Varyš píše Bernátkovi (No. 4)
Milej Martine,
samozřejmě že na umělecký školách žádné perspektivní tvůrce nevidím a exkluzivní divadlo neočekávám. Toho se nedávno dotkl i Libor Vodička, když nazval Zlomvaz přehlídkou umělecké prostřednosti. Podle mne je to přeci jen troch nespravedlivé. Je třeba si uvědomit, že inscenace DAMU, JAMU & VŠMU vznikají ve škole, jako školní projekty: jejich primárním cílem je tedy udělat zkoušku nebo zápočet, postoupit do dalšího ročníku, splnit si studijní povinnost. Při studiu fyziky si taky svými geniálními objevy a postupy nebudeš kazit zkoušku, která je postavena spíše na přesném převzetí stávající postupů a metod. Škola je prostředí bytostně konzervativní a vyjde-li z něj nepoznamenaný jedinec, je to rovno zázraku. Navíc žijeme v době, kdy tzv. mladí jsou podstatně konzervativnější než předcházející generace a revolucionářů – nejen těch divadelních – je mezi nimi/námi/jimi skutečně pomálu. Nedávno jsem viděl inscenaci Brand v režii Štěpána Pácla, na níž se jako tvůrci i herci podíleli bezvýhradně mladí lidé, vesměs nedávní absolventi DAMU: bylo to slušné, dobře udělané, poctivé atd. představení, ale nějaká razance, nové formy nebo nekonvenční výpověď o světě či o sobě? Ani náhodou. Což v posledku souvisí i s tvou poznámkou o publiku: dorostla nová generace kultivovaných, slušných lidí, společenských diváků, co si rádi jednou za čas zajdou „na kulturu“ – ty je nejspíš potkáváš v té Mahence a já třeba v ABC. Vedle toho ovšem jsou třeba i skupiny diváků, vesměs našich vrstevníků, kteří chodí výhradně do Komedie a jiný styl divadla je pro ně přepjatý, teatrální, k nevydýchání. A to je docela sympatické. Nicméně bych neopomněl, že na divadle budou vždycky diváci konzervativnější než tvůrci: a když máme i konzervativní umělce, je vůbec na co se těšit?
Pěkné léto,
Vojtěch
Komentáře k článku: Varyš píše Bernátkovi (No. 4)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
