Velká plátna i komorní hříčky
Letošní XVI. Pražský divadelní festival německého jazyka se prezentoval sebevědomou dramaturgií i pestrostí žánrů. Přivezl inscenace z Německa, Rakouska, Švýcarska a Lucemburska (nelze přehlédnout ani lichtenštejnskou participaci). O kvalitě výběru svědčí plná hlediště, o inspirativnosti předvedených inscenací často rozdílné názory a postoje publika i kritické obce (s výjimkou jednoznačně vstřícně přijatého „velkého plátna“ – Vojny a míru vídeňského Burgtheatru). Osvěžení do pražského divadelního život vnesly rozdílné tvůrčí přístupy ke zvoleným textům, letos se po mnoha letech diváci nedočkali nahoty protagonistů, kterou řada povrchnějších vnímatelů někdy považuje za emblém „německého divadla“.
Ibsenovští hrdinové jako hračky na klíček
Co je zvířecího v lidech, co lidského ve zvířatech
Komentáře k článku: Velká plátna i komorní hříčky
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)