Varyš píše Adéle Kajn a naopak

Milá Adélo,

v závěru našeho psaní dovol, abych skončil pozitivně. Na rozdíl od Nory, již jsem haněl mnohokrát nejen na tomto místě, nebo nemastných neslaných Spasených, pokládám Dočekalovu inscenaci Čekání na Godota na Nové scéně za výtečnou. Tohle je aktuální výklad díla, tohle je herectví, tohle je živé divadlo! Vynikající hraní a hraní si Davidů Prachaře a Matáska a Ondřeje Pavelky (a ovšem Jana Hartla, který střídá Jana Kačera) dost odkazuje k jiným ne-národním projektům těchto umělců. Ano, mířím především k Prachařovým s Janem Nebeským a Pavlem Fajtem, aktuálně Neúplný sen a NoD Quijote…

KAJN píše Varyšovi

Milý Vojtěchu,

jsou mezi námi stále lidé, kteří pokládají divadlo, nebo dokonce operu (operetu!!!) za něco seriózního, tím spíše pak kritiku. Dialog s těmito smutnými apoštoly vážnosti samozřejmě lze vést, ale mnoho smyslu to nemívá. Shodou náhod tito lidé tvoří většinu mezi tzv. divadelní odbornou veřejností a k ještě větší smůle mezi diváky. (Což je mimochodem důvod, proč spousta lidí do divadla nechodí – ne že by neměli rádi divadlo, ale nemají rádi tohle divadlo, co se pod knutou měšťanů, konzervativců a bdíčů nad patřičností všude hraje)…

Celé znění dopisů najdete na internetových stránkách DN v oddíle blog DN