Včera zesnul Dževad Karahasan

Nepíšu, nechci psát nekrology. Přesto jsem se rozhodl napsat článeček o včera zesnulém Dževadu Karahasanu. Před asi dvěma měsíci jsem byl na besedě s ním. Živý, energický a přitom citlivý muž, vysoký, statný. Četl tam ze své nejnovější knížky. Vyprávěl. Byl nejen jedním ze symbolů blízkosti takzvaného evropského sbližování východu a západu. Byl osvícený, stal se zprostředkovatelem mezi východem a západem, mezi islámem a křesťanstvím.

Foto Jelena Dukaric

Dževad se narodil 2. ledna 1953 nedaleko Sarajeva. V posledních dvaceti letech žil napůl v Sarajevu a napůl ve Štýrském Hradci, kde byl mimo jiné po sedm let městským spisovatelem (titul, který v Rakousku dostávají významní zahraniční literáti, kteří jsou příslušnými městy zváni do měst, které se starají o jejich pobyt, a oni se za to svým dílem rovněž věnují místu, které je hostí). Za svá literární díla obdržel DH cenu lipského knižního veletrhu, Goetheho cenu města Frankfurt, stal se také čestným profesorem univerzity v Basileji, atd.

Vyučoval divadelní vědu a literaturu (už před válkou na Sarajevské univerzitě), a to nejen ve svém domovském městě, ale také na různých evropských univerzitách. Jeho důležitá literární díla: Sara a Serafina (2000), Útěcha nočního nebe. Román o třech dílech (2006), Dům znavených (2019) a jeho poslední kniha, která vyšla před pár měsíci v nakladatelství SUHRKAMP: Einübung ins Schweben, eine ethische und existenzielle Grenzerfahrung vom literarischem Sarajevo (Nácvik ve vznášení,etické a existencielní hraniční zkušenosti z literárního Sarajeva).

Einübung ins Schweben, Suhrkamp 2023. Repro archiv

Jeho divadelní hry se hojně uváděly v Rakousku, ve Vídni, v Kremži, v Salcburku… Byl však nejen dramatikem, ale také praktickým divadelníkem: po válce v Jugoslávii se stal dramaturgem sarajevského Národního divadla, působil také jako režisér a dramaturg na různých, především německojazyčných scénách.

Mám rád jeho texty. Osobně jsem měl tu čest setkat se s ním jen málo, ač byl v Rakousku hodně činný a žil ve Štýrském Hradci. Naposledy jsem ho viděl – jak píšu v úvodu – živého a čilého před pár měsíci ve Vídni, když představoval svoji nejnovější knížku. Seděl jsem v první řadě a hltal jeho vyprávění.

///

Více na i-DN:

Zemřel Dževad Karahasan

…