Únor, březen
Prokop Voskovec
21. 1. 1942 Praha – 9. 2. 2011 Paříž
Básník, překladatel a divadelník, syn prvního překladatele Jarryho her do češtiny Prokopa Voskovce st., synovec herce Jiřího Voskovce. V šedesátých letech se věnoval divadlu, spolupracoval s Pantomimou Alfreda Jarryho, měl blízko k surrealistickému básnickému okruhu kolem Vratislava Effenbergera. V lednu 1977 podepsal Chartu 77, v roce 1979 byl zbaven československého občanství a odešel do Francie. Psal poezii, je autorem esejů a překladů z francouzštiny. V Česku vyšla v roce 2007 jeho prvotina Hřbet knihy. V DN 1/2011 jsme psali o první poválečné inscenaci Jarryho Krále Ubu, kterou 19. prosince 1960 se svými přáteli uvedl v divadélku Radar v Praze-Holešovicích a hrál v ní titulní roli. hul
Jaroslav Horáček
29. 4. 1926 Děhylov – 16. 2. 2011 Praha
Operní pěvec. Bylo mu pouhých sedmnáct let, když byl přijat za člena sboru Českého divadla moravskoslezského v Ostravě. Teprve poté začal studovat hru na klavír a zpěv u Petara Burji. V roce 1945 se stal sólistou Slezského národního divadla v Opavě, jeho první rolí byl Kecal ze Smetanovy Prodané nevěsty. V letech 1951–1953 působil opět v Ostravě a od roku 1953 natrvalo v Národním divadle v Praze. Vystupoval zde až do roku 1992, coby důchodce ještě pohostinsky zpíval ve Stání opeře. Od roku 1961 vyučoval na pražské konzervatoři. Jeho úspěšné divadelní působení bylo několikrát oceněno: v roce 1973 se stal Zasloužilým členem Národního divadla, v roce 1979 Zasloužilým umělcem a v roce 2006 získal Cenu Thálie za celoživotní mistrovství. luc
Antonín Švorc
12. 2. 1934 Jaroměř – 22. 2. 2011 Praha
Pěvec. Absolvent gymnázia začal v roce 1952 studovat zpěv u profesora Jana Berlíka na Státní konservatoři v Praze. Již o dva roky později vystupoval v Ústředním vojenském souboru letectva Vítězná křídla (1954–1955). V roce 1956 byl přijat do Severočeského divadla v Liberci. Následující rok přišla nabídka k hostování v Národním divadle v Praze, které se záhy změnilo ve stálé angažmá. Působil zde až do roku 2001.
Vynikal excelentními hlasovými, technickými a intonačními schopnostmi, které ho v kombinaci s impozantním zjevem a kovově znělým barytonem zavedly na dráhu wagnerovských postav. Od roku 1962 soustavně hostoval ve Státní opeře v Berlíně.
Získal řadu ocenění. Cenu Grand Prix ve francouzském Toulouse v roce 1958, tituly Zasloužilý člen Národního divadla (1973), zasloužilý umělec (1974), komorní pěvec NDR (1976), národní umělec (1985). V roce 2003 obdržel Cenu Thálie za celoživotní mistrovství. luc
Rostislav Čtvrtlík
9. 11. 1963 Olomouc – 6. 3. 2011 Praha
Herec. Absolvent stavební průmyslovky se zkušenostmi z působení v amatérském Hodolanském divadle. V roce 1983 byl přijat na studia herectví na DAMU, kde již studoval jeho bratr Luděk. Po škole dostal nabídku z Mahenovy činohry Státního divadla v Brně, kde působil v letech 1987–1992. Pak přešel do Divadla pod Palmovkou v Praze, které se stalo jeho domovskou scénou až do předčasné smrti. Jeho poslední rolí byl Dr. Chapman v Cooneyho Návštěvnících pana Swana. Hostoval ve Spolku Kašpar, v Töpferově herecké společnosti, v Divadle ABC, v Divadle Na Fidlovačce či v Divadle Na zábradlí, vystupoval ve filmu, věnoval se i dabingu – v poslední době propůjčil hlas Chandlerovi ze seriálu Přátelé. Zemřel po pětiletém boji se zákeřnou nemocí. luc
Zuzana Šavrdová
6. 6. 1945 Praha – 30. 3. 2011 Praha
Herečka činohry Národního divadla, životní partnerka Josefa Somra. Jejími rodiči byli dlouholetý člen činohry Národního divadla Zdeněk Šavrda (1907–1982) a loutkoherečka Jana Mikulová (1924–1997). Celkem logicky se tedy celoživotně věnovala divadlu. V letech 1962–1964 studovala na Státní konservatoři v Praze nově otevřený obor hudební komedie, který vedl Oldřich Nový. Po škole účinkovala dvě sezony v Uměleckém souboru Ministerstva vnitra, v letech 1967–1972 byla sólistkou operety Hudebního divadla v Karlíně (hrála a zpívala např. v muzikálu Gentlemani). Poté nastoupila do hereckého angažmá v pražském Národním divadle, kde působila až do své smrti. Na jevišti Stavovského divadla vystupovala ještě 21. února v roli Ženy školního inspektora v Gogolově Revizorovi. Poslední nastudovanou rolí byla Paní Hensenová v Trierově Dogvillu. Nezapomenutelnou její filmovou rolí je především Božka z muzikálu Ladislava Rychmana Starci na chmelu (1964), ale hrála i v dalších filmových a televizních snímcích 60. let. V 80. letech zaujala postavou Jarmily v televizních Nezralých malinách. Ve filmu vystupovala i po roce 1989, naposledy ve snímcích Kawasakiho růže a Hlídač č. 47. luc
Komentáře k článku: Únor, březen
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
