Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly

    Velká a malá gesta DIVADLA (No. 5)

    Zdálo se to být dobrým nápadem – na konec festivalového večera zařadit kabaret: komorní inscenaci Městského divadla Zlín Kabaret Astragal aneb Malý kapesní kabaret nejen pro kapsáře a jiné lapky. Žít o život! a… nevyšlo to.

    Zdálo se to být dobrým nápadem – na konec festivalového večera zařadit kabaret. FOTO archiv MD Zlín

    Zdálo se to být dobrým nápadem – na konec festivalového večera zařadit kabaret. FOTO archiv MD Zlín

    V čem byla chyba? Obávám se, že především v nás, divácích, a ve zvoleném prostoru Zkušebny Nového divadla. Možná jsme byli účastníky prvního veřejného vystoupení v tomto prostoru, to je ale asi to jediné, proč si tento večer pamatovat. Zlínští přivezli jakési kvazi-kabaretní pásmo o životě a smrti životního losera, outsidera, prostitutky, zlodějky a také spisovatelky Albertine Sarrazinové. Žila v letech 1937-1967 a svůj život zachytila ve svých prózách Astragal, Kriminálnice a Útěk. V polovině šedesátých let se staly ve Francii bestsellery, jí to ale příliš nepomohlo a její extrémně drsný a krušný život ukončily následky operace ledvin, kdy jí byla chybně provedena pooperační anestezie (lékaři po letech byli uznáni vinnými a ve Francii se změnily předpisy týkající se před a pooperačních postupů léčby).

    Zlínští se opírali o hlavní osudové zlomy v životě Sarrrazinové. FOTO archiv MD Zlín

    Zlínští se opírali o hlavní osudové zlomy v životě Sarrrazinové. FOTO archiv MD Zlín

    Zlínští se opírali o hlavní osudové zlomy v životě Sarrrazinové. Po jejím přivezení po operaci (na konci pak samozřejmě na této posteli umírá) se dostáváme do roku 1957 a jejího útěku z vezení. Potkává svého pozdějšího druha Juliena Sarrazina, který ji zachrání, nicméně život obou je plný loupeží, krádeží, vězení a útěků. A pochopitelně alkoholu a jízd motorkou či autem (v roce 1961 Julien při jízdě s matkou havaruje a ta na následky nehody umírá). Oba se podobají legendárním dvojicím typu Bonnie a Clyde či Luly a Ripleyho z Lynchovy Zběsilosti v srdci. Tak nám jsou aspoň předkládáni – jako romantická dvojnice rebelů žijících za každou cenu svobodný, nevázaný život. Průvodcem a jakýmsi Mefistofelem příběhu je třetí postava inscenace Kabaretiér Lou v podání Tomáše Červinky. Ústřední dvojici ztvárňují Marta Bečíková a Tomáš David. Jenže… co to vlastně sledujeme. Ani kabaret, ani drama, spíš jakési road-divadlo s řadou scén a několika písněmi. Nic z toho ale není nosné, a když se ani diváci nepřidají, je – bylo – výsledkem chladné představení postrádající tak trochu důvod existence.

    Někdy se to holt stává – ve zlínském klubu jde pravděpodobně o svěží večer, v Plzni se z něj stal chladně ospalý, divácky odtažitý. Možná, kdyby se Zlínští rozhodli pro skutečný kabaret plný silných písní a ona trojice víc než herectvím (Bačíková hrála s velkým drivem a především díky ní bylo stále na jevišti – hrálo se mezi řadami stolků a sedících diváků – co sledovat) byla obdařená pěveckými a hudebními vlohami, mohl být večer – či skoro noc – jiný. Takto to bylo jen seznámení se s – u nás téměř neznámou – osobností Sarrazinové, jakéhosi Geneta v sukních.

    ///

    Předchozí díly denních zpravodajství z festivalu DIVADLO:

    Velká a malá gesta DIVADLA (No. 1)

    Velká a malá gesta DIVADLA (No. 2)

    Velká a malá gesta DIVADLA (No. 3)

    Velká a malá gesta DIVADLA (No. 4)

     

     


    Komentáře k článku: Velká a malá gesta DIVADLA (No. 5)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,