Vážení členové rady a zastupitelé města Opavy
Vážení členové rady, vážení zastupitelé města Opavy,
my níže jmenovaní, jako představitelé tří odborových a profesních organizací působících v divadelní oblasti, si dovolujeme reagovat na vývoj, způsob jednání a další nepřijatelné kroky ředitele Slezského divadla v Opavě pana Karla Drgáče tímto otevřeným prohlášením.
Slezské divadlo Opava, příspěvková organizace, Horní náměstí 13, 746 69 Opava. FOTO archiv
V úterý 20. října 2015 proběhla schůzka, kterou iniciovaly profesní svazy s vedením města. Je třeba uvést, že přítomnost vedení divadla včele s ředitelem nebyla dopředu ohlášena, nicméně pro jasnou a doložitelnou podstatu našich argumentů jsme nenamítali přítomnosti pana ředitele Karla Drgáče, naopak jsme možnost jednání za účasti vedení magistrátu přivítali. Podstoupili jsme jednání i s vědomím, že pan ředitel Karel Drgáč byl jednání přítomen se svým právním poradcem, o jehož účasti jsme nebyli dopředu nijak informováni.
Jednání se odehrávalo ve zjevné neochotě pana primátora Martina Vítečka objektivně posuzovat danou situaci, kdy 130 podpisů zaměstnanců vztahujících se k dopisu z 5. 10. 2015 vyhodnotil jako „zmanipulované“ a celkový přístup odborových a profesních organizací označil za „tendenční“. Pouze pan náměstek Dalibor Halátek projevil pochybnosti a věnoval všem našim materiálům i podpisům náležitou pozornost a odpovídající přístup. Výstupem jednání byl náš nesouhlas se setrváním pana Karla Drgáče ve funkci ředitele, jestliže nebude upraven způsob jeho jednání a řízení divadla, k čemuž měly napomoci pravidelné schůzky zástupců zaměstnanců a vedení divadla s případnou konzultací a komunikací s vedením magistrátu a centrál odborových a profesních organizací.
Bohužel již při samotném jednání jsme ještě netušili, že pan ředitel bez vědomí a náležitého projednání podle platné kolektivní smlouvy krátce před jednáním vyhlásil rozsáhlou změnu dramaturgického plánu, a to i s vložením jednoho titulu mimo dramaturgický plán. To vše bez jakékoliv informace vůči hlavní dramaturgyni opery a její účasti na tiskové konferenci. Tato pracovnice v dané chvíli neměla ani řádně přidělenu pracovnu či místnost k výkonu povolání.
Dále se hrubě ohrazujeme proti jednání pana ředitele, který společně spolu se svým právním zástupcem zpochybňoval možnosti předsedů základních organizací komunikovat dění a situaci v organizaci vůči třetím stranám a médiím. O to více jako nepřijatelné vnímáme předchozí vystoupení v ČT činoherce pana Kostase Zerdaloglu, který za přítomnosti pana ředitele se vyjadřoval k situaci, a to jako řadový zaměstnanec divadla. Upozorňujeme, že do této chvíle jsme vyzývali a prosazovali u základních odborových organizací dodržování postupu a korektnosti při řešení nastalých problémů.
V dané chvíli se nedá vnímat toto jednání jinak, než jako klasickou ukázku nepřijatelného jednání ředitele Karla Drgáče a jím dosazeného vedení organizace. I z pohledu vedení magistrátu, kdy do poslední možné chvíle spolu s panem ředitelem Karlem Drgáčem pan primátor Víteček zpochybňoval a naprosto zkresleně popisoval na veřejnosti „anonymní“ dopisy zaměstnanců, a to přes jasné vědomí, že tyto dopisy byly dodány vedení magistrátu jako příloha řádného a podepsaného průvodního dopisu předsedů odborových organizací divadla.
V tuto chvíli vás tedy žádáme o řešení situace. V případě, že nebude zjevná snaha vedení magistrátu města situaci řešit nebo nadále bude docházet k neobjektivnímu veřejnému hodnocení situace, budeme nuceni podstoupit věc nejen Inspekci práce, ale dále hodláme situaci řešit za přímé účasti ČMKOS.
