Divadelní noviny > Festivaly Kontext

Víření bubnů z LFŠ 2018 (No. 4)

V půli svého pobytu na 44. ročníku LFŠ v Uherském Hradišti jsem si dopřál bohatého nasycení z osvěžujícího pramene popkultury.

Leč popořadě. Nejprve mne čekal další z mých dohledů nad stavem současného českého filmu. Domestik je ambiciózní celovečerní debut režiséra a scenáristy Adama Sedláka, který předloni zaujal oceňovanou websérií Semestr. Komorní vztahové drama zaujme žánrovými přesahy směrem k thrilleru, precizně budovanou klaustrofobní atmosférou a velmi dobře zvládnutým řemeslem, jež dalece přesahuje obvyklé domácí standardy. Extrémním důrazem na fyzičnost se Sedlák sebevědomě staví po bok Davida Cronenberga, Jana Švankmajera či Larse von Triera a v jejich těžké konkurenci se rozhodně neztrácí. Estetika záběrování (kamera: Dušan Husár) místy dává vzpomenout na prvního Vetřelce, hudba kapely Vložte kočku napomáhá adekvátně rytmizovat děj a ústřední herecké duo (Tereza Hofová a Jiří Konvalinka) si sugestivně osahává hranice vlastní tělesnosti. Na filmu nesmírně oceňuji odvahu tvůrců vydat se mimo cesty bezpečného mainstreamu a doufám, že bude po zásluze odměněna zájmem nejen tuzemského publika. Nekompromisnímu manželskému peklu by ovšem přece jen slušela dílčí úprava přebujelé, bezmála dvouhodinové stopáže. Zhruba v poslední třetině filmu se děj zbytečně cyklí a postupně nabývá na nežádoucí doslovnosti. Přesto je Domestik v kontextu aktuální domácí kinematografie nepřehlédnutelným zjevením, které byste neměli minout. Některé obrazy se vám zaryjí do mozku jak hrábě do hlavy zombie. Sedlák má grunt!

Televizní legenda na velkém plátně

Exkluzivní uvedení prvních dílů legendy jménem Městečko Twin Peaks jsem z letité náklonnosti k tomuto fenoménu nemohl minout a asi nebude překvapením, že jsem se opět neubránil radosti ze setkání s praotcem quality TV. Mnohem víc by ovšem potěšil maraton kompletní první série. Dočkáme se někdy? Třicáté výročí premiéry se blíží!

Roztančená Sportovní hala

Na tomto místě se musím přiznat k hroznému hříchu. Jsem fanouškem Hříšného tance! Je velmi osvěžující , že program LFŠ nezapomíná na guilty pleasure laskominy, a co víc, dopřává jim parádní servis. Přidanou hodnotou campového zážitku byl samozřejmě skvělý úvod Ivy Hejlíčkové, která dokonce přinesla meloun! Ovocným opojením bylo vzápětí podarováno početné publikum, které ovšem muselo slíbit, že nebude plivat na podlahu pecky. Dokonce se i tančilo. Legendární hlášky byly doprovázeny extatickými výkřiky i bujarými potlesky. Sám jsem si střihl mambo! Kdo neviděl, neuvěří. A kdo tvrdí, že jej neviděl, sjíždí Hříšňák dodnes. Námět k anketě po článkem: Kolikrát jste jej viděli vy?

Bizár na dobrou noc

Roztančené klouby jsem nemohl uklidnit ničím jiným než další kapitolou v programové kronice Stranger film. Film Dům plný strachu (The Peanut Butter Solution, Kanada, 1985, režie: Michael Rubbo) v našich krajích známý rovněž pod názvem Arašídová pomazánka je zajímavý nejen českým spoluautorem scénáře, jímž nebyl nikdo jiný než Vojtěch Jasný, ale především velmi neortodoxní příběhovou strukturou a hypnoticky přitažlivým ztvárněním velkého počtu dětských běsů.

Radostné setkání po mnoha letech, opojné zakončení dalšího náročného dne.

Na shledanou brzy!

///

Předchozí díly festivalových reportáží:

Víření bubnů z LFŠ 2018 (No. 1)

Víření bubnů z LFŠ 2018 (No. 2)

Víření bubnů z LFŠ 2018 (No. 3)

…

• Autor: Petr KlariN Klár
• Publikováno: 1. srpna 2018

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Víření bubnů z LFŠ 2018 (No. 4)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