Obsah Divadelních novin 10/2012

Zlínské tripy (No. 3)

Páteční program přinesl tři zážitky dobré a jeden otřesný...

Zlínské tripy (No. 4)

Čas 17. ročníku divadelního festivalu Setkání 2012 Stretnutie se sobotním dnem 26. května definitivně naplnil. A nutno dodat, že s prvotřídní grácií.

Zlínské tripy (No. 2)

Čtvrteční den prozářila místní produkce - Blanche a Marie v režii Anny Petrželkové.

Olomoucké spílání (No. 4)

Sekce Konec Komedie na festivalu Divadelní Flora 2012.

Zvěsti z Krytu (No. 7)

Tak se nám to umění pěkně svobodně rozvíjí...

Clown Bilbo bloguje (No. 14)

Ptačí cínová srdéčka aneb Zázrak, a my u toho!

Olomoucké spílání (No. 3)

Pohľad do seba i do minulosti alebo DF deň piaty a šiesty

Útroby ZLOMVAZu (No. 5)

Inscenaci Hosté Štěpána Pácla recenzovaly dvě slovenské studentky a Posledný oheň, který režírovala Katarína Burdová, reflektovala Češka. Porozuměli si? aneb Česko-slovenské vztahy.

Premiéry od 29. května do 10. června 2012

Z databáze Divadelního ústavu / Institutu umění.

Olomoucké spílání (No. 2)

Nedělní den 13. května byl na Floře zejména ve znamení dvou Mikuláškových inscenací.

Divadlo Portland (No. 3)

Americký sen a evropská iluze. Naše americká dopisovatelka po delším čase pokračuje ve svém blogu.

Útroby ZLOMVAZu (No. 4)

Tři recenzenzentky o třech studentských inscenacích z Brna, Bratislavy a Wroclawi.

Co na sebe vím IV

Přesné datum toho setkání si už nepamatuji. Vím jen, že k němu došlo na chalupě Jiřího Gruši poblíž Jičína někdy v podletí roku 1980. Kromě loučení s hostitelem, který odjížděl do zahraničí, jsme se zabývali peticí, aby byla Jaroslavu Seifertovi udělena Nobelova cena. Velký básník představoval mezi chartisty jednu z nejvýznamnějších...

Fagi a divadlo

(Pokračování textu…)

Poděbradské dny poezie

V neděli 22. dubna večer porota v Poděbradech vyhlásila výsledky letošního Fóra přednesu. V 1. kategorii se Laureátem ceny Vladimíra Justla stal teprve šestnáctiletý Kryštof Grygar, který studuje brněnskou konzervatoř. Zaujal svým přednesem povídky Zdeňka Svěráka Betlémské světlo. V druhé kategorii starších soutěžících bodovala na prvním...

Ladronka 518

Dva skladatelé, dva Magoři

3MIS3

Skoro všichni herci si přivydělávají účinkováním v reklamách a nekonečných televizních seriálech. Zpochybňuje tato existenční nutnost jejich existenci na jevišti?

Kudy jsme se ubírali

Kdybych sbíral knihy, jejichž obálky se mě snaží navnadit na známé tváře herců, zpěváků, hvězd a hvězdiček šoubyznysu, zabraly by mezi knihami dost místa. Někdy se mi zdá, jako by herci byli pro průměrné žurnalisty lovná zvěř: odchytit ty nejznámější, někdy lhostejné, že odchyt už předtím mnohokrát vykonán, jenom když tvář známá...

Vězení, kůň a divočák aneb Třikrát z operního Berlína

Do operního Berlína mě přilákalo nové nastudování Jenůfy (Její pastorkyně) Leoše Janáčka v Německé opeře. Nenadchlo.

Racek za polárním kruhem

David Drábek inscenoval Racka ve Slovenském národním divadle. Na rozdíl od velkolepého „tradičního“ psychologicko-realistického Racka režiséra Luca Bondyho a extrémně stylizovaného, ironického a parodického Racka „homo ludens“ Petra Lébla je David Drábek jen konstruktérem zdánlivě...

Vysněné bestsellery

Přečetli jsme v Literárních novinách

Dokument, hodný toho jména

Dnešní dokumenty můžeme rozdělit zhruba na dva neostře oddělené typy. První je standardní dokument, jemuž dominuje předmět zobrazení – téma. Druhý se oklikou vrací k posílení autorova subjektu: nad dokumentovaným tématem dominuje dokumentární zobrazení cesty, způsobu a okolností, jak se tvůrci ke svému předmětu a jeho...

Groteskní humor, »obnažená« absurdita

Jiří Suchý je muž mnoha řemesel a povídky patří spíš na okraj jeho tvorby. Příležitostně je však píše už od počátku své umělecké kariéry v pražské Redutě koncem 50. let – snad inspirován Ivanem Vyskočilem, svým druhem z legendárních text-appealů, které vzešly právě z Reduty.