Nedodržení bodů a ustanovení vnitřních předpisů:
Kolektivní smlouva
– 2.3.2. Předmětem projednání jsou zejména: Orientační herní plány na danou sezonu a dílčí měsíční „herní plány“ včetně jejich případných úprav a změn.
– 6.1.2. Zaměstnavatel vyhlásí dramaturgický plán nové sezóny nejpozději do konce měsíce dubna kalendářního roku. Počet titulů dramaturgického plánu je závazný. Další pracovní aktivity nad rámec odsouhlaseného dramaturgického plánu jsou možné pouze po projednání s odborovými organizacemi.
– 6.1.8. Vedení SDO při výběru titulů dramaturgického plánu bude přihlížet ke struktuře vlastních zaměstnanců.
– 6.2.3. Zaměstnavatel umožní, aby všechny umělecké soubory SDO, včetně baletního úseku měli svého zástupce, který má právo se zúčastnit každé plánovací porady vedení SDO, zaměřené na plánování dramaturgického plánu pro následující měsíc.
Pracovní řád
– 3.15. Zdržet se komunikace s medií o vnitřních záležitostech divadla.
Konkurzní řád
– odstavec č. 2. Volná pracovní místa šéfa opery a činohry se rovněž vybírají formou konkurzního řízení.
Kromě porušení výše uvedených vnitřních předpisů divadla, jsou významné další konkrétní případy neetického a nekompetentního jednání vedení divadla.
V Praze 27. 10. 2015
Jiří Dokoupil v. r., prezident Unie orchestrálních hudebníků ČR
Jiří Hromada v. r., prezident Herecké asociace
Berthold Kaupa v. r., předseda Odborové asociace divadelníků
///
Pokud chcete zaměstnance Slezského divadla v této kauze podpořit, nebo víte o někom, kdo by měl zájem, zde jsou fcb stránky: https://www.facebook.com/podporuju.divadlo?fref=nf a zde petice: http://www.petice24.com/petice_za_odvolani_editele_slezskeho_divadla_v_opav_karla_drga.
///
Více na i-DN:
Ve Slezském divadle Opava to vře
Karel Drgáč k situaci Slezského divadla Opava
Prohlášení k situaci v SD Opava
Komentáře k článku: Vážení členové rady a zastupitelé města Opavy
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Josef Herman
Nechápu,
proč je v Kolektivní smlouvě uvedeno jakékoli projednávání dramaturgického plánu s odboráři.
Stejně nechápu, proč je v Kolektivní smlouvě uvedena jakási povinnost ředitele zvát na pracovní porady jakési zástupce (není v článku uvedeno, jak ustanovené) souborů.
To všechno spadá do klíčových nástrojů řízení divadla, tedy do kompetence vedení, ergo odbory se tu dožadují podílu na řízení podniku, což je přinejmenším krátkozraké, ne-li protizákonné. Odbory obecně mají dbát na dodržování práv a nároků zaměstnanců, což, opakovaně tvrdím, v divadlech nečinily, jinak by pracovní podmínky a platy dnes vypadaly v této sféře jinak.
Bylo by opravdu dobré uvedené dokumenty z tohoto hlediska prošetřit.
Tímto systémovým konstatováním nechci jakkoli vstupovat do konkrétních sporů ve Slezském divadle v Opavě, nepřísluší mi to.
29.10.2015 (11.53), , Trvalý odkaz komentáře,
Michal Pavel Vojta
Ač se vám to pane nelíbí,
je to tak. Lidem se spousta věcí nelíbí a nemohou s nimi nic dělat, je třeba přijmout fakt, že to tak je.
29.10.2015 (14.48), , Trvalý odkaz komentáře,
Otto Rohowsky
Nechápu,
proč se p. Herman diví znění kolektivní smlouvy uzavřené mezi vedením SDO a odborovou organizací tohoto divadla.
V každém dobře fungujícím podniku spolupracuje vedení s odbory s vědomím toho, že vzájemná spolupráce je podniku prospěšnější než pouhé otrocké plnění zadaných pokynů, které se v rámci tvůrčí práce divadelníků, tj. herců a podpůrných pracovníků souboru divadla, nedají plnit a že odborová organizace se podílí na vedení podniku v rámci znění této „kolektivní smlouvy“.
