Vojtěch Štěpánek: Ostrava netrpí na divadelní egoisty
Rozhovor s novým šéfem činohry Národního divadla moravskoslezského
V čem chcete jako nový šéf činohry Národního divadla moravskoslezského navazovat na svého předchůdce?
Peter Gábor byl při volbě titulů a režisérů ve velké míře střízlivý, což si myslím, že se na takovou instituci, jako je NDM, více než sluší. Z mého pohledu se nesnažil tuto sto let starou, tradiční divadelní instituci „přepudrovat“ do něčeho urputně jiného, než čím v podstatě je a čím by být měla, totiž kmenovou divadelní institucí Moravskoslezského kraje. Myslím si, že i proto si ředitel Nekvasil vybral mě, že jsem v tomto ohledu spíše konzervativní. Z mého pohledu by činohra mohla mít méně premiér a hustší reprízovost, v současné době jede celé divadlo na 150 procent. Samozřejmě udržíme festival OST-RA-VAR, a to s tím, že bychom jej v dalších ročnících rádi zacílili na rozvoj užších vztahů s dalšími českými, ale i zahraničními divadly a mezinárodními festivaly.
Co je potřeba proměnit? Plánujete například výraznější personální změny?
Se souborem NDM jsme dosud neutrpěli žádnou vzájemnou zkušenost čili se vlastně neznáme. A dokud se nepoznáme, nic měnit nebudu. Chtěl bych ale narovnat herecké příležitosti. Je potřeba rovnoměrně vytížený soubor, aby bylo dosaženo rovnoměrně kvalitních výsledků. V prvních sezonách se zaměřím výhradně na hereckou práci. Soubor je potřeba sladit na jednu tvůrčí frekvenci. V tuto chvíli je to sestava velmi schopných hereckých individualit, ale souboru, coby jednotce, chybí jednotný výraz.
Jak by měla vypadat dramaturgie MDM?
Tak zaprvé: Jednotlivé tituly budou tvořit jasnou kontextovou řadu. Repertoár by neměl sestávat z významově solitérních titulů, ale ty inscenace by měly být čitelně propojeny něčím, co je přesahuje.
Zadruhé: Repertoár budeme stavět na výrazných hereckých příležitostech. Herci by měli mít jasnou představu o tom, jakým směrem se jejich divadlo v dalších sezonách vydá a co z toho vyplývá pro ně.
Zatřetí: Budu zvát ty režiséry, o kterých vím, že nebudou v NDM pracovat „sami na sobě“, ale kteří pochopí, v jaké fázi vývoje NDM v tuto chvíli je, a pomohou mu posunout se na jeho nové cestě vždy o kousek dál.
To vše při plném vědomí toho, na jaké adrese, s jakou tradicí a pro jaké publikum zde tato scéna funguje. Bude mi svěřeno něco, co tu bylo sto let přede mnou a mělo by být i sto let po mně. Razantní změny v tomto směru neprospějí ničemu, ale pozvolný vývoj směrem k umělecky i společensky zřetelně zakotvené scéně je velmi potřebný.
Úspěchy slavíte především jako režisér inscenací v Komorní scéně Aréna, co budete režírovat v Divadle Antonína Dvořáka a Divadle Jiřího Myrona, až skončí jeho rekonstrukce? Nebojíte se velkých jevišť?
Aréna je sice komorní, ale určitě dvakrát jsme se tam již dopustili něčeho, čemu říkám velké divadlo v malém prostoru. Je opravdu pozoruhodné, když se na děkovačce Vyrozumění herci skoro nevejdou na scénu, která má do hloubky hned tři plány. Velké jeviště je samozřejmě jiná disciplína a v rámci divadelního řemesla bych řekl, že je to disciplína zásadní a základní. A v případě divadla Jiřího Myrona v Ostravě je potřeba dodat, že k velkému jevišti patří velké hlediště, a má-li to na jevišti mít nějaký smysl, musí být to hlediště plné a živé. Myslím, že v této rovnici je obsaženo i jedno z povinných zadání při tvorbě dramaturgického plánu. Konkrétní tituly ale chci ještě aspoň měsíc tajit.
Nedávno skončil OST-RA-VAR, ze kterého se už léta všichni diváci vracejí do svých měst nadšení. V čem podle vás tkví kouzlo ostravského divadla?
Současná Ostrava netrpí na divadelní egoisty, divadla vzájemně nesoupeří, herci netrpí pubertálními ambicemi, nevyvíjejí se jednotlivě, ale vyvíjejí se celé soubory, stejně tak zde nejsou herci rozrušováni esemeskami s pozvánkami na castingy do reklamy na prášky proti průjmu za pět tisíc korun honoráře, protože jsou z pohledu zadavatele této ostudné práce příliš daleko a příliš anonymní, osud divadel nezávisí na vůli „odborných“ komisí, je zde dobrá herecká škola a pevná divadelní tradice, je to drsný kraj, kde si nikdo na nic nehraje, a to, co je jinde „cool“, by tady bylo k smíchu.
Komentáře k článku: Vojtěch Štěpánek: Ostrava netrpí na divadelní egoisty
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
