V každé společnosti se lidé touží vyjadřovat
Pod stromy v malých vesničkách i na nejmodernějších jevištích světových metropolí, ve školních dvoranách i v chrámech, ve slumech, v komunitních centrech, na městských tržištích a ve sklepeních uprostřed velkoměst se lidé scházejí, aby komunikovali v pomíjivém světě divadla, ve světě, který si vytváříme, abychom tělem, dechem a hlasem vyjádřili veškerou lidskou složitost, rozmanitost a zranitelnost.
Z inscenace Bretta Baileyho MedEia (Kapské Město, 2012). FOTO archiv
Scházíme se, abychom plakali, vzpomínali, abychom přemýšleli, abychom se učili, abychom něco prohlašovali a dali průchod své fantazii. Setkáváme se, abychom obdivovali technické dovednosti a zároveň ztělesnili božstva. Zadržujeme náš kolektivní dech v údivu nad naší schopností vnímat a tvořit krásu, nad mírou našeho soucitu i naší obludnosti. Pospolitost nám dodává energii a moc. Můžeme oslavovat bohatství našich různých kultur a zrušit hranice, jež nás rozdělují.
V každé společnosti se lidé touží vyjadřovat. Protože se ten pocit zrodil ze společenství, používá masky a kostýmy našich rozmanitých tradic. Ten pocit si osedlal naše jazyky, naše rytmy a naše gesta a dokáže vytvářet v našem středu jistý prostor.
A my, umělci, kteří pracujeme s tímto prastarým uměním, musíme s jeho pomocí zasáhnout lidská srdce a ovlivnit naše myšlení, musíme použít i naše těla, abychom odhalili skutečnost v celé její pozemskosti a třpytivé tajuplnosti.
Ovšem v době, kdy miliony lidí bojují o přežití, kdy miliony trpí pod nadvládou utlačovatelských režimů a dravého kapitalismu, kdy miliony prchají před střety, před utrpením, v době, kdy tajné služby narušují naše soukromí a a všepřítomné vlády cenzurují naše slova, v době, kdy lesy jsou ničeny a živočišné druhy vybíjeny, kdy jsou oceány otráveny, – co máme odhalit?
Ve světě nerovné moci, kdy všelijaké hegemonie se snaží nás přesvědčit, že jeden národ, jedna rasa, jedno pohlaví, jedna sexuální preference, jedno náboženství, jedna ideologie, jeden kulturní rámec je lepší než všechny ostatní, můžeme ospravedlnit požadavek, aby umění nebylo spoutáno společenskými požadavky?
Máme se my, umělci pracující v arénách a na jevištích, podřídit sterilizujícím požadavkům trhu nebo máme použít naši sílu a zajistit si místo v srdcích a myslích lidí, svolávat lidi k sobě, inspirovat je, okouzlovat, informovat je a vytvořit svět naděje a otevřené, upřímné spolupráce?
(přeložila Dagmar Steinová)
///
Mezinárodní den divadla byl ustanoven v roce 1961 Mezinárodním divadelním institutem (International Theatre Institute – ITI). Tento den slaví každoročně 27. března všechna národní střediska ITI a spolu s nimi celá mezinárodní divadelní obec. Při této příležitosti se organizují různé národní i mezinárodní divadelní akce – k nejvýznamnějším z nich patří Mezinárodní poselství – z podnětu Mezinárodního divadelního institutu je každoročně jeho autorem vybraná světově proslulá divadelní osobnost.
///
FOTO archiv
Brett Bailey (1967) je jihoafrický dramatik, výtvarník, režisér, autor uměleckých instalací a umělecký ředitel THIRD WORLD BUNFIGHT. Působil v Jižní Africe, Zimbabwe, Ugandě, Haiti, Demokratické republice Kongo, ve Spojeném království a Evropě.
Mezi jeho uznávaná ikonoklastická dramata, která postihují dynamiku post-koloniálního světa, patří např.: BIG DADA, IPI ZOMBI?, iMUMBO JUMBO, medEia and ORFEU, z jeho představení/instalace např. EXHIBITs A & B.
Jeho práce se uváděly v Evropě ( zejména na významných festivalech jako např. Holland festival, Wiener Festwochen ad.), Austrálii a Africe, a byly oceněny četnými uznáními, včetně Zlaté medaile za scénické návrhy na Pražském Quadriennale 2007. Byl předsedou mezinárodní poroty Pražského Quadriennale 2011 a členem poroty soutěže „Music Theatre Now“ (Hudební divadlo dnes), pořádané Mezinárodním divadelním ústavem – ITI International Theatre Institute v březnu 2013.
Režíroval zahajovací ceremoniál Světové konference o umění a kultuře v Johannesburgu (2009) a v letech 2006-2009 připravoval zahajovací představení pro Mezinárodní festival umění v Harare.
V letech 2008-2011 byl kurátorem jediného veřejného uměleckého festivalu v Jižní Africe ‚Infecting the City‘, pořádaného v Kapském Městě. V roce 2014 byl pověřen Mezinárodním divadelním ústavem – ITI dodat Poselství k mezinárodnímu dni divadla na UNESCO.
///
Poselství Bretta Baileyho, který slaví dnešní svátek divadelníků na festivalu Al-Bugga v súdánském Chartúmu, si můžete vyslechnout přímo v podání autora na http://youtu.be/iGB5KMLMPII
Komentáře k článku: V každé společnosti se lidé touží vyjadřovat
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
