Divadelní noviny > Názory – Glosy
Vánoce
Vždycky, když se blíží svátky klidu a míru, pobaví mě ten milý protimluv. Klid a mír u mě totiž bezpečně přicházejí až po nich. Období svátků je pro mě naopak překážková dráha na minovém poli. Už jen být laskavý na některé bližní dá docela zabrat. Ale je toho samozřejmě mnohem víc. Vánoční plán přežití léta upřesňuji. Zde je jen malá ukázka ze seznamu úkolů a předsevzetí, který ne vždy úplně dodržím.
– Předstírat, že jsem se na Vánoce těšil jako blázen. (Obtížné, ale krátkodobě možné.)
– Vydržet aspoň jednu pohádku do konce. (Velmi obtížné!)
– Radovat se z nechtěných dárků. (Obvykle pomáhá záchvat kašle.)
– Chválit bramborové saláty. (Ten tvůj má takovou nevtíravě bramborovou chuť…)
– Chválit děti za to, že rostou.
– Před rodinnými návštěvami si zopakovat jména synovců a neteří. (Ať to nedopadne jako loni.)
– Vybavit se přiměřeným počtem historek. (Stačí recyklovat již známé.)
– Přetrpět smyšlené historky z vlastního dětství.(!)
– Na návštěvách se neopíjet příliš rychle, jen udržovat hladinku!
– V zrcadle pravidelně kontrolovat kvalitu úsměvu. (Někdy se stává, že ho křeč ve tvářích postupně mění ve škleb.)
Seznam je přirozeně mnohem delší a leckdo by mohl namítnout, že se zbytečně trápím. Jistě, dalo by se tomu všemu docela snadno vyhnout. Třeba si zlomit obě nohy, nakazit se vzteklinou nebo odletět na měsíc do Vietnamu, ale já věřím scenáristům romantických komedií, podle nichž jsou Vánoce časem zázraků. Třeba to letos vyjde.
Šťastné a veselé!
Komentáře k článku: Vánoce
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Ing.Josef Henzl
Tak to asi někteří prožívají.
Když to jde, je přece možné Vánoce „neslavit“, a je klid.
06.01.2016 (18.34), , Trvalý odkaz komentáře,