Obsah Divadelních novin 10/2022
Plesnivá svačina v batohu
Před časem na tomto místě psala Miřenka Čechová úvodník o vyčerpání v divadle – o tom lidském i o vyčerpání systému. Její text měl v našem divadelním prostředí ohlas a myslíme si, že hlavně proto, že promluvil o tom, co většina z nás každý den žije.
Alois & Vilém Mrštíkovi: Rok na vsi
režie Janka Ryšánek Schmiedtová, Moravské divadlo Olomouc (premiéra 6. května 2022)
Veronika Loulová: Olomoucká opera potřebuje sebevědomí a kontinuitu
Rozhovor s nastupující šéfkou opery
Žalozpěv dosluhujícího prezidenta
Nepatřil jsem k nejbližšímu okruhu Havlových přátel, myslím ale, že se mohu s čistým svědomím prohlásit za kamaráda. V nejbližším okruhu bylo totiž evidentně možné hovořit velmi volně a nezávazně – o alkoholu, ženách, frivolních stránkách života. Já jsem to štěstí neměl, my jsme spolu vždycky hovořili vážně.
Jan Lepšík: Symbolická interakce
Tato performance je určena účastníkům teatrologických konferencí. Je povinná. Jde o formu provokativní, interaktivní a konfrontační.
Kritický žebříček – Praha, Jihlava a další
5 zážitek / 4 nenechte si ujít / 3 je dobré vidět / 2 na vlastní nebezpečí / 1 vhodné pro derniéru Jan Grulich Josef Herman Vladimír Hulec Jan Kerbr Jiří P. Kříž Kateřina Kykalová Jiří Landa Marcela Magdová Vladimír Mikulka Jana Paterová Kateřina Rathouská Jana Soprová Petra Zachatá Divadlo Na (Pokračování textu…)
Jak nepoznat blbou divadelní recenzi!
Je zábavné poslouchat režiséra Jihočeského divadla Janka Lesáka a dramaturgyni NoDu Natálii Preslovou, jak ve streamu na své stránce Janek & Natálka citují blbosti z divadelních kritik.
Kritika /
Never more Laterny magiky
Již druhou sezonu vede soubor Laterny magiky mim, tanečník, choreograf i režisér Radim Vizváry. Za tu dobu uvedl spolu s několika tvůrci a tanečníky tři různorodé premiéry: Zázrak (s)tvoření, Robot Radius a BatoLaterna, představení pro děti od šesti měsíců v režii Hany Strejčkové.
Kritika /
Hamlet Jihočeského divadla (PRO A PROTI)
Obraz naší doby (pro) Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích navázalo spolupráci s režisérem Jakubem Čermákem, který se v komorním prostoru Na Půdě poprvé v kariéře utkal s dílem Williama Shakespeara – a rovnou s Hamletem. Bylo jasné, že pod jeho vedením rozhodně nepůjde o tradiční pojetí. Je sice pravda, že (Pokračování textu…)
Kritika /
Vesmírná operní fantasy
Nápad režiséra Miroslava Krobota přesunout příběh Mozartovy a Schikanederovy Kouzelné flétny do hloubi vesmíru na cizí planetu je logický, skoro ložený. Proslulý singspiel se dnes hraje nejroztodivnějšími způsoby a spíš pro zábavu, zednářské pseudofilozofování spojované s Mozartem už moc netáhne. Nedivím se.
Kritika /
Spíš napínák než psychologické drama
Tři velká „jižanská“ dramata Tennesseeho Williamse – Skleněný zvěřinec, Tramvaj do stanice Touha a Kočka na rozpálené plechové střeše – se stále vracejí na česká jeviště. Posledně jmenovaný titul nedávno uvedli v Těšíně (2019) a v Mladé Boleslavi (2021) a teď ho publiku čerstvě nabízí pražský Činoherní klub.
Kritika /
Metalisti v řece vzpomínek
V desátých letech čeřili svým přístupem i druhovou synkrezí terén české performativní scény. Jejich práce byla v domácím kontextu v mnoha ohledech neuchopitelná, s každým dalším projektem znejisťovali a provokovali zastánce kanonické interpretace, ale i otrlejší alternativu.
Kritika /
Plzeňská Lady Macbeth „polopatě“
Vyprávění silných příběhů charizmatických žen je jednou z domén choreografa Libora Vaculíka. Připomeňme namátkou Slečnu Julii, Annu Kareninu, Lucrezii Borgiu, Edith Piaf, Isadoru Duncan. Další v řadě je Katherine, jejímž předobrazem je Kateřina Izmajlovová z novely Nikolaje Semjonoviče Leskova Lady Macbeth Mcenského újezdu.
Kritika /
Kufry plné války
Loutkář Husam Abed (nar. 1980) je v Česku žijící Palestinec. Narodil se v uprchlickém táboře v Jordánsku, odtud složitě putoval arabským světem a Evropou, až se nakonec oženil a usadil v Praze, kde vystudoval KALD DAMU.
Rozhovor /
Dominik Teleky: Vzory hledám všude kolem sebe
Rozhovor s bývalým českým Alexandrovcem, předním slovenským folkloristou, béčkovým fotbalistou, talentovaným číšníkem, atletem duše a členem hereckého souboru Husy na provázku.
