Vlčata v Ponorce aneb Divadelní reality show
Inscenace Prostři mě! vznikla na základě autorského komediálního textu Šimona Petáka, napsaného přímo pro herce Barboru Šebestíkovou, Janu Posníkovou, Víta Pištěckého a Miroslava Černého. Jde o již čtvrtou spolupráci bývalé umělecké šéfky Městského divadla Zlín Hany Mikoláškové s olomouckým divadlem Tramtarie. Zápletka se točí kolem reality show jménem Ponorka, do níž jsou vybráni čtyři bývalí členové skautského oddílu Vlčata. Zavřeni v domě plném skrytých kamer tři měsíce soutěží o přízeň televizních diváků a o milion korun.
Reality show Ponorka svede dohromady bývalé členy skautského oddílu Vlčata: heterosexuála Mirka, OCD Víta, veganku Báru a feministku Janu. Foto Divadlo Tramtarie
Charaktery postav v nadsázce reprezentují současné lifestylové trendy: Bára (Barbora Šebestíková), matka malého Štěpánka, je jogínka a veganka, odpůrkyně zvířecích velkochovů a láskyplná osůbka se sluncem v duši. Jana (Jana Posníková), emancipovaná Slovenka žijící v Čechách, je feministkou se sklonem k vulgaritě (a k nadváze), která ráda komanduje všechny okolo. Neurolog Vít (Vít Pištěcký) má smysl pro spravedlnost, ale také obsedantně kompulzivní poruchu, jíž se nikterak netají. Mirek (Miroslav Černý) se považuje za sympaťáka a sází na své působení na okolí. Jedna z jeho hlavních výhod je (alespoň podle něj), že je normální heterosexuál – tedy jasný aspirant na vítěze. Takto protichůdné osoby samozřejmě vstupují do konfliktních situací, jak to známe z televizních pořadů a nekonečných seriálů, jež inscenace komickým způsobem reflektuje. Svým způsobem zesměšňuje lpění na tom, co je „in“ a „cool“, tedy vzorce, podle nichž se lidé řídí. Herci jsou v karikovaných postavách jasně ukotveni a přesně je vystihují.
Režisérka umně kombinuje divadelní a filmové postupy: na jevišti divák vidí téměř prázdnou scénu se znakovými rekvizitami a čtyřmi herci v týchž neutrálních kostýmech. V zadním plánu se ovšem objevují projekce aktérů v civilním oblečení v reálně zachycených situacích, tedy to, co by u sebe v obývacím pokoji mohl vidět fiktivní televizní divák. Práce s těmito principy přináší další aktuální téma mediální manipulace, která tkví v možnosti vytvořit prostřednictvím kamery a střihu fikci, již lze vydávat za realitu.
Kombinace divadelních a filmových postupů přináší aktuální téma mediální manipulace, která tkví v možnosti vytvořit prostřednictvím kamery a střihu fikci, již lze vydávat za realitu. Foto Divadlo Tramtarie
Úskalí vnímám především v textové předloze. Příběh není složitý, ale žánr divadelní reality show by možná snesl, po vzoru televizním, jednodušší dějovou linii bez zbytečných peripetií, jako je například zápletka s absentující soutěžící, kterou nahradí dramaturgyně pořadu. Nelogický je i název: inscenace se sice jmenuje Prostři mě!, ale celou dobu sledujeme reality show Ponorka. K Prostři mě! se dostáváme až na samém konci příběhu, a to dost bizarním způsobem právě ve chvíli, kdy se soutěžící snaží zvednout Ponorce sledovanost tím, že vymyslí jinou show – tentokrát kulinářskou.
Kladně naopak hodnotím fakt, že se inscenace trefně vysmívá nesmyslným trendům a poukazuje na absurditu nejrůznějších reality show, jež se snaží diváky především pobavit na na účet soutěžících. Závěr nicméně vysílá zprávu, že i přes všechny odlišnosti a různý životní styl k sobě lidé mohou najít cestu a společně dosáhnout vytyčeného cíle.
Název inscenace se vysvětlí až v závěru, když se soutěžící snaží zvednout sledovanost Ponorky tím, že vymyslí jinou show – tentokrát kulinářskou. Foto Divadlo Tramtarie
Divadlo Tramtarie, Olomouc– Šimon Peták: Prostři mě! Režie: Hana Mikolášková, dramaturgie: Vladislav Kracík, scéna a kostýmy: Hynek Petrželka, hudba: Robin Schenk, videoprojekce: Jiří Klemenc, sound design: Rikki Beran, light design: Aleš Hejral, světla: Daniel Bodlák. Psáno z premiéry 9. 1. 2019.
Komentáře k článku: Vlčata v Ponorce aneb Divadelní reality show
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
