Divadelní noviny Aktuální vydání 22/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

22/2024

ročník 33
24. 12. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly Reportáž

    V objetí červí díry (No. 2)

    Webový program a realita letošního Pražského Quadriennale se nacházejí ve vzájemné shodě. V obou případech jde o koncentrovanou nepřehlednost a na miriády fragmentů roztříštěný, byť nikoli nepřátelský chaos.

    Strhující čarovná skříňka dánské expozice Home Box Theatre. Foto PQ

    Sotva strávím čas meditativní i hrůzný se strhující čarovnou skříňkou dánské expozice Home Box Theatre, jež se utopisticky snaží přesunout divadelní zážitek do intimní domácké sféry, již jsem nalákán pochodujícími bytostmi se zrcadlovými hlavami k plenérovým divočinám. Z jedné z nespočetných časoprostorových brázd se navíc záhy vyloupne Martin Špetlík, žijící legenda nejen světelného designu, ale rovněž i kavárenské subkultury a pokleslého osobnostního koučingu. Kromě několika nevyžádaných, v podstatě zhola zbytečných, přesto však milých rad, nasměroval tento všestranný talent mé příští kroky směrem do Centra současného umění DOX, kde v rámci doprovodného programu PQ za několik okamžiků měla být zahájena repríza inscenace Elišky Brtnické Thin Skin.

    Letím jak ďas a stíhám krásně, leč brzy ochutnávám natrpklou příchuť zdejších organizačních nesnází. Při přebírce své akreditace jsem byl sice opakovaně ujištěn, že s ní se mohu svobodně pohybovat po všech akcích PQ, což se ale zjevně nedoneslo ke kustodkám DOXu. Naštěstí má přirozená výmluvnost i adekvátně drsný zjev a rovněž i nepochybný šarm vykonaly své, a nakonec jsem i přes lehké obstrukce vpuštěn byl. A je dobře, že se tak stalo, neboť  Thin Skin v sobě nese naprosto vyrovnaný poměr seance i vzrušení, jež vycházejí z radikálního kontrastu elegance lidských těl, vzdušnosti prostoru a ostrých linií postupně různě deformovaných železných prutů, které se postupně stávají ústřední proprietou hypnoticky luzného večera. Mezinárodně pestré publikum projevuje spontánní nadšení a já nemohu než souhlasit. Eliška Brtnická zcela jistě patří k tuzemským špičkám fyzického divadla a je fascinující její vzestup sledovat. Epesní tečka druhého dílu, další komentář netřeba.

    Pokračování příště!

    ///

    Více o PQ 2023 na i-DN:

    Pražské Quadriennale zveřejnilo program

    PQ a DAMU představují Studio Stage

    RARE – unikátnost, výjimečnost, syrovost

    Začíná Pražské Quadriennale 2023

    Jak vystavovat scénografii

    Proč vystavovat scénografii?

    Zlatá triga PQ putuje na Kypr

    V objetí červí díry (No. 1)


    Komentáře k článku: V objetí červí díry (No. 2)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,