Vířící odhodlání matek a sester
V polovině listopadu představila taneční skupina NANOHACH v divadle Ponec svoji novou inscenaci Flashed by. Na předpremiérové atmosféře v divadelní kavárně mě, coby divačku, nezarazilo nic zvláštního. Rozdíl oproti jiným inscenacím jsem si uvědomila, až když se vedle mě ozval poněkud zděšený hluboký hlas – Vždyť tu jsou samé ženy! To bude zas něco feministického… Naštěstí se inscenace do tohoto šuplíku zdaleka nevejde.
Téma ženských hrdinek, ať už těch proslulých nebo anonymních, vzniklo na základě ankety, ve které režisérka Lenka Flora oslovila umělce z celého světa s otázkou, která žena je pro ně hrdinkou. FOTO VOJTĚCH BRTNICKÝ
Tanečně–obrazově–hudební kompozice pro jednu tanečnici a mnoho hrdinek je dílem hostující choreografky Lenky Flory, dlouholeté vedoucí souboru Deja Donne. Ke spolupráci na realizaci dlouho se rodícího nápadu si vybrala tanečnici Leu Švejdovou z NANOHACH a německou filmařku Barbaru Schröer.
Čtyřicetiminutové sólové vystoupení je bezesporu náročné po fyzické i choreografické stránce. Samy autorky ale říkají, že taneční práci předcházela důkladná příprava teoretická. Téma ženských hrdinek, ať už těch proslulých nebo anonymních, vzniklo na základě ankety, ve které režisérka oslovila umělce z celého světa s otázkou, která žena je pro ně hrdinkou. Odpovědi pak daly základ k výběru konkrétních postav i dalšímu vývoji myšlenky.
Nápad by mohl lehce sklouznout ke zkratkovité mozaice osudů velkých žen, edukativně divákům připomínající, že i ženy mají na historii lidstva nezpochybnitelný podíl. Lenka Flory naštěstí tento vágní fakt bere jako východisko, které není třeba zdůrazňovat. Daleko víc ji zajímá škála poloh, kterých může ženské hrdinství nabývat, a stejně tak univerzální pocity, radosti i obavy, které spojují ženy napříč státy i epochami.
Lea Švejdová „odpovídá“ na otázku: Která žena je hrdinkou? FOTO VOJTĚCH BRTNICKÝ
Taneční scénu tvoří jednoduchá bílá plocha, opakující se podruhé na zadní stěně jeviště. První prostor patřil tanečnici, druhý projekci. Právě prolínáním těla a obrazu, doplněném do třetice citlivě vybranou hudbou, se postupně utvářejí a zase mizí jednotlivé odstíny ženské postavy. Každá má svůj charakteristický pohyb a ošacení, všechny doprovází zlomkovitá videoprojekce s často bouřlivým zvukovým doprovodem. Měnící se figury lákají k přemítání o svých reálných historických vzorech, přesto není inscenace vědomostní hádankou Kdo je kdo.
Klíčová otázka zní – Kdo je to pro tebe? A neméně důležitý dodatek pro ženskou část obecenstva – Pro koho jsi to ty? Postava na scéně mění s kostýmy svou životní úlohu, odvahu střídá s bázní, mladickou zapálenost s klidem stárnoucího člověka. Umírá v oslňujícím jasu plamenů, chvílemi rezignuje, skrápěna nekončícím šedým deštěm, nebo zase sama zesláblá a mizející pomáhá na svět o překot se deroucímu novému životu. A konečně, v jedné z pohybově nejúspornějších, a přesto nejsilnějších scén, stojí takřka nehnutě na scéně žena, nesoucí v sobě moudrost celých pokolení, uprostřed burácení podzimního větru, unášejícího a mísícího s odumírajícím listím vzpomínky, naděje a smutky lidských matek, dcer a sester.
Ne vše se ale děje na hlavním plánu. Změny kostýmů probíhají přímo před diváky, pouze mimo bílé jeviště – tedy tam, kde už začíná reálný svět a není třeba si na nic hrát. Za hranicí oficiálního prostoru, v přímém sousedství diváků, sídlí i trojice techniků. A do těchto bezpečných, civilních míst se stále častěji uchyluje i sama tanečnice, aby se přezula nebo napila, či prohodila se zvukaři pár slov. Nebo aby si dala chvíli na rozmyšlenou, má-li vůbec pokračovat. Zdá se, jako by vypjatá hrdinská poloha byla jen jednou z tváří této ženy. A naopak – možná, že kterákoli z přítomných žen by překročením hranice scény našla svou bohatýrskou tvář.
Premiéra Flashed by je součástí akce NANOHACH ČESKY, v níž taneční skupina připomíná svoji domácí tvorbu. V říjnu se soubor objevil v Ostravě, v listopadu se přesunul do Prahy a své turné po vlasti zakončí koncem měsíce v Jihlavě. Pražskou část programu zahájila nelítostná site-specific performance NANOHACH NAKOLE! (premiéra 2011). Ta byla zopakována na Václavském náměstí podruhé u příležitosti památky 17. listopadu a o den později již přišla na řadu výše popsaná jediná premiéra tanečního ohlédnutí NANOHACH ČESKY.
Pro ty, kdož velkou oslavnou akci zaregistrovali pozdě, je tu drobná útěcha. Letos se skupina dožívá devíti let od svého vzniku. Pokud se jí tedy bude dařit jako dosud, můžeme snad příští rok očekávat jubilejní ohlédnutí za první dekádou.
NANOHACH & Lenka Flory: Flashed by. Koncepce, scénografie, choreografie a režie Lenka Flory, tvorba, choreografie, interpretace Lea Švejdová, videopráce Barbara Schröer, hudební a zvuková spolupráve Michal Vaniš, světelný design Jan Beneš, kostýmy Mariana Novotná. Premiéra 18. 11. 2013 v divadle Ponec.
Komentáře k článku: Vířící odhodlání matek a sester
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
