Divadelní noviny > Názory – Glosy
Už víme, jak jim bylo
Čapkům, Peroutkům, Langerům, Masarykům, když se snažili kultivovaně argumentovat ve prospěch demokratického vývoje mladé republiky a snadno je překřikovali hulváti z ulice, hloupí, nedovzdělaní hrubiáni, kteří papouškovali tlachy demagogů, nácků a podvodníků všeho druhu. Jak se styděli, také nevěděli, jak na sprostoty reagovat, jak si mysleli, že přece stačí racionálně argumentovat fakty.
19. dubna 2016 – Tomáš Hanák „vítá“ Miloše Zemana v Berouně. FOTO archiv
Nestačilo to v prostředí, v němž liberální hodnoty zkompromitovali korupčníci a zbohatlíci a nutili ty obyčejné hledat záchranu v levicových hnutích. Pár Baťů to nezachránilo. Tím spíš to nestačí dnes v džungli sociálních sítí, kde se dá těm, co potřebují slepě věřit, nakukat cokoli. Tehdy lidé jednali pod tlakem ohrožení Hitlerem, my dnes pod daleko větším strachem z imigrantů, globálního oteplování, jaderného superkonfliktu, teroristických útoků.
Nové je to, že jedním z hlavních demagogů se stal člověk, který dosedl do prezidentského úřadu, obklopil se pochybnými individui a hodlá neomezeně vládnout, vždyť je přece nejchytřejší. Se vším poradí, o všechno se postará! Brouk Pytlík jsme tomu říkali. Neštítí se lhát, protože ví, že pravda se dnes nenosí a jeho voliči ocení spíš razanci všech prostředků, ber kde ber, hlavně když nás vysvobodí z pařátů Západu, Evropské unie a když se nás tak nějak zastane. Peroutka ten článek nenapsal? Jeho chyba, já ho četl… Ten člověk tak jedná jistě z ješitnosti, kterou se jeho tvář doslova třese, jistě z prospěchářství, možná pod vlivem alkoholismu, možná stařecké demence. Ale kdo ví, jestli není vedený jako loutka jinými. Kdysi jsem se spikleneckým teoriím smál, dnes mě smích přešel.
Co s tím? Uvědomit si, že polistopadové naděje jsou ohroženy. A že to nezpůsobil ten člověk, jenom, ale všichni vládci nalevo i napravo, kteří společnost dvacet let přesvědčují, že takové naivnosti, jako je morálka, pravda a dodržování dohodnutého jsou jen pro slabochy. On sám se na tom ovšem celých dvacet let vydatně podílí. Je třeba si uvědomit, že nejde o tu kuriózní figurku, ale o politické střetnutí, zatím ještě demokratické, v němž vítězí ten, kdo získá na svou stranu většinu! Vtipně toho člověka a jeho fámuly stírat na facebooku a kdekoli to jen jde, je jistě dobré. Nenechat si jeho lži a urážky líbit! Hnát ho k zodpovědnosti, k soudům, i když jimi okázale opovrhuje a jejich rozsudky nerespektuje. Není sám, ani vládní strana se neštítí veřejně nerespektovat pravomocný rozsudek. Pokud se nepodaří všechny takové donutit k respektování zákonů, pokud takové páky společnost nemá, nebo je nechce či neumí použít, pak jsme na tom hůř, než se zdálo. Viz evidentní zneužití policie při čínských manévrech a nehorázné tvrzení předsedy Senátu, že policie v tom případě zákony neporušila – to přece může konstatovat jen nezávislý soud!
Jedinou cestou k nápravě je přesvědčit většinu společnosti o potřebě ctít právo a zákony, a toho jsou schopni jen lidé morálně a duchovně silní. Každý, kdo takovou společnost chce, pro ni musí udělat, co jen může. Umění a kultura to mají přímo v popisu práce! My v médiích zrovna tak. Nabízejme fakta, ideje, rozumný způsob života. Myslím, že na to bude slyšet hodně z těch, kteří za tím člověkem a prolhanými politiky vůbec jdou jen z paniky ze světa, kterému přestali rozumět. Snad nás bude dost. Jestli nebude, nedá se nic dělat. Pak holt zas až třeba někdy příště.
Komentáře k článku: Už víme, jak jim bylo
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Bohumil Řeřicha
„postupně vzlíná,
skoro neslyšně a neviditelně co v našich lidech bylo pořád kdesi dole, jen zatlačeno krátkou polistopadovou nadějí, že jsme lepší než jsme. Nejsme. Nezpracovaná minulost nás dostihuje a sráží zase do zbabělosti“!
V každé společnosti i za mírových a civilních dob jsou napříč společenským spektrem dvě třetiny „poslušných“. Poslušní adorují „autoritu“ a „autorita“ si to vyžaduje. Lidé poslechnou, přestože vědí, že jejich poslušnost bude mít pro jiné lidi ničivé, katastrofální důsledky.
V podobné situaci se nachází naše společnost. „Rudý Miloš“ rozdělil zemi. Věděl, co dělá, co potřebuje a daří se mu to. Ve svém okolí má dostatek „farizejů“, kteří mu nastavují pokřivené zrcadlo. Je však evidentně psychicky i fyzicky nemocný a dějiny dokazují, že takovíto „politici“ dělali katastrofální rozhodnutí. Na druhé straně je to „srab“ a bojí se skutečné občanské společnosti, která ovládne „ulice“. Ovládnout ulice je jediná cesta nás „lumpenkavárníků“ a „uřvaných neandrtálců“.
Bez ohledu na současnou uprchlickou krizi, demokracie je ve skutečnosti neustále v „krizi“, protože to je neustálá diskuze a „kompromisy“. Jen v totalitní společnosti jde všechno „snadno“, a to chce „ovčí stádo“ „Rudého Miloše“.
29.04.2016 (10.35), , Trvalý odkaz komentáře,
Ladislav Vrchovský
Je čas,
aby přestali mlčet a začali říkat co si myslí o stavu naši dnešní společnosti všichni, kteří si přejí, abychom mohli být na Českou republiku hrdí jako na vlast sv. Václava, Karla IV., J. A. Komenského, T. G. Masaryka, J. Patočky a Václava Havla. Je čas, abychom ukazovali lidem cestu k jejich odkazu a bychom ten odkaz šířili pro všechny hledající smysl své existence. Je čas bránit demokratické hodnoty, ke kterým jsme se vrátili po listopadu 1989. Ne plné břicho, ne tučné konto, ale hlava s mozkem schopným rozeznat dobro od zla, to je dnes cíl, kterému je třeba směřovat. A co je dobro, a co je zlo, to už přece z historie víme. Byla to vždy menšina, která to věděla, která říkala co ví a co si na základě svého vědomí myslí, která držela v ruce světlo ukazující cestu většině. Nestyďme se za to, že budeme součástí takové menšiny, a nebojme se tou součástí být. Je to naše povinnost.
Slušní lidé, spojte se!
01.05.2016 (11.59), , Trvalý odkaz komentáře,