Obsah Divadelních novin 6/2018
Kritika /
Černobílá Maryša nečernobíle aneb Co s klasikou dnes?
Téměř každý rok je na našich jevištích uvedena nová inscenace Maryši bratří Mrštíků. A kruciální otázka pro inscenátory zní – v krojích a v nářečí?
Kritika /
Vraždy, znásilnění, bičování
Psát o tuzemském nastudování opery Dmitrije Šostakoviče Lady Macbeth Mcenského újezdu je vzácný svátek. Slavím ho v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě teprve podruhé a kdo ví, jestli ne naposledy.
Kritika /
Patos, který potřebujeme?
S životopisnými inscenacemi či filmy bývá potíž. Inscenátoři se hned na začátku zkoušení ochuzují o aspekt prosté lidské zvědavosti a touhy vědět, jak příběh dopadne. Musejí pak hledat jiné způsoby, jak zaujmout a udržet divákovu pozornost. Stejně tak i kompozičně má žánr biografie jisté ustálené postupy, kterým se dá obtížně...
Kritika /
Člověk bez východiska
Kafkova povídka Zpráva pro jistou Akademii žánrově osciluje mezi kristovským podobenstvím, bajkou a groteskou, přičemž jejím nejzřetelnějším smyslem je nahlédnout lidské konání optikou ne-člověka tak, aby je nazřel obnažené, leč bez komentáře.
Kritika /
Život v kleci jako názorná instalace
Kafkova povídka Zpráva pro jistou Akademii je psaná jako monolog bytosti, která je nazývána bývalým opičákem a která podává slovutným akademikům zprávu o procesu svého polidštění.
Kritika /
Spor dvou virtuózních rétorů
Dramatický text Marka St. Germaina Poslední sezení u doktora Freuda si lze snadno představit jako rozhlasovou hru. Stáváme se svědky ojedinělé osobní konfrontace věhlasného Sigmunda Freuda a britského spisovatele C. S. Lewise, jejichž (fiktivní) setkání v roce 1939 se odehraje jako verbální názorová disputace. Střídmá inscenace Radima Špačka,...
Kritika /
Cool čajíček
Mladoboleslavské městské divadlo se rozhodlo opepřit repertoár dávkou „coolness“ od současného kanadského autora Brada Frasera. Ve hře Teď mě zabij, protkané motivy tělesných postižení, sexuální asistence či eutanazie, rozvíjí osudy pěti postav.
Kritika /
Jak se Plzeň baví
Operetu, spíše hudební komedii Ralpha Benatzkyho Okouzlující slečna uvedl soubor plzeňské opery na Malé scéně Nového divadla. Aby diváci měli příběh a herce doslova na dosah. Skvělá myšlenka! Jen měl být Zbyněk Brabec coby režisér, a myslím i duše projektu, důslednější. Proč ten příběh pro pamětníky nesehrát jen v existující...
Rozhovor /
David Radok: Léta se snažím zjistit, jak vyprávět příběhy o lidech!
Davida Radoka (1954) u nás asi každý zná. S otcem v roce 1968 emigroval do Göteborgu a vypracoval se do stále v Evropě vyhledávaného, především operního režiséra. Do Prahy se vrátil po roce 1989, otevřel Stavovské divadlo po rekonstrukci svou režií Mozartova Dona Giovanniho. Do začátku tisíciletí v opeře Národního (Pokračování textu…)
Kontext /
Divadlo, které mělo svítit…
Několik úvah k Vladimíru Morávkovi v Divadle Husa na provázku
Kritika /
Svět bez hranic – Lidské a hudební příběhy podle Daniela Hopea
Daniel Hope se narodil v Jihoafrické republice a vyrostl v Londýně, kde se jeho maminka stala manažerkou Yehudiho Menuhina. V domě houslového virtuosa a dirigenta potkával muzikanty z celého světa, poslouchal hudbu nejrůznějších žánrů. Na svého mentora vzpomíná jako na výjimečného člověka, pro kterého byla hudba prostředkem, jak spojovat lidi, jak...
Charlotte Roos: Zajímá mě radikálně subjektivní perspektiva
Charlotte Roos (1974) je dramatičkou se silným společensko-kritickým zaměřením, jejímu psaní často předchází důkladný sběr faktů.
