Divadelní noviny > Festivaly Zahraničí
Ve stanech i pod hvězdami (No. 2)
Kanadský Cirque Alfonse, který si získal diváky Letní Letné před dvěma roky s představením Barbu, přivezl letos další podívanou naplněnou množstvím artistických kousků a rozmanitých překvapení adrenalinového typu pod názvem TABARNAK.
Eskamotérství členů Cirque Alfonse v představení Tabarnak Foto Andy Phillipson
Cirque Alfonse vznikl v kanadském Quebecu v roce 2005, u nás se na něj odkazovalo jako na „ty kanadské vousáče“. Ale přinejmenším polovina členů je bezvousá. Říkám přinejmenším, protože v úplném závěru přiběhla na scénu nejmladší generace, včetně rozkošného batolete, aby v přídavku zaimprovizovali malý bonus pro diváky. To však byl až úplná závěr, bouřlivě aplaudovaného představení, při kterém divákům oči přecházely.
Tabarnak přímo hýří rozmanitými artistickými kousky. Foto Audric Gagnon
Ne vše působilo organicky. Jako by soubor chtěl předvést, s jakými nejrůznějšími rekvizitami „umí“: od hokejek, kolečkových bruslí, přes obruč, lavičky, až po biče a pletení… A kromě toho tady byly zřetelné prvky kostelních rekvizit (mozaikové okno, improvizovaná svítící křtitelnice, obřadní rekvizity). A tak jsem hned po příchodu domů začala pátrat. Neboť – logicky- název představení mohl leccos napovědět. A odpovědi jsem se skutečně dopátrala.
- První citace: Nadávka používaná v kanadském francouzském slangu. Pochází ze slova „tabernacle“, což byl kabinet v křesťanských kostelích církvích, který obsahoval vše potřebné k oslavě eucharistie. Je to ekvivalent slova „fuck“ v rozmanitosti jeho významů, může být používáno jako podstatné jméno, příslovce nebo vykřičník. Obvykle se používá k zesílení a zdůraznění emoce, nejčastěji negativní, což znamená, že to může být forma urážky.
- Druhá citace: Cirkus Alfonse se inspiroval ve své nejnovější produkci venkovským kostelem malé quebecké komunity, kde vyrůstali. S pocitem čehosi jako rockový muzikál, je toto pozvání k setkání, oslavě Nebe a Pekla a všeho mezi tím, fista cirkusu, hudby a možnosti dotknout se nebe… vše v nenapodobitelném stylu Cirque Alfonce. Začíná to s výkřikem v quebeckém nářečí TABARNAK, což býval kdysi rebelský výkřik proti autoritě a nyní je to banální vyjádření bolesti, hněvu či údivu. Alfonso nám ho prezentuje po svém, propojuje svaté a profánní a slouží svoji vlastní neomezenou „vysokou mši“. Vychází od podzemí k hlavní kostelní lodi, od oltáře k chóru, inspiruje se vlastními kořeny a míchá vzpomínky z minulosti tak jak to dokáže jen tato skupina, dává tomuto vysoce symbolickému místu pocit současnosti.
- více zde: https://www.cirquealfonse.com/en/shows/tabarnak/
Ano, při těchto vysvětleních mnohé začíná dávat smysl…
Do výše vyrůstá svérázná mše souboru Cirque Alfonso Foto Alexandre Galliez
Představení začíná tím, že jednotliví členové sedí na zšeřelé scéně, a éterem zní rozhlasové zprávy. Mj. rozeznáme i česky mluvené zprávy, ale zmínkou o Gustavu Husákovi zjevně patří do doby dávno minulé. Protagonisté si zatím hoví v křeslech či na lavičkách, někteří pletou (pozor, to není náhoda, jednou z efektních scén je dervišský tanec tří mužů v pruhovaných pletených šatech). A posléze to začne: přenášení laviček, stavby vytvořené z lidských těl, divoká jízda na kolečkových bruslích, stepování vsedě, rytmizované cvičení s práskáním biči, artistické výstupy na dvou koncích lana, které jezdí na kladce ve výšce špičky stanu, žonglování se závěsnými kadidelnicemi ad. Chvílemi, při oné podivné mši, je tu vstřícná snaha mluvit česky, a tak přidat šptku humoru. Ovšem tyhle humorné výplně působí tak trochu navíc. Některé narážky a odbočky jsou nečitelné, a jiné zcela zbytečné. Nicméně, diváci jsou příznivě naladěni, potleskem a výskáním oceňují téměř každý pohyb, každé české slovo. Postupně silových prvků přibývá, např. opakované držené figury artisty na tyči, kterou má pomocný artista zaklesnutou v rameni nebo na čele.
Tabarnak – kombinace fascinujících artistických výkonů a působivé hudby. Foto Alexandre Galliez
Největší adrenalin přichází ovšem nakonec – odvážné skoky z houpačky na matraci, většinou s množstvím krkolomných otoček a figur. To jsou nervy nejen pro artisty, ale i pro publikum (já jsem divák, který v tu chvíli raději zavírá oči, aby neviděl případný masakr…). To vše je doprovázeno živou hudbou, která hraje ve vysokém tempu s důrazem na rytmiku. Dlužno podotknout, že se na place u nástrojů vystřídají i mnozí artisté, a důležitou složkou je také zpěv, kdy zpěvačka pobízí diváky ke skandovanému potlesku. Tabarnak je opravdu adrenalinová jízda, která bez oddechu trvá osmdesát minut.
///
Více o Letní Letné na i-DN:
…
Komentáře k článku: Ve stanech i pod hvězdami (No. 2)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