Řízení divadla sestává z marketingové a ekonomické stránky, která nejde skloubit s prací tvůrčí bez toho, aby jedna nebo druhá strana byla omezena. Stejně tak se nedá posuzovat tvůrčí práce herců a zpěváků na bázi „tady máš zadání, termín a splníš jej“. Pokud by se toto praktikovalo v rámci umělecké tvorby, byla by to ne práce tvůrčí, ale tzv. pásová výroba a takovou jsme již zažili v době normalizace. Jistě není v pořádku, že z již rozdělané práce umělců na repertoáru SDO pro tuto sezónu je ustoupeno a jsou vloženy jiné tituly, které se ovšem musí také nastudovat, i když byly třeba v minulosti již hrány a termíny na nastudování tohoto jsou šibeniční.
Umělci SDO nechtěli udávat tón ve výši svých mezd a příznivější pracovní podmínky, i když ani tato stránka věci není marná. Chtějí pouze mít klid a podmínky pro svou práci bez urážek, diskriminace, špatných rozhodnutí, kterých bylo v minulosti dost a které se dařilo eliminovat, chtěli zachovat standart, který nastolili, a zvyšovat kvalitu své práve v SDO do budoucna. V žádném případě toto nebylo krátkozraké, nýbrž byla to vize budoucna, kdy na základě zkušeností z jiných divadel v ČR (a nejen jich) s vedením Drgáče a jeho výsledky s hospodařením v těchto institucích, bylo zřejmé, že tento člověk jistě není tím pravým člověkem určeným na toto místo. To ale byla i věc vedení města, které si tyto informace, jako zřizovatel SDO, mělo o tomto člověku zjistit. Je otázkou, zda byla ochota a snaha je vůbec získat, což s ohledem na vývoj událostí se jeví jako přinejmenším sporné. Jistě není dobrý pro občany města Opavy, zaměstnance SDO i pro řešení této siutace stav, který nastal. A už vůbec není řešením nechat tento stav vygradovat až do konce roku, kdy můžou být napáchány nenapravitelné škody nejen na jméně souborů SDO.
Takže nevím, proč p.Herman chce toto prošetřovat. Kolektivní smlouva je uzavřena ve většině podniků ČR a nejen tam. Je nedílnou součástí dobrých vztahů mezi zaměstnanci a vedením podniku a na jejím zpracování se podíleli všichni, bez rozdílu funkce.
Jinak bychom mohli opětovně vyhlásit vládu jedné strany (obrazně řečeno – pro informaci nechápajícím) a říci, bude to tak a tak, a pokud uhnete o 1 mm, tak vás poženeme k odpovědnosti.
Nevstupuji tímto do probíhajících sporů mezi vedením města, divadla a zaměstnanci SDO, ale za ty roky, co jsem na světě a žiji v Opavě si myslím, že to, čeho dosáhl kolektiv SDO za posledních 7 let ve spolupráci, mluví samo za sebe a netřeba dalších komentářů. A vracet se zpět do doby „kamenné“ je přinejmenším sporné.
29.10.2015 (14.02), , Trvalý odkaz komentáře,
Josef Herman
Pane Rohowsky,
podsouváte mi věci, které jsem nenapsal. Copak někde odmítám Kolektivní smlouvu? Jistě že řídit jakýkoli podnik bez vzájemné dohody, v níž odboráři a Kolektivní smlouva hrají klíčovou roli, je špatné. V divadle skoro nemožné. Nicméně jsem se podivoval nad konkrétními body tak, jak jsou uvedeny v materiálu (Kolektivní smlouvu SD samozřejmě neznám), jenže o těch se nezmiňujete. Za to napadáte výběrové řízení – prostě podle vás se ví, že Karel Drgáč nemůže dobře vést divadlo, známe ho odjinud z minulosti. Jenže jmenovat ředitele holt je v kompetenci rady města, zaměstnanci si holt ředitele nevybírají – to tu bylo jen za vlády jedné strany. Snaha všemi prostředky rozhodnutí rady zvrátit prostě překračuje odborářské kompetence a pravidla.
