Underground?
Uznávám, že začít recenzi následující větou může vyhlížet trochu samožerně, ale jednoduše mi to nedá: zdaleka ne každý den se vám totiž podaří spatřit herce, který přímo na scéně pojídá Divadelní noviny (číslo 5, stranu 15-16, pokud by se někdo zajímal o detaily). Rovněž není tak docela obvyklé, tedy alespoň v oblastech, kam sahá moje divácká zkušenost, aby se divadelní improvizace z větší části točila kolem kritiky. Ale pozor – ne, že by se účinkující kritikům posmívali, to by nic moc nového nebylo, oni na toto téma vedli spletitou a vážnou, byť absurdně rozbíhavou debatu. Je vhodné napsat kritiku, která by sestávala pouze z tázacích vět? Co se stane, když si baletní kritička vyjde na procházku a nešťastnou náhodou si vypíchne obě oči? Jak je to s kritikou a sadismem? A co říkáte na triádu les – kritik – polom?
To vše a ještě mnohé jiné bylo možno spatřit na představení Patetického divadla Chinaski: Lososovitost, Pokročilost. Vlastě spíš slyšet než spatřit, pohybové divadlo to tedy rozhodně nebylo: dva performeři spolu s velkým plyšovým medvědem se po celý večer povalovali na postelovitě neurčitém objektu s nohama opřenýma o rakev s prezidentským portrétem Václava Havla, třetí seděl v nedoslyšných dálavách u stolku a čtvrtý se – neviděn – ozýval odkudsi zezadu od zvukařského pultu. Občas se zhasínalo a dost často se taky nedělo vůbec nic, čehož využívalo nezvykle kreativní publikum ke kolektivnímu pomlaskávání, houkání na pivní lahve a rafinovaně dávkovaným potleskům. A vzhledem k tomu, že také samotné místo činu, karlínský Prostor Underground (do Hudebního divadla je to coby dlažební kostkou dohodil) dělá svému jménu skutečně čest – syrovostí, sklepním odérem i teplotou – byl z toho ve výsledku zážitek sice poněkud mrazivý, jinak ale veskrze příjemný.
Patetické divadlo – Chinaski: Lososovitost, Pokročilost. Prostor Underground, 26. března 2010.
Komentáře k článku: Underground?
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