V zoologické zahradě byl každý

Jak známo, i sebedůmyslnější umělecké dílo lze zesměšnit banálním převyprávěním děje. Zasedání magistrátního výboru pro kulturu naštěstí mezi umělecké výkony řadit nemusíme, i tak působí zápis z jeho jednání (15. dubna 2012) kouzlem nechtěného. Než se budeme věnovat dubnové kauze Divadla Na zábradlí a Studia Ypsilon, poslechněme si,...

Aleš Procházka: O roli jsme se rvali jako o kost

Viděl jsem jej snad ve všech rolích v Divadle pod Palmovkou, kde mi dříve neunikla žádná premiéra. Pokaždé spolehlivé, technicky přesné výkony, nad kterými Aleš jakoby nikdy neztrácel kontrolu. Avšak jednou v klubu, po své negativní recenzi na Jakuba a jeho pána, jsem se ocitl v epicentru jeho emotivního výbuchu:

V teplákách za šlechtictvím

Jedním z autorů, kterému činohra Národního divadla v Brně věnuje soustavnou pozornost, je Molière: nejnovější inscenace Měšťák šlechticem je na této scéně už pátým titulem francouzského komediografa během dvanácti let. Po originálně vyložených Lakomci (2009) a Scapinových šibalstvích (2011) měl být Měšťák...

Ušetřená opera

Opera Slezského divadla v Opavě najela na úsporný režim proměnou dramaturgického plánu zacíleného jednoznačně na kasovní kusy, neboť přízeň diváků považují opavští v těžké chvíli za zvlášť potřebnou. Připomíná to těsně polistopadovou situaci, kdy novými poměry vystrašené operní soubory přehrály v několika sezonách...

Na šikmé ploše

V pruhu rašeliny stojí téměř suchý ovocný keř. Na prázdné, mírné šikmě se Ivanov snaží poskládat na sebe hromádku rozházených knih. Po špičkách přichází Borkin s puškou v ruce, zamíří na hlavu Ivanova a čeká, až se Ivanov lekne. Tak začíná inscenace Čechovova Ivanova v Národním...

Jak to bylo s básníky a jejich aférkami?

Arkádie Toma Stopparda patří k hravým textům jen na první pohled. Jde o náročnou, byť lehce komediální intelektuální detektivku, kde se operuje s poznatky literární historie, matematiky i přírodních věd. Hrou prostupují dvě dějové roviny, jedna z počátku devatenáctého století, druhá ze současnosti,...

Ostrovní thriller o temných vášních

Titul Černí býci současného norského dramatika Juliana Garnera poskytuje příležitost pro vyklenutí dramatu a výrazné herecké výkony. V inscenaci Městského divadla v Mostě (režíruje Věra Herajtová, která hru už nastudovala před lety ve Zlíně) nevidíme znásilnění a vraždu, které jsou pro příběh...

Všichni za jednoho

Režisérka Hana Burešová (spolu s dramaturgem Štěpánem Otčenáškem) zpracovala jeden z nejpopulárnějších literárních výkonů francouzského espritu, Dumasovy Tři mušketýry, jako velmi osobní téma. V dětském věku byla zasažena dobrodružstvími okouzlujících kumpánů stejně jako písničkami jiné nesmrtelné...

Skutky a cesty České taneční platformy

Zdá se, že úroveň moderního tance v Čechách jde nahoru. Zejména je potěšitelné vystoupení z bludného kruhu monotematičnosti. Scéna se rozrůzňuje. Stále je zde ale neobsazené místo pro středně velké soubory, bez nichž je organismus tanečního života neúplný.

Všichni za jednoho…

Režisérka Hana Burešová inscenovala po Městském divadle Brno i ve svém domácím Divadle v Dlouhé v Praze Dumasovy Tři mušketýry.

Na šikmé ploše

Režisér Štěpán Pácl nastudoval v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě Čechovova Ivanova.

Jak je důležité míti Filipa

úvahy posttelevizní

Mluvící krávy v páternosteru

Premiérové uvedení dvou her polského dramatika Helmuta Kajzara (1941–1982) stihla v jednom večeru Komorní scéna Aréna. Kajzar není u nás příliš známý autor, pouze v pražské MeetFactory byla loni uvedena inscenace s názvem KaDeWe – režisérka Magda Stojowska adaptovala jeho text ze 70. let: Další díl (KaDeWe); Operní...

Time Out Petra Pavlovského (No. 22)

Národní socialismus – ideologie XX. století (ke 115. výročí založení České strany národně sociální – s měsíčním zpožděním).

Mezi ploty po dvacáté prvé!

Pražský festival proběhně již tento víkend.

Je v tom něco sympatického i ubohého

Rozhovor se scénografem Markem Cpinem, nejbližším spolupracovníkem režiséra Jana Mikuláška.

Elektra – událost v rámci možností (kritické teze)

Zahrát u nás Elektru Richarda Strausse je věc takřka nevídaná. Jenže inscenovat opery jako je tato by mělo vyplynout z logiky dramaturgického a interpretačního směřování souboru.