Up & Down PDFNJ 2013: Jan Dehner
Kapelle eidg. Moos je pro operního kritika zcela mimořádný zážitek. FOTO archiv PDFNJ
Up
Začnu od konce festivalu: Kapelle eidg. Moos je pro operního kritika zcela mimořádný zážitek. Tři hudebníci (klarinet, harmonika, basklarinet) nejen hrají švýcarskou lidovou hudbu a také zpívají (dvoj- i trojhlasně), ale jsou i mimořádní autoři-herci, kteří s velkou chutí předvádějí nejrůznější situace života (vesměs venkovského) a s jemnou ironií připomínají různé švýcarské anomálie (mnohojazyčnost – včetně švýcarské němčiny, bankovní tajemství a mnoho dalšího), na jevišti předvedou ovci i koně a vůbec komentují svou vlast způsobem, který je možný snad jedině v tak idylické zemi. Komplexní divadlo, Gesamtkunstwerk marthalerovské poetiky, které rozhodně potěší.
Na začátku festivalu byla velká antická freska, velmi dobře připravený destilát ze Sofokla, Euripida a Aischyla pod názvem Ödipus Stadt. Velké herectví slova – tak, jak je vyžaduje látka a její zpracování. Gestika redukovaná na minimum posiluje expresivitu dramatu. Na našich scénách něco podobného nelze vidět. Nejen proto, že antika v českém repertoáru není přítomna, ale také proto, že se civilností a studem před patosem maskuje nedostatek řemesla (aspoň takový je můj názor). S obsazením postavy Kreona herečkou (Susanne Wolff) jsem měl, i přes její výtečný výkon, trochu problém – stále jsem si musel uvědomovat, že hraje muže.
Judas od Lot Vekemansové přinesl stejně silný zážitek jako antická látka. Monolog už mrtvého Jidáše interpretuje Steven Scharf, herec roku 2013, s akcentem na slovo a minimem scénické akce. Opravdu mimořádný zážitek osvětlující psychiku zrádce, genezi jeho činu. Portrét člověka, který prostě musel vykonat svůj čin.
(Ödipus Stadt i Judas navíc nanejvýš rezonovaly s momentálním stavem české politiky, provokovaly k přemýšlení, s dosti skeptickými závěry.)
Marianna Salzmann využila při psaní hry Muttersprache Mameloschn možná i vlastních zážitků z mládí v NDR. Skutečně zábavným, poetickým i dojemným způsobem zachycuje příběh tří generací židovských žen v NDR a pozdějším sjednoceném Německu. Babička přežila koncentrák, je stále komunistka, byla spolupracovnicí tajné policie; matka je bez partnera, marně se snaží integrovat, problémy svých dětí, ale ani vlastní nedokáže řešit; dcera si uvědomuje svoje židovství a také odlišnou sexuální orientaci, proto odjela do Ameriky, spíše nekomunikuje s rodinou. Velmi dobrý kus pro tři výborné herečky, očividně napsaný „na tělo“.
Do této kategorie patří rozhodně i Prolog festivalu, divadelní výlet do Berlína. Byl hezký podzimní den, v antikvariátu měli zajímavou brožuru o cejlonských freskách, ve vinotéce bylo dobré víno (prodavačka má z Prahy nejraději kremžskou hořčici) a večer jsme zhlédli na Volksbühne představení Villa Verdi – dvouhodinovou přehlídku výkonů nestárnoucích pěveckých, hereckých i baletních seniorů. Apely na podfinancovanost kultury v mnohem bohatších poměrech než u nás zněly českému uchu známě.
Down
Hra Luft aus Stein je zahlcena problémy aktuálními i nedávných dějin, které prezentuje ve spíše konstruovaných situacích. FOTO archiv
Anne Habermehl asi přecenila svoje síly jako autorka i režisérka. Její hra Luft aus Stein je zahlcena problémy aktuálními i nedávných dějin, které prezentuje ve spíše konstruovaných situacích. Výsledek se podobá epizodě z televizního seriálu.
(Kabaret Kafka dávám do závorky, protože nesouhlasím se „zábavným“ inscenováním textu, který byl spisovatelovou bolestivou vivisekcí.)
Takové jsou moje imprese z festivalu už dospělého (dovršil 18 let); věřím, že bude mít prostředky k tomu, aby se i dále vyvíjel.
Komentáře k článku: Up & Down PDFNJ 2013: Jan Dehner
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
