Varyšovo vykostění Nultého Bodu (No. 4)
Tajemství přerušované formou
V dřevních dobách Nultého Bodu, když byl ještě na nule či jedničce s ročníky a možná i jinými věcmi, bývala to přehlídka zejména aktuální tvorby Tantehorse (které se tehdy jmenovalo Teatro Pantomissimo) a Spitfire Company (které se taky říkávalo Společenstvo Bezhlavých). Do těch požehnaných chvil mléka prožitku, melu štěstí a strdí umění jsme se vrátili v této druhé části letošního ročníku. Miřenka Čechová představila sólový projekt Salome. Sólový v tom smyslu, že se na něm nepodílel Radim Vizváry, na scéně jí ovšem sekunduje Josef Wiesner. Stejně jako v sólovém projektu Radima Vizváryho Lorca jsou poněkud na překážku slova, která činí inscenaci zbytečně doslovnou.
Nicméně jinak jde o příklon k butó (měl jsem to štěstí, že mi pak Miřenka Čechová představila i vybrané pasáže v pantomimické verzi a i jako laik jsem poznal a ocenil rozdíl). Salome má některé mimořádně půvabné momenty (Salome poslouchá, jak je krásná), je podmanivá jako všechno z této tvůrčí dílny. Jinak jde o – na tvorbu Tantehorse i Spitfire nečekaně přímočarou a vlastně jednoduchou podívanou.
Později proběhla předpremiéra dvacetiminutového filmu Miřenky Čechové a Petra Štulíře Tresspasser. Natočení a jeden záběr mu ve výsledku spíš uškodilo (podobně jako Macbethovi Bély Tarra, ale to už je jiná historka). Dekadentní bloudění Petra Vaňka v opuštěné továrně – posterotickém salónu je mimořádně zábavné, ale na druhou stranu tomu chybí ta správná atmosféra. Jak pravil divizní ředitel Nultého bodu Petr Boháč, asi si každý představujeme dekadenci jinak. Ale už mám slíbeno, že natočí film speciálně pro mne.
V recenzi na Nedotknutelné jsem spíše intuitivně zmínil podobnost s filmy Monteira (třeba Pánev Johna Waynea), Botelha (Severní země), Rivetta (Célina a Julie si vyjely na lodi). Právě Tresspasser mě usvědčil ze správné intuice: je tu skutečná příbuznost v motivech i metodách. O stylu humoru nebo úloze žen nemluvě. Pochopitelnou asociací je i klasický film Kennetha Angera Zasvěcení dómu rozkoší z roku 1954 (viz http://www.youtube.com/watch?v=UOfmZrUd4Zs&feature=fvw )
Když si zadáte Tresspasser do googlu, nabídne se vám mezi prvními i možnost „stáhnout film Doktor od jezera hrochů“. Je Petr Štulíř pseudonymem Zdeňka Trošky? Vašek Bartoš vypadal jako smutný muž.
Doporučená hudba při četbě: Hana Zagorová – Náskok
Komentáře k článku: Varyšovo vykostění Nultého Bodu (No. 4)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