Burza /
Divadlo 1918–2018
V + W od Caesara ke druhému odboji Revue Caesar (prem. 8. března 1932) byla v Osvobozeném divadle v režii Jindřicha Honzla první politickou hrou Jiřího Voskovce a Jana Wericha. Všeobecně známý příběh o Caesarově zavraždění v Římě roku 44 před Kristem autorům posloužil k ostré satiře nástupu fašistické diktatury (Pokračování textu…)
Kritika /
Digest a Atlantida
Někdy je lepší nevidět a neslyšet – a hned sednout a psát. Jinak je takový vyčkávající recenzent ještě horší než druhý. To je pro mě a u mě případ inscenace Nová Atlantida na Nové scéně Národního divadla. Jen co jsem si nechal několik dní odstupu od tohoto kusu napsaného a (Pokračování textu…)
KRAČUN
Procházím divočinou na okraji města. Už roky tady zarůstá opuštěná zahrádkářská kolonie. Stavět se tu dosud nezačalo, nepočítám-li množství chatrných domků vystavěných z větví, lepenky a igelitu. V centru tohoto nového sídliště hoří ve dvou zrezivělých sudech oheň, září do noci…
Divadlo v horších časech
Podle Jiřího Přibáně, profesora právní filozofie a sociologie v Cardiffu, se dnešní Česká republika liší od své politické podoby před nedávnými parlamentními a prezidentskými volbami natolik, že by si zasloužila označení novou řadovou číslovkou. Jestli dobře počítám, tedy jako druhá.
Provázek i CED stále bez šéfa
Osud brněnského Centra experimentálního divadla a směřování Divadla Husa na provázku zůstanou nejasné minimálně do května, kdy by se mělo uzavřít další kolo výběrového řízení, z něhož mají vzejít šéfové obou organizací. Žádný ze čtyř kandidátů, kteří v prvním kole se svými koncepcemi usilovali o post ředitele CEDu, konkursní komisi...
Kritický žebříček 6/2018 – činohra
5 zážitek / 4 nenechte si ujít / 3 je dobré vidět / 2 na vlastní nebezpečí / 1 vhodné pro derniéru Lenka Dombrovská Radmila Hrdinová Vladimír Hulec Josef Chuchma Jan Kerbr Luboš Mareček Dominik Melichar Valdimír Mikulka Marie Reslová Jana Soprová Veronika Štefanová Martin J. Švejda Vít Závodský Národní (Pokračování textu…)
Odhalení lumírovských krizí
Vydávání osobní korespondence je vždy choulostivým projektem. Málokdy pisatelé dopisů přistupují ke svému psaní jako k potenciálně publikovatelným textům. Jejich otiskování pak podle odpůrců narušuje přirozené soukromí a především literární odkaz, který autoři po sobě chtěli zanechat.
Jednou větou
V sobotu 17. února uspořádalo olomoucké Divadlo Tramtarie v místním Kině Metropol pohádkovou sobotu, na které uvedlo pětistou reprízu své pohádky O pračlovíčkovi a dětem nabídlo i další doprovodný program; akci navštívilo 361 diváků, téměř jedna čtvrtina vstupenek byla zdarma věnována klientkám P-centra a olomouckému Klokánku, výtěžek z akce...
Podoby – Ta dotyčná
Tomáš Toulec nikdy o svých milenkách, později i o manželkách, neřekl nic špatnýho ani urážlivýho, natož aby používal jejich jméno. Říkal vždycky jen: To ta dotyčná nebo Včera jsem byl u tý dotyčný atd. Mluvit o zákonné, nebo zákonité, manželce jako o svý starý není ani slušný, natož vtipný, i (Pokračování textu…)
Výročí 16.−31. března
Batulková Dana, herečka (16. 3. 1958) △ Lapčíková Zuzana, skladatelka (16. 3. 1968) △ Kloubková Jitka, sólistka baletu (17. 3. 1948) △ Tázlarová Jitka, sólistka baletu (18. 3. 1938) △ Veškrnová Eva, sólistka operety (18. 3. 1948) △ Zbořilová Jana, scénická výtvarnice (18. 3. 1953) △ Steiner Tomáš, dramaturg (19. (Pokračování textu…)
Stanislav Moša se loučí s Jefem Kratochvilem
Jef Kratochvil, dvorní fotograf Městského divadla Brno… Ovšem k tomuto titulu je toho zapotřebí ještě velmi, velmi mnoho dodat.
Zemřeli
Ota Filip (9. 3. 1930 Slezská Ostrava – 2. 3. 2018 Garmisch-Partenkirchen, Německo) Spisovatel, jedna z předních postav české exilové literatury. Vlastimil Bedrna (8. 2. 1929 Praha – 6. 3. 2018 Praha) Herec, spoluzakladatel pražského divadla Rokoko. Jef Kratochvil (30. 6. 1943 Ivančice – 4. 3. 2018 Brno) Fotograf Městského (Pokračování textu…)
Ivo Kristián Kubák / Martina Schlegelová
Rozhovor o projektu CAMP Q, který bude reprezentovat Českou republiku na PQ 2019
Útržky z paměti (II) Semafor, Viola, Paříž
Suchého a Šlitrův Semafor pro mne znamenal všecko. A nejen pro mě, i pro statisíce mých spoluobčanů. Dostat se na jeho představení předpokládalo vystát mnohahodinovou frontu při předprodeji.
