Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Burza

    Uzavírá se jedna významná éra

    Shakespearovo drama Romeo a Julie začíná tím, že v překrásné Veroně se do krve sváří příslušníci dvou předních rodů. Obdobný mocenský svár přenesl Shakespeare i do své pozdní Bouře. Probíhá však poněkud jinak, za pomoci kouzelného mága Prospera, který nechá na svém ostrově za bouře ztroskotat loď svých odpůrců, na níž se nachází také jeho podlý bratříček Antonio, jenž jej zbavil moci a vystrnadil z rodného Milána.

    Boure-poster

    Tak začíná Bouře anglického dramatika. V olomouckém provedení Michaela Taranta předchází této bouřlivé introdukci halasné vystoupení dvou pouličních vyvolavačů (Jan Ťoupalík a Radan Hlubinka, hrají později Stefana a Trinkulu). Oba, zejména vitálnější Stefano, připravují diváka na to, co na scéně uvidí. Oba se pohybují mimo scénu v hledišti a kontaktují diváky. Vyvolavač Stefano je bujarý, obsah jeho mluvy, spíše vyvolávek, se při premiéře jen vzdáleně přibližoval báchorečné atmosféře hry (výpad proti Babišovi), v reprízách došlo však k podstatnému ztlumení a přiblížení se k charakteru dramatické romance, jejíž děj se krátce nato začne odvíjet.

    Opona se zvedne a na jevišti se tyčí obrovská dřevěná konstrukce ztělesňující ztroskotaný koráb a zároveň ostrovní skalisko, v němž a zejména kolem něho probíhá všechen děj.

    Petr Kubes (Prospero). FOTO archiv MDO

    Petr Kubes (Prospero). FOTO archiv MDO

    Shakespearova Bouře bývá spolu s Periklem, Cymbelínem, Zimní pohádkou a Dvěma vznešenými příbuznými řazena k jeho romancím. V Tarantově inscenaci podmanivost kouzelné romance nejplněji splňují víly, najády, nymfy a elfové, kteří tanečním krokem zaplňují prostor mezi ústřední dřevěnou konstrukcí a zbývající částí jeviště. Na rozdíl od stěžejních postav jsou v neustálé činnosti. Od prvopočátku až do konce jsou na scéně a spolu s postavou Ariela (Matěj Vaniš) určují a spolutvoří pohádkový ráz hry. Pohybem, gesty, tancem a zpěvem podmalovávají jednání hlavních postav, představují činnou kulisu, jež v rozhodném okamžiku zasahuje do děje (při hostině a pitce). Tuto pohybovou kulisu vytváří pětice postav (Anna Stropnická, Veronika Malá, Angelika Sbouli, Eliška Soukupová a Eva Sýkorová). Tak tomu bylo alespoň při premiéře.

    Při reprízách (a právě také během Divadelní Flory) ochuzeno na pouhé tři nymfy (plus Ariel). Z hlavních osob se na této atmosféře podíleli především Petr Kubes a Václav Legner. Kubes jako dominující magický a iluzionistický Prospero, který je téměř neustále na scéně. Václav Legner (Gonzalo) pak svou skutečně hereckou a mluvní artikulací.

    FOTO archiv MDO

    Michael Tarant se ve své inscenaci přidržuje nejnovějších interpretací této hry. FOTO archiv MDO

    Michael Tarant se ve své inscenaci přidržuje nejnovějších interpretací této hry, především interpretací Martina Hilského, jak je podává ve své knize Shakespeare a jeviště svět. Proto také zvolil Tarant jeho překlad Bouře, podobně jako při svých dřívějších inscenacích Hamleta a Shafferova Amadea. Oba v tomto smyslu tvoří určitý tým. Skutečnost, že se shakespearolog objevil spolu s režisérem na premiérové děkovačce, je už jenom zákonitý důsledek.

    Martin Hilský ve své objemné shakespearovské monografii píše, že Bouře je dramatikova poslední velká hra, hra bilanční, jakási divadelní summa. Obdobně je tomu i s Tarantovou Bouří, neboť režisér v olomouckém Moravském divadle touto inscenací rovněž končí. Končí nejen jako činoherní režisér, ale také jako režisér operní (Attila, Simon Boccanegro, Carmen a především světová premiéra Pololánikovy Noci plné světla).

    Uzavírá se tak jedna významná éra... FOTO archiv MDO

    Uzavírá se tak jedna významná éra… FOTO archiv MDO

    Uzavírá se tak jedna významná éra. Willam Shakespeare odešel nedlouho po uvedení Bouře z Londýna do Stratfordu, Michael Tarant z Olomouce kamsi. Každé představení je pomíjivé a celý svět je jeviště, dodává stroze Martin Hilský.

    Moravské divadlo Olomouc – William Shakespeare: Bouře. Režie Michael Tarant, překlad Martin Hilský, dramaturgie Markéta Kočí Machačíková, hudební dramaturgie Lubomíra Hellová a Neil E. Baker, scéna a kostýmy Tomáš Moravec, light design Bohuslav Kraus, pohybová spolupráce Jiří Pokorný. Premiéra 19. února 2016 (psáno z premiéry a následných repríz).

    ///

    Recenze Tatjany Lazorčákové: Opulentní marnost Bouře

     


    Komentáře k článku: Uzavírá se jedna významná éra

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,