Divadelní noviny > Burza Kontext
Vážený pane předsedo…
Aktivní zájem Platformy uměleckých profesních organizací o celkovou proměnu společenského vnímání živého umění a posílení společenského významu kultury vedl její zástupce k formulaci deseti otázek, které předali kandidujícím politickým stranám. Otázky se týkají financování, legislativy, meziresortní spolupráce, Státního fondu kultury, dotazují se i na vize a celkový přístup strany k oblasti kultury, včetně kandidáta na post ministra.
V následujících dvou týdnech přineseme odpovědi politických stran, jež na dopis Platformy uměleckých profesních organizací reagovaly. Pořadí, v jakém je budeme uvádět, jsme zvolili podle abecedy. Politické strany kandidující do Parlamentu byly osloveny následujícím dopisem:
Vážený pane předsedo … ,
obracíme se na Vás v začínajícím předvolebním období s několika konkrétními otázkami týkajícími se kulturní politiky (viz níže). Jsme představitelé profesních organizací z oblasti divadla, které se sdružily do Platformy uměleckých profesních organizací. Tato platforma se zformovala za účelem všestranné podpory současného umění a posílení chápání společenského významu umělecké tvorby. Jejími členy jsou organizace napříč divadelními žánry a zastupující divadla všech právních forem. Jedná se o organizace s širokou členskou základnou a výrazným polem působnosti. Platforma je nadále otevřená dalším organizacím reprezentujícím současné umění.
V oblasti kultury existuje řada dlouhodobě neřešených problémů, které komplikují práci divadel v celé republice. Zajímá nás, jaké jsou postoje (strana) ke kultuře, jaký je volební program a jakým způsobem budete přistupovat ke kulturní politice po volbách. Zároveň Vám touto cestou nabízíme konzultace a diskusi s odbornou veřejností, jak nyní v otázce volebního programu, tak do budoucna.
Jsme přesvědčeni, že kultura, a to zejména živé umění, je nezbytnou součástí kvalitního života v moderní společnosti, a jako taková si zasluhuje kvalitní kulturní politiku. Věříme, že to je jedním z cílů (strana).
Otázky – s jednou výjimkou – jsou formulovány tak, aby na ně bylo možné odpovědět Ano / Ne. Připojíte-li rozvinutí stanoviska, budeme potěšeni, ať už odpovíte písemnou či jinou formou, například krátkým video příspěvkem, grafickým zpracováním a podobně. V tomto smyslu přivítáme kreativní přístup. Otázky a odpovědi, včetně případných komentářů, následně zveřejníme prostřednictvím médií a dále v divadlech napříč republikou, prostřednictvím jejich propagačních kanálů, včetně sociálních sítí. V povolebním období budeme reflektovat, zda deklarovaný postoj zůstal konsekventní. Pokud (strana) na otázky nebude chtít odpovědět, respektujeme to, nicméně tento fakt rovněž zveřejníme. Naši diváci jsou významnou voličskou skupinou, zajímají se aktivně o dění ve společnosti.
Předem děkujeme za zodpovězení našich otázek, a to do 18. 6. 2017.
Věříme, že (strana) přivítá tuto možnost oslovení kulturní veřejnosti a spolupráce s odbornou kulturní veřejností.
S pozdravem
Platforma uměleckých profesních organizací
Asociace nezávislých divadel ČR, z.s. – Štěpán Kubišta v.r., předseda
Herecká asociace – Jiří Hromada v. r., president
Vize tance – Jana Návratová v. r., předsedkyně
Taneční sdružení ČR – Zdeněk Prokeš v. r., předseda
///
Otázky
1. Kdo je vaším kandidátem na post ministra kultury? Neprosadíte-li svého kandidáta, jakým způsobem budete po volbách kontrolovat práci ministerstva?