Kontext /
Rozchod, který opustil škatulku
Zatímco v zahraničí se podle úspěšných podcastů natáčejí filmové a seriálové adaptace, k českým uším dolehly prozatím jen tři fikční podcastové seriály, všechny výhradně v produkci Českého rozhlasu: Zkouškový, Neklid a Rozchod.
Tahle žába není jen žlutá!
Výstražnou barvu nejjedovatější žáby světa, žluté pralesničky strašné, si vybral Festival francouzského divadla Sněz tu žábu pro vazbu stejnojmenného výboru pěti francouzských her, který vydal IDU v edici Současná hra.
Júlia Rázusová: Herec by na svůj výšlap neměl jít s absolutní jistotou
Júlia Rázusová narušuje zaběhnuté stereotypy divadelní praxe na Slovensku hned několika způsoby. Před necelými deseti lety na druhé straně republiky od divadelního epicentra, Bratislavy, spoluzaložila nezávislé divadlo, jehož tvorbu znali diváci na východě i západě země.
Neznámá divadelní místa Londýna
Záplava žlutých narcisů, sluníčko, zeleň, plný Hyde Park piknikujících lidí – pocovidový Londýn člověka bezpochyby pozitivně naladí.
Burza /
Budiž světlo žárové (IX) Počátky elektrického osvětlení v divadle
Divadelníci, kteří navštíví První mezinárodní elektrotechnickou výstavu v Paříži v létě 1881, chvátají do budovy Grand Opéra, kde jsou večer během představení plynové hořáky přisvětlovány různými obloukovkami a žárovkami od Edisona, Swana a Maxima. Za dva měsíce má být zvoleno nejvhodnější divadelní osvětlení. SAVOY THEATRE: OPERY POD...
Cestou do společnosti
Při pomyšlení na větší shluk lidí kdekoli mu došlo, že bude ještě víc sám, než teď právě je. Osamění mezi hlasy a těly a k tomu ještě nesnesitelná hudba.
Alena Urbanová: Mýtus divadla pro děti
(Artama 1993)
Zemřeli
Ulf Paulsen (19. 11. 1964 Bremervörde, SRN – 13. 4. 2022 Dessau-Roßlau, SRN)Německý operní pěvec – basista a barytonista. Účinkoval často i u nás – ve Státní opeře Praha, v pražském Národním divadle a v ostravském Národním divadle moravskoslezském. Meda Mládková (8. 9. 1919 Zákupy – 3. 5. 2022 Praha) (Pokračování textu…)
Výročí 1.−15. června
Milada Skulinová Albínová, herečka (1. 6. 1922) △ Jiří Hnilička, scénický výtvarník (2. 6. 1947) △ Markéta Jůzová, teatroložka (2. 6. 1972) △ Jana Lepoldová, taneční pedagog (2. 6. 1962) △ Tomáš Vorel, režisér (2. 6. 1957) △ Svatava Bílková, loutkoherečka (4. 6. 1972) △ Jana Ficková, sólistka operety (4. (Pokračování textu…)
Burza /
V hlavní roli klavírní křídlo ANT. PETROF 275
Bývalá tchajwanská diplomatka Maysing Yang darovala na konci roku 2020 České filharmonii klavírní křídlo ANT. PETROF 275.
Burza /
Praha kulturní a bezbariérová
V Česku žije asi 13 % lidí s postižením, kteří jsou kvůli zdravotním problémům vážně omezeni v běžném životě.
O Vinohradech kdysi královských (XIX)
Někdy v lednu 1959 jsme s mým mužem Joskou šli do Divadla Na zábradlí. Bylo to tehdy zbrusu nové divadlo v naprosto zapomenutém starém domě. Představení se jmenovalo Kdyby 1000 klarinetů podle písňového textu Jiřího Suchého.
Burza /
Listy z archivu
Ema Destinnová píše své sestře Jindřišce – Henriettě, hraběnce Freyové (1918) Z dopisů Emy Destinnové (1878–1930) vybíráme pohlednici odeslanou její mladší sestře Jindřišce Freyové (1879–1945) z návštěvy Kolína devět dnů před vznikem republiky. Takový kolínský klid před bouří. (Pokračování textu…)
Zneužité dědictví idejí Národního divadla
Od mannheimských přednášek Friedricha Schillera v osmdesátých letech 18. století bylo divadlo považováno za instituci schopnou nejlépe probouzet národní uvědomění, vést k podobnosti a souhlasnosti v mínění...
Kritika /
Kdo má s dejvickým Pirandellem pravdu?
Ve formativních letech jsem miloval Amarcord; opakovaně jsem navštěvoval jeho projekce ve filmovém klubu. Na „vypouklé“ postavy Felliniho díla jsem si vzpomněl při sledování nejnovější inscenace Dejvického divadla.
Kritika /
Třpytivá chiméra na horizontu paměti
Tvůrčí tandem Petr Erbes a Boris Jedinák představil na konci dubna v domovském Divadle Na zábradlí svou druhou premiéru, inscenaci s názvem Discoland.
Došlo do redakce
Jiřina Bohdalová – Jiří Janoušek: Můj život mezi slzami a smíchem / Gustave Flaubert: Bouvard a PÉCUCHET – Dva písaři.