29.10.2015 (19.30), , Trvalý odkaz komentáře,
Jan Spisar
Ten, kdo chce vést divadlo,
musí vědět a být přesvědčen o tom, že jen dobře organizovaná týmová práce mezi uměleckými, technickými a administrativními
složkami, vzájemný respekt a úcta, snaha komunikovat jsou podmínkou, která umožňuje proces tvorby představení… Kdo tohle nechápe nebo chápat nechce, ať se divadlu vyhýbá velkým obloukem.
04.11.2015 (21.02), , Trvalý odkaz komentáře,
Jiří Dokoupil
Vážený pane Hermane,
dramaturgický plán bývá běžně v divadlech a orchestrech projednáván na úrovni zaměstnavatel – zaměstnanec. Je pravdou, že někde k tomuto slouží jasně vymezená role například umělecké rady, popřípadě provozní komise, povětšinou mají pouze poradní poradní statut vůči řediteli, který v konečné fázi rozhoduje. Není tomu jinak ani ve SDO. Upozorňuji, že konkrétně čistě s vedením odborových organizací je nutno dohodnout se na včlenění dalších akcí a představení mimo dramaturgický plán. To je myslím, logické. I v podnikové sféře není úplně možné přijít a říci lidem, že budou pracovat jinak a podstatně více nad plán, než jak to určil zaměstnavatel (prosím, toto není možné pojímat jako běžný přesčas). Pakliže tedy dramaturgický plán projednávají zástupci zaměstnanců (ne čistě odborů), nejde o nic jiného, než o poradu vedení s představiteli různých složek divadla, a to například nad možnostmi obsazení zamýšleného představení, jednotlivých požadavků a nároků na zaměstnance, ale i na celý soubor (nutný počet zkoušek, korepetic apod.) K tomuto je jedním z hlavních osob v divadle určen dramaturg. Pakliže si přečtete dobře výše uvedené prohlášení, operní dramaturg nebyl ani o změnách informován, natož aby měl možnost dramaturgii korigovat. V neposlední řadě je třeba odkázat na znění Zákoníku práce § 278 (3), který upravuje konkrétní pojem „projednání“. Z daného znění je jasné, že se nejedná o „rozhodování“ ze strany zaměstnance (odborové organizace), ale hovoří se zde pouze o jeho právu na „projednání“. V tomto smyslu jde o důležitý provozní prvek běžný prakticky všude. Jak je důležité koordinovat a „projednávat“ dramaturgický plán v kontextu například náročnosti a zkoušek? Pakliže vedení divadla má v tomto snahu respektovat názor zúčastněných složek divadla, většinou je výsledkem hladký průběh sezóny s očekávanými úspěchy, a to přes zařazené náročné tituly. Jestliže toto vedení naprosto ignoruje, může se snadno stát například to, že na představeních nejsou zpěváci ve sboru schopni zpívat z důvodu naprostého přetížení, kdy nemusí jít o přemíru práce všeobecně, ale o dočasně značně nevyrovnané vytížení viz „němohra ve Státní opeře“ https://www.facebook.com/media/set/?set=a.491277021043342.1073741836.408059502698428&type=3
Opravdu si nemyslím, že pokud v České filharmonii nebo jiné podobné instituci koordinuje své kroky ředitel po projednání s uměleckou radou (volená členy, kde jsou i odboráři), jde o dožadování se podílu na řízení organizace ze strany odborů.
29.10.2015 (16.48), , Trvalý odkaz komentáře,
Josef Herman
Vážený pane Dokoupile,
vše, o čem hovoříte, je v kompetenci odborů potud, aby nedošlo k přetěžování pracovníků, resp. přesněji řečeno aby byly dodrženy zákonné pracovní normy. K tomu jsou samozřejmě odbory v každém podniku potřeba a budete se divit, odborářům nejvíc zazlívám to, že nedokázali v divadlech (orchestrech) udržet odpovídající platy a pracovní podmínky – nejen že jsou tím biti zaměstnanci, ale je to bohužel dobře vidět a slyšet v hledišti. Dobrý příklad s němým sborem ve Státní opeře – na vině byl tehdy podle vás kdo? Podle mého odboráři, protože sbor sice nebyl přetížený (vím dobře, že jinde pracují i víc), ale sboristé nemohli uživit sebe a své rodiny z mizerného platu!! Pak samozřejmě ti schopnější našli místa jinde a někteří holt zbyli. Kvůli tomu se dávno mělo jít do stávky, jenže se to řešilo jakýmsi smírem: dostaneme málo, seženeme si jinde, ale odvedeme mizernou práci. Sbormistři to tolerovali. Víte dobře, že to tak je!!
