V koutku vaší hospody…
Z kousků vaší hospody zahrajem vám ty úplně nejstarší příběhy na světě… Proroci, konce světa, hříšníci, světci, zázraky. Představení se hraje nejlépe na baru nebo kdekoliv jinde, kde mají půllitry uši k naslouchání,
stojí na plakátu nového projektu Jiřího Jelínka a jedné z mnoha variant či odnoží jeho Divadla DNO, tentokrát uváděné coby koprodukce s Divadlem Šavgoč. Nezávislé sdružení divadelníků, hudebníků, autorů a performerů Šavgoč vzniklo v roce 2007, jeho zakladatelem je režisér Vítězslav Větrovec, domácím útočištěm brněnský klub Clubwash a dosud vytvořilo kolem šesti kabaretních a inscenačních projektů. Spolupráce s DNO však vznikla víceméně nahodile. Jelínek potkal v jedné brněnské pivnici dva členy Šavgoče – Zdenu Mlezivovou a Matěje Záhoříka – kteří tam muzicírovali, a protože zrovna připravoval projekt biblických příběhů hraných v hospodě, slovo dalo slovo a inscenaci Hospodin aneb Kdopak by se Boha bar vytvořili společně. Ke spolupráci na scénáři přizvali dramaturga a scenáristu Petra Mašku a další členku Šavgoče Terezu Kratochvílovou. Vzniklo představení s typicky jelínkovskou poetikou čerpající ze slovních gagů, krátkých spojení, ostrých střihů, volné fantazie a nepřeberné hravosti. Ale – na rozdíl od jeho předchozích projektů – se v ní objevují i vážnější témata, fyzické herectví a poněkud grotesknější, drsnější humor. Především ale samo zasazení do konkrétního prostředí – před pivní výčep – je pro inscenaci a její vyznění určující. Jelínek vyzývá k divácké pozornosti hospodské štamgasty na „jejich“ území, bere do hry jejich nepředvídatelné reakce a sám je zvědav, co je a co není možné v daném prostředí „uhrát“. Moc ne, přesto nás to zajímá a zatím baví, řekl mi po hradeckém představení. Inscenaci hrál včetně loňské premiéry v brněnském Clubwash celkem devětkrát, pokaždé s velmi rozdílnými reakcemi – dle místa i pozvaných a náhodných hostů. Pražskou premiéru měla inscenace v rámci Festivalu Tvůrčí Afrika aneb Všichni jsem Afričani v kavárně Divadla Na Prádle, poté se účastnila další divadelní přehlídky – Audimafor v Hradci Králové. Měl jsem tak možnost vidět ji ve dvou rozdílných prostředích – pražské intelektuální kavárně s několika málo hosty a na „domácím“ Jelínkově území, v přeplněné hradecké hospodě Černý kůň. V prvním případě vynikla Zdena Mlezivová, která byla nucena aktivně do hry vtahovat pasivně sedící diváky, hrát jim doslova „na klíně“. V druhém měl navrch především zkušený Jelínek, který kreativně rozehrával, zvládal a komentoval i ty nejproblematičtější situace a suverénně překřičel (a trochu zklidnil) i velmi hlučné hosty.
V inscenaci hrají především hospodské předměty. Scénu tvoří pivní přepravky, se kterými se i hraje. Loutkami jsou různě naplněné půllitry, panáky s rumem, pivní lahve, minerálky Aquilla („voda stoupá“ v báji o Noemovi), ale herci – především Jelínek – využívají i jiné spotřební předměty. Hned na začátku například využije duši na kolo, jež slouží nejen symbolicky (duše) a ke slovním gagům (dostaneme je pod tlak, upustíme trochu napětí), ale i jako svatozář a později – rozstříhaná – jako had, sloní chobot a podobně. Základem textu je Starý Zákon, který má Jelínek s sebou, ovšem v kýčovitém vydání Levných knih. Jelínek si nejprve – jako by nahodile – vybírá různé známé příběhy (Stvoření světa, Adam a Eva, vyhnání z Ráje, Kain a Abel apod.) a pak dokonce vyzve diváky, aby si sami nějaký určili, případně řekli stranu, z které ho ihned začne citovat a děj se svou partnerkou hrát. Všechny scénky a výstupy jsou průběžně prokládány a doprovázeny dynamickými punk-folkovými písněmi v podání všech tří protagonistů a za doprovodu tahací harmoniky Matěje Záhoříka. Inscenace tak působí, jako by do hospody opravdu přišli potulní komedianti a hráli za peníze vybírané do klobouku (jednou to prý Jelínek takto zkusil, ale moc nevybral…). Podstatné je vysoké osobní nasazení všech tří performerů a kabaretní forma umožňující reagovat na aktuální situace. Nejriskantnější pasáž přichází v druhé části zhruba hodinové produkce, kdy Jelínek hraje „na přání“ a přiznává, že o Bibli nic neví. V tu chvíli záleží, jak se mu podaří zvládnout – velmi rozdílně reagující – diváky. Jednou s ním prý jeden dlouho diskutoval o Starém a Novém Zákoně, jinde ho někdo ho nevybíravými slovy poslal do háje. V tom je možná největší přínos projektu. Představení se stává událostí žijící pokaždé jiným, samostatným životem, otevřeným dialogem performerů s diváky. Jelínek a jeho dva spoluherci tak pokračují v konceptu Vyskočilova „nedivadla“, kdy připravené textové pasáže, hudba a písně jsou základem k živému setkávání.
Divadlo DNO a Šavgoč – Starý Zákon: Hospodin aneb Kdopak by se Boha bar. Dramatizace Jiří Jelínek, Petr Maška, Zdena Mlezivová, Tereza Kratochvílová, Matěj Záhořík, režie Jiří Jelínek, hudba Matěj Záhořík. Premiéra Clubwash Brno, 25. 9. 2010. Psáno z pražské premiéry 19. 3. 2011 v kavárně Divadla Na Prádle v rámci festivalu tvůrčí Afrika aneb Všichni jsme Afričani a z reprízy 26. 3. 2011 v hospodě Černý kůň v Hradci Králové v rámci festivalu Audimafor.
Komentáře k článku: V koutku vaší hospody…
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