Ministerstvo kultury potřebuje ve svém čele respektovanou osobnost, která je schopná účinně obhajovat sektor, který se dlouhodobě potýká s řadou problémů. Základními problémy jsou podfinancovanost, mezery v legislativě, netransparentní rozpočet ministerstva, nedostatečná komunikace s odbornou veřejností, nulová advokacie kulturního sektoru ve vztahu k veřejnosti, nízká prestiž ministerstva ve vztahu k ostatním sektorům.
2. Podporujete dosažení 1% ze státního rozpočtu na kulturu bez výdajů na církve?
Ministerstvo kultury v rámci své rozpočtové kapitoly hospodařilo v roce 2016 s prostředky ve výši 11,7 miliardy korun. V relativním vyjádření jde tedy téměř o jedno procento z celkových výdajů státního rozpočtu, přesně o 0,94 procenta. V roce 2016 byla částka vydaná na vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi 3,4 miliardy korun. Po odečtení této částky zbývalo na samotnou kulturu 8,3 miliardy korun, což je 0,70 % celkového výdajového rozpočtu ČR v daném roce. V roce 2017 hospodaří MKČR s rozpočtem 12,5 miliard korun, jedná se o 0,96% státního rozpočtu. Náklady na církve činí 26,44% z celkové částky, po odečtení této částky zbývá na samotnou kulturu 9,2 miliardy korun, tedy 0,74% státního rozpočtu. Domníváme se, že majetkové vyrovnání s církvemi nemá být součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva kultury a že dlouhodobě plánované dosažení 1% ze státního rozpočtu na kulturu se má týkat výhradně kultury samotné. Zvýšení financí do sektoru kultury je ekonomicky výhodné. Každá koruna investovaná do kultury se vrací násobně zpět. Přínos kultury pro HDP je 2,36%. Kultura také tvoří nezanedbatelné množství pracovních míst, na kterých působí vysoce kvalifikovaní lidé.
3. Plánujete zachování MKČR i jeho agendy?
Pro veřejnou správu existuje řada modelů, v České republice se nepodařilo pojmenovat a najít model, který by funkčně nastavil roli státu ve vztahu k umění. MKČR se tradičně soustředí na oblast péče o památky a tradice. Ve vztahu k současnému umění, jehož kreativita je motorem kulturní přítomnosti a směřuje k tvorbě budoucího kulturního rozměru země, selhává.
4. Považujete za dostatečné cíle Státní kulturní politiky 2015 – 2020? Budete její znění konzultovat s kulturní veřejností?
Stávající Státní kulturní politika 2015 – 2020 má šest základních cílů, záměrů a opatření: Podpora kulturní identity, kulturní rozmanitosti a mezikulturního dialogu; Rozvoj kreativity, podpora kulturních činností a vzniku kulturních statků, poskytování veřejných kulturních služeb, práce s publikem, podpora přístupu ke kultuře a rozvoj participativní kultury usnadňující sociální začlenění; Uchování kulturního dědictví; Využití kulturního dědictví a kulturních činností, služeb a statků pro rozvoj hospodářství a zvyšování konkurenceschopnosti, podpora mobility; Využití nástrojů eCulture pro rozvoj kultury; Efektivnější prostředí pro podporu kulturních činností, poskytování veřejných kulturních služeb, vzniku kulturních statků a uchování kulturního dědictví. Otázky živého umění reflektuje minimálně, přestože právě živé umění je přirozeným zdrojem kreativity a inovace, originality a autorství. Živé umění navíc podporuje rozvoj kreativní ekonomiky. Podporou současného umění jsou vytvářeny hodnoty pro budoucnost. Kultura nemůže existovat bez 3 nových podnětů. Vztah mezi tradicí a tvůrčí inovací musí být živý. Tradice neznamená nic, když není ustavičně modifikována. Vzájemným ovlivňováním vzniká budoucnost kultury.
5. Podporujete investice do kulturní infrastruktury?
V současné době je kulturní infrastruktura v rámci celé země zanedbaná. Řada stávajících prostor potřebuje investice, jak do budov, tak do vybavení. Nové prostory až na výjimky nevznikají, přitom každý nový prostor je příležitostí pro rozvoj kultury. Kulturní síť musí být funkční. Kvalitní infrastruktura učiní kulturu přístupnější širší veřejnosti. Kultura zvyšuje kvalitu života občanů. Index investic do kultury od roku 2008 klesá, neexistuje konkrétní dlouhodobá strategie v této otázce.