Jiné „projednání“ obecně s odbory neznám – ředitel samozřejmě nemusí vyslyšet dramaturga (jak tomu obyčejně je) a do toho by bylo odborářům zase jen tolik, jestli se to nepromítne do porušení pracovní smlouvy či pracovních podmínek zmíněného pracovníka.
Ano, vím že „projednání“ nerovná se spolurozhodování dle zákona. Ale pokud se změna dramaturgického plánu nepromítne do pracovně-právních vztahů, nevidím důvod, proč by se ta změna musela projednat s odbory. A pokud ano, aby se dodržela stanovená pravidla, pak formou oznámení = projednání. Umělecké rady někde jsou, jinde nejsou, někde se tak nazývají vlastně jen pracovní porady, rozhodně bych jimi v souvislosti s odbory neargumentoval.
Ostatně ředitel Drgáč tvrdí, že tu dramaturgickou změnu si vynutilo právě neúnosné pracovní vypětí původního plánu – tvrzení proti tvrzení?
Víte, říkám a píšu věci na rovinu. Karel Drgáč nejedná v rukavičkách a začal divadlo drsně proměňovat, což se nelíbí starým pořádkům. Osobně si myslím, že ve Slezském divadle byla změna vedení žádoucí, jestli postupuje ředitel Drgáč správně nebo ne bude zřejmé až po nějakém čase, kdežto zaměstnanci podporovaní orbory by se ho chtěli zbavit hned. Odbory by podle mého v takové situaci měly velmi bedlivě hlídat, aby se zaměstnancům neubližovalo, například i přiliš drsným jednáním za hranicí bossingu. Ano, to v této chvíli přímo musíte!! Ale odbory by neměly usilovat o změnu vedení, a argumentovat tak chatrnými důvody. Radnice pro ně není v této věci partner. Neprospěje to v důsledku především Slezskému divadlu.
29.10.2015 (19.16), , Trvalý odkaz komentáře,
Alžběta Matoušková
Vážený pane Hermane,
mohu se jen zeptat, jako řadový – a možná nedostatečně informovaný zaměstnanec SDO, kde a kdy byla změna dramaturgického plánu zdůvodněna „neúnosným pracovním vypětím původního plánu“?
29.10.2015 (22.21), , Trvalý odkaz komentáře,
Josef Herman
Vážená paní Matoušková,
ředitel Drgáč to tvrdil během diskusí, mám za to, že poprvé jsem to slyšel na tom magistrátním jednání, přesněji že opera není na Carmen nyní připravena. Prosím nechytejte mě v tomto detailu za slovo a nechtějte po mě, abych znovu pročítal všechny materiály. Rozhodně změnu zdůvodňoval jaksi provozně-umělecky, tedy tím, že bude pro chod divadla a pro kvalitu nastudování výhodnější Carmen odložit do příští sezóny. Jen připomínám jeho argumentaci, nehodnotím ji, ani pro to nemám podklady, ani mi to nepřísluší. Já jen upozorňoval na to, že odbory by to měly řešit jen v případě, kdy by změna dramaturgického plánu zasáhla do pracovně-právních záležitostí, a neměly by se starat, co to udělá s předplatiteli, jak jsem v té změti názorů také zaznamenal, to už je věcí, a samozřejmě odpovědností ředitele. Jen upozorňuji na dodržování kompetencí, nic víc.
