V dusivém objetí vlastních představ
Honza se jednou probudí vedle cizí ženy v cizí posteli. Jenže se záhy ukáže, že postel i žena jsou vlastní. Jak se v tom vyznat? Diagnóza zní: Dioptrie růžových brýlí.
Pod tímto názvem uvedli ve Studiu Švandova divadla poslední předprázdninovou premiéru, kterou mají “na svědomí“ dva divadelní debutanti, jež se doposud pohybovali v oblasti filmu. Černou komedii či grotesku napsal původně jako povídku absolvent scénáristiky a dramaturgie FAMU Ondřej Ládek, jinak známý jako písničkář pod pseudonymem Xindl X. Režie se ujal taktéž filmař Jakub Sommer. Inspiraci filmem prozradí inscenační klipovost, která však úzce souvisí s nápadem, na němž je zápletka založena.
S Honzou totiž putujeme časem skokově vpřed i do minulosti, kdy žije tu s neznámou brunetou Vandou, která tvrdí, že je jeho dlouholetá partnerka, tu s praštěnou blondýnkou Alicí. V některých obrazech figurují pouze obě ženy, jindy se na scéně sejde celá trojka. V zašmodrchané a stále komplikovanější, takřka detektivní zápletce se divák snaží neúspěšně vyznat spolu s hrdinou, který hledá vysvětlení u svého kamaráda, psychiatra Maxe. Ale ani Max, který Honzovi diagnostikoval přílišné lpění na vlastních představách (tedy na Alici), není vhodnou oporou, protože se ukáže, že sám trpí halucinacemi. S rozuzlením nakonec přichází Honzův zdravý rozum, který naštěstí nezvládlo narušit ani kvantum doporučovaných psychofarmak. Pointa přichází nečekaně, nicméně právě včas, a zachovává si ironický tón, který s sebou doposud nesly téměř všechny situace na jevišti.
Roli udiveného a dezorientovaného hrdiny, který se má z dýdžeje proměnit díky nové identitě po boku nové ženy ve fanouška country, hraje poměrně ukázněně a civilně Viktor Limr. Jeho přítel Max se v podání Tomáše Pavelky promění z profesionála, který je „nad věcí“ a blahosklonně udílí spásné rady, v psychicky narušeného jedince, což se neobejde bez afektu a dávky přehrávání. Hostující Barbora Vyskočilová hraje výtvarnici Vandu jako ženu poněkud říznou, netrpělivou a zároveň tajemnou. Asi nejzajímavější je poslední postava, jíž je autorka slabikářů Alice. Ta je v podání Evy Leimbergerové možná příliš infantilní, její ideály a nápady jsou jen ztěží pochopitelné. Zápletka ji však dovede i do vážnější až zoufalé polohy, kdy se ze všech sil snaží dokázat Honzovi, že je skutečná ženská z masa a kostí.
Komorní inscenace Dioptrie růžových brýlí byla příjemnou a zábavnou tečkou za končící divadelní sezónou. Její ironický, chvílemi až černý humor má daleko k podbízivosti a navíc inscenace kromě zábavné roviny otevírá zajímavé téma o síle našich představ, které mohou poměrně úspěšně soupeřit s realitou.
Markéta Dolníčková
Švandovo divadlo Praha – Xindl X: Dioptrie růžových brýlí. Režie Jakub Sommer, dramaturgie Martina Kinská, scéna Martyna Dworakowská, kostýmy Klára Potůčková, hudba Dominik Renč. Premiéra 29. a 30. 6. 2010 ve Studiu Švandova divadla.
Komentáře k článku: V dusivém objetí vlastních představ
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