6. Legislativa pro sektor kultury je nedostatečná. Podporujete vznik nezbytných zákonů?
V oblasti kultury existuje řada neřešených legislativních problémů. Legislativa v oblasti kultury nerespektuje vývoj společnosti. Chybí celkový zákon o kultuře, neřešeny jsou otázky státem zřizovaných institucí i problematika právní formy příspěvkových organizací. Samostatnou kapitolou je novela Zákona o Státním fondu kultury, viz bod 7.
7. Podporujete vznik novely Zákona o Státním fondu kultury a vyřešení problémů finančních zdrojů pro Státní fond kultury?
Státní fond kultury neplní funkci, pro niž byl zřízen. Fond vznikl v roce 1992, aby rozděloval na podporu umění peníze z tehdy vznikající loterie. Po zkrachovalé loterii, kvůli níž stát zastavil dvě významné památky v centru Prahy, zbyly dluhy, s nimiž se fond potýká dosud. Novela by měla zpřesnit kompetence rady fondu a jeho správce, kterým je MKČR. Pro fond je potřeba hledat zdroje, neboť ty hlavní, tedy příjmy z reklamy na ČT2, nestačí; příjmy z nemovitostí jsou z důvodů ukotvených v minulosti nulové. Je zapotřebí zasadit se o oddlužení fondu bez nutnosti prodeje vlastněných kulturně hodnotných nemovitostí. Existence Státního fondu kultury má být důležitým pilířem vícezdrojového financování.
8. Zasadíte se o zvýšení transparentnosti Ministerstva kultury a způsobu sestavování jeho rozpočtu?
Ministerstvo kultury sestavuje rozpočet nesystémově, řídí se ad hoc prioritami. Přelévaní finančních prostředků mezi jednotlivými kapitolami, účelová podpora akcí, které neprojdou grantovým řízením a další, jsou zdrojem rostoucí nespokojenosti kulturní veřejnosti.
9. Garantujete ochranu svobody tvorby umělců a tvůrců a vytváření podmínek pro využívání této svobody?
Svoboda je základním principem umělecké tvorby, úkolem politiky je v maximální míře tuto svobodu umožňovat. Samozřejmostí je svoboda slova, nelze ale pominout vliv ekonomického tlaku na uměleckou tvorbu. Rozdělování prostředků z veřejných zdrojů má být důsledně apolitické, hodnocení kvality uměleckých projektů přísluší odborníkům. V této souvislosti je podstatnou otázkou složení grantových a výběrových komisí na všech úrovních státní správy.
10. Budete koordinovat činnost MKČR s dalšími sektory?
Řada problémů v oblasti kultury souvisí s kompetencemi dalších rezortů. Existují styčné body v činnosti MKČR a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva financí, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva pro místní rozvoj, vzhledem k rozvoji kreativních průmyslů také v činnosti Ministerstva průmyslu a obchodu. Spolupráce 4 jednotlivých ministerstev není dostatečná. Nejkonkrétněji je to patrné na úrovni MKČR a MŠMT, kde mezirezortní komise nedisponuje kompetencemi k účinné koordinaci. Oblast kulturního vzdělávání není v souladu s reálnými potřebami oblasti kultury. Chybí obsahová provázanost a strategie do budoucnosti. Existuje příliš mnoho uměleckých škol, jejichž absolventi nenacházejí uplatnění v oboru. Nedochází k provázání edukace a tvorby v grantových výzvách, například na poli přípravy pedagogů nebo komunikace odborníků se státní správou, potažmo veřejností.
Předem děkujeme za zodpovězení našich otázek do 18. 6. 2017
Šárka Pavelková, výkonná manažerka AND ČR
Komentáře k článku: Vážený pane předsedo…
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