30.10.2015 (22.42), , Trvalý odkaz komentáře,
Jiří Dokoupil
Vážený pane Hermane,
děkuji za reakci, mohu Vás ujistit, že důvody odporu vůči panu řediteli jsou oprávněné, rozhodně se nezakládají na „chatrných“ argumentech. Nejsem zvyklý věci řešit překotně a unáhleně, ani reakce základních odborových organizací nebyla okamžitá, rozhodně nikdo nehodlal odvolávat pana ředitele „hned“. Naopak. Dokonce samotná medializace nezačala ze strany odborů. Pakliže nějaký zaměstnanec takto učinil, nevím. Každopádně tento způsob jednání nepodporuji. Situace se významně vyhrotila vystoupením samotného pana ředitele Drgáče na veřejném zasedání zastupitelstva. Teprve poté, jsme začali reagovat v rámci ne základních organizací, ale tří odborových centrál. Ve Státní opeře byl viník naprosto jasný a pokud budou číst Vaše vyjádření samotní členové tehdejšího sboru, můžete očekávat další reakce. Pokud jde o projednávání, stále jste nepochopil (zřejmě jste nečetl mé vysvětlení), že u dramaturgických plánů nejde o projednávání čistě s odbory. Mám obavu, že vůbec netušíte jak funguje vnitřní struktura organizace kulturní instituce v České republice. Stejně jste naprosto mimo realitu ohledně možností odborů významně změnit způsob odměňování umělců. Na toto téma si klidně s Vámi domluvím schůzku, rozhovor chcete-li, a můžu Vám vyprávět. Nevím jestli si uvědomujete, že pozice umělců v této společnosti je špatná ne jejich vinou, z Vaší reakce to skoro tak vypadá, mohu Vás ujistit, že každý den pracuji, aby se to změnilo. Rozhodně odmítám, že za stav jsou odpovědné odbory. O vymahatelnosti práv zaměstnanců v této republice nejlépe svědčí fakt, že ani prodavačky si nejsou schopné přes podporu veřejnosti vymoci odpolední volno o Vánocích. Pakliže budete chtít se sejít a pohovořit o problémech nejen SDO, o způsobu fungování a financování kulturních institucí živého umění, ale třeba i obecně o podmínkách, přístupu společnosti a její ochotě ocenit lidi, kteří něco umí, jsem Vám k dispozici. Stejně tak podle Vašeho projevu jsem pochopil, že velice rád uděláte co bude ve Vašich silách, aby se podmínky v oblasti kultury významně zlepšily. Jistě můžete i vy být nápomocen a já takovou pomoc ocením jako první.
29.10.2015 (22.11), , Trvalý odkaz komentáře,
Josef Herman
Pane Dokoupile,
možná, že máme společného víc, než si myslíte, v obecné snaze něco pozitivně změnit. Jiný důvod, proč se pouštím do těchto debat, nemám. Myslím, že bychom se měli ještě s dalšími zainteresovanými sejít v Divadelních novinách u Kulatého stolu a prodiskutovat to v klidu a racionálně – a výsledky zveřejnit. Je toho jinak moc, co bych vám teď odpovídal.
Nemysím si, že ve vašem společném komuniké z jednání na radnici 20.10. jsou nějaké jasné argumenty k okamžitému odvolání pana Drgáče. Radnice podle mne jedná správně, když mu dala nějakou lhůtu k řešení situace a do té doby odmítá nátlaky z divadla a z odborů. A možná z opozice, předpokádám, že to jsou spojité nádoby.
Nemyslím, že bych nic netušil o chodu kultuních institucí a o úloze odborů v nich. Nevím, jak jste k tomu došel. Tuším ale i něco o fungování takových organizací v zahraničí a holt srovnávám.
Také si nemyslím, že bych byl mimo realitu v zodpovědnosti odborů za současný stav odměňování a pracovně-právních záležitostí. Kdo jiný to má podle vás v referátu? Tedy na prvním a hlavním místě?
Prodavačky myslím nejsou dobrým příkladem – pochybuji, že požadavek zavřít na Vánoce dopoledne, potažmo o dalších svátcích, obchody, je tak jednoznačně přijímán, jak trvrdíte, dokonce samotnými prodavačkami.
Přeji vše dobré.
31.10.2015 (0.43), , Trvalý odkaz komentáře,