Divadelní noviny > Festivaly Reportáž
V objetí červí díry (No. 1)
Časoprostor je tekutý a žhnoucí, tady a teď, v Praze, na dalším ročníku bakchanálií divadelního designu, scénografie a architektury Pražské Quadriennale. V útrobách holešovické tržnice si ve vlahém podvečeru křepce vyzvedávám svou akreditaci, program a nezbytnou luxusní látkovou tašku a lačně se vrhám do víru strhující atmosféry. Zjišťuji však, že většina pavilonů zavírá už o večerní šesté hodině, a tak jen letmo proletím několik expozic, na něž slibuji se vbrzku vrátit. Píšu své dojmy rtěnkou na zrcadlo, pomohu přebírat korále, přátelsky obejmu Mexičany a v dřevěné budce si zatančím s drážďanskými studentkami i postaršími holandskými Ahasvery.
Takřka okamžitě se mne ochotně ujímá místní dobrovolník, kamarád a odborník na slovo vzatý Tomáš Kubart, aby mne zkušeně nasměroval na světovou stranu východ, kde právě startuje estonská Laboratoř figurativního myšlení a její plenérový event Máš jen okamžik.Hravá a s kritikou konzumu umělecky žonglující módní přehlídka disponuje šarmem, vtipem i nespornými tělesnými půvaby zúčastněných performerek. Zástupy hyperkorektních mužů se usilovně snaží předstírat, že namísto vnadných křivek sledují vrány zvěstující brzký déšť. Inspirativní a soutěžně hektické skládání outfitů a jejich a následná prezentace se ukazuje jako zábavná a nosná metoda ke tříbení kreativity i vkusu. Jsem stržen jak ledová kra jarním klokotem. A protože elektronické hudby a temperamentního poskakování nejsem zcela syt, mířím na pravou brazilskou street party. Bohužel se velmi rychle ukazuje, že pořadatelům nebyla udělena výjimka a vynikající taneční rej mezi pavilony musí být ukončen úderem dvaceti dvou nula nula, což je na plnokrevnou pouliční pařbu žalostně málo. Posmutnělý a schvácen vstupuji na žhnoucí a mimořádně zakouřenou půdu Jatek78, která příkladně plní úlohu centrálního PQ meeting pointu. Brazilským divočinám ale chladný rozjezd pražského audiovizuálního kolektivu WRONG nemůže konkurovat, a tak své kroky velmi rychle směřuji k hlavnímu východu. Času na zážitky budoucí je přece ještě dosti. Tak zatím!
///
Pokračování příště!
Komentáře k článku: V objetí červí díry (No. 1)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)