházejí) – nesvědčí o vůli pisatelů přijmout skutečný smysl Cen Thálie. Jakoby je nezajímalo, jak nesnadně takový večer vzniká. Nejprve HA celý rok financuje a režíruje výjezdy porot po celé republice, aby zhlédly na čtyři sta představení. Pak se připravuje (v rámci organizačních a finančních možností) samotný večer. Málokdo si uvědomuje, že máme k dispozici (spolu s týmem ČT) jednu jedinou zkoušku na technickou přípravu přenosu a režii večera. Den pronájmu v ND nás navíc stojí (včetně vykoupeného představení, které by se jinak hrálo) okolo půl milionu korun. Nikdy nevíme napevno, kdo z oceněných či nominovaných skutečně dorazí (změny v divadle, v rodině), kdo z účinkujících odřekne a budeme muset za něj narychlo nalézt řešení, které se pak nemusí líbit. Ale živý přenos má právě svůj půvab v tom, že se každou vteřinou může stát něco nepředvídaného. A to diváci milují.
Zvláštní. Diváci (kterých bylo u obrazovek více než loni – přes půl milionu) nám vesměs děkovali, osobnosti sdělovaly, jaká je to proti jiným cenám úleva, ale někteří kritici z činnosti HA medializují pouze to, co se nám nezdaří. V DN jsme si dokonce přečetli, že: HA si po pětadvaceti letech poklepává na rameno, místo aby se zhrozila, že cestu ke kapitalismu postavili bez ní. Jakoby HA byla jedinou silou, na které závisí snaha odborů rozumně ochránit důstojnost zaměstnanců, aby se nestali otroky neviditelné ruky trhu. Jakoby HA nebyla stále častěji vidět v mnohačetných aktivitách nevládního spektra, které se snaží uchovat udržitelnou kvalitu života lidského společenství.
Je mi líto těch, kteří zuří nad každým detailem, jejž druzí dělají jinak, než chtějí direktivně oni. Umění se nedá nařizovat. Umění se nesmí zneužívat. Herecká asociace koná v intencích svých možností, aby tomu zabránila. Co ostatní? (Například ti, kterým pomohla HA svým vlivem – třeba zrovna některá divadelní periodika??) Pomáhají???
JIŘÍ HROMADA
Komentáře k článku: Unavené múzy?
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
