Obsah Divadelních novin 11/2014

Kritický žebříček 11/2014 – Balet 2013–2014

5 zážitek / 4 nenechte si ujít / 3 je dobré vidět / 2 na vlastní nebezpečí / 1 vhodné pro derniéru Lucie Burešová Lucie Dercsényiová Vít Dvořák Jana Hošková Ivanka Kubicová Zdeněk Prokeš Astrid Štúrová Tomáš Valníček Roman Vašek Národní divadlo Praha – P. Zuska: Romeo a Julie 3 (Pokračování textu…)

Účastný Petr Zelenka

Příběhů vzestupu a pádu ambiciózních jedinců zná dramatická literatura nepočítaně – o filmovém světě nemluvě. Člověk deroucí se vzhůru naplňuje model viníka i oběti v jedné osobě, jinak řečeno, za svůj vzestup i pád si může sám. A všichni ti dravci samozřejmě nedocení zavčas výzvu bonmotu, aby slušně zdravili při stoupání...

Udělat totéž není totéž

Detektivkou s prvky filmu noir má být dle svých tvůrců inscenace Šílenství v Divadle Na zábradlí. A skutečně: detektiv (Leoš Noha) má typický plášť, klobouk i „poker face“ tuhého chlapíka, nechybí ani prostředí hotelu třetí kategorie, bizarní figury (Ivan Lupták jako čistič bot či Magdalena Sidonová jako dáma s psíčkem), (Pokračování...

V rozostřeném světě mezi snem a realitou

ledujeme-li inscenace Jiřího Havelky od ypsilonkovských začátků, shledáme, že základní principy myšlenkové i formální se příliš nemění. V jeho inscenacích lze nalézt stále něco stejného, ale zároveň nějaký bonus, který diváky ve způsobu myšlení nebo v technologickém postupu posune někam dál či hlouběji.

Když lůza popravuje královnu

Antoinetta královna Francie je další muzikálový opus posthum libretisty Jiřího Hubače a textaře Pavla Vrby. Připravený pro Karla Svobodu, který však údajně napsal jen několik písní, z nichž se žádná v konečné podobě muzikálu neobjevila, myslím, správně, nového skladatele by to zbytečně svazovalo.

Cholerický živočich jménem Othello

Othello v režii Rastislava Balleka je inscenace, která publikum příkře dělí na dva tábory. Přívlastek kontroverzní však není namístě. Jde totiž o svérázně uchopenou, pochopenou, ale hlavně vyloženou tragédii, která je naštěstí vzdálená inscenacím nejhranějšího klasika, jež marně baží být moderními přes vnějškově prázdné aktualizace.

Scratch! aneb Na začátku cesty

Divadlo X10, již přes rok fungující jako jeden z nových rezidentů Strašnického divadla, nastudovalo jako třetí řádný titul sezony, po uvedení To tam Philippa Löhlea a Světa plný zuby Nis-Momme Stockmanna, hru německého dramatika Lutze Hübnera Scratch!. Dramaturgyně Lenka Kolihová Havlíková tak pokračuje ve strategii uvádění současných her....

S Napoleonem za zády

Příbramská inscenace podle Stendhalova románu Červený a černý začíná pod gilotinou, kde Julianu Sorelovi (Jiří Vojta) probíhá hlavou v retrospektivě jeho příběh poznamenaný dvěma milostnými vztahy i snahou udělat kariéru. Režie Martina Vokouna (s Kateřinou Fixovou jsou též autory dramatizace) buduje fabuli tohoto nebezpečného životního...

Uvnitř jeho hlavy

Zatím poslední česká inscenace Smrti obchodního cestujícího skrývá podivuhodný rozpor. Je patrné, že si režisér Pavel Khek Millerovu hru z roku 1949, oceněnou Pulitzerovou cenou, zvolil pro její možná až nečekanou aktuálnost – touha po úspěchu i spokojeném rodinném životě je téma „nadčasové“ nebo alespoň „dlouhotrvající“. Ve vizuální...

Tak jako ve staré Anglii

Režisérka Lída Engelová má léta pozitivní vztah k Velké Británii, zejména k Londýnu. Z těchto sympatií a z textů vtipně odrážejících britská specifika vznikl jako pozdrav herci Josefu Somrovi k jeho osmdesátinám projekt Tři gentlemani. Z děl trojice gentlemanských spisovatelů Karla Čapka, H. H. Munroa – Sakiho a Petera Mayla, všech ještě...

Fracek z lepší rodiny

Miloš Orson Štědroň vytvořil další z řady portrétů významných českých osobností, kterým se v posledních letech věnuje osobitou formou kabaretu. Autorská kontinuita, pokud jde o styl i metodu práce, je zcela zřetelná, a lze již hovořit o výrazné osobní pečeti, kterou Štědroň svým hudebním dílkům, počínaje Kabaretem Blatným (2007),...

Dva odstíny slovensko-českého humoru

Krátká Dlouhá – tedy dramaturgická linka Divadla v Dlouhé, která (mimo jiné) přináší komorní inscenace uváděné v divadelní kavárně – představila v této sezoně již třetí projekt. A je to slovenský večírek se vším všudy. Dvě aktovky Laca Keraty (dramatika, režiséra, herce, spoluzakladatele divadla Stoka) Chrobáci v krabici a Kvapky...

Poměry na oblasti

Stachanovec Tomáš Pilař odevzdal další, ani už nepočítám kolikátou letošní režii, tentokrát v Severočeském divadle v Ústí nad Labem. Pucciniho Tosku tu nasadili jako osvědčený divácký hit, a nic proti tomu v situaci, kdy pan Publikum dlouhodobě nechodí. Jenže vytloukáním klínu klínem se ještě nikdy nic nespravilo, Ústí klempíruje na...

Nepohodlný kritik a režisér

Je mi těžko psát o Janu Grossmanovi nezaujatě, s odstupem. Od samého počátku své divadelní činnosti se cítím jeho fascinující osobností přitahován, byť na dálku. Když mě Grossmanovi poprvé představovali, poznamenal: My se přece známe. To mi zalichotilo, protože v hlubším smyslu to byla pravda.

Dubnové rozvzpomínání na proroka Karla Kryla

Fragmenty rozhlasu

Šašky živíte, aby vám říkali pravdu

Na téma s Doubravkou Svobodovou děkankou DAMU a dlouholetou ředitelkou Divadla Na zábradlí

Mihai Mihalcea: Jsem ignorant

Na začátku dubna připravilo Divadlo Alfred ve dvoře minipřehlídku současné rumunské divadelní scény Romanian Pulse. Zahájil ji rumunský performer a tanečník Mihai Mihalcea aka Farid Fairuz (jak se označuje ve svých choreografiích) netradiční produkcí Realia (Bukurešť–Bejrút), v níž otevřel otázku, co je realita a co fikce.

Kolumbijská káva je nejlepší (zápisky z Bogoty)

Jsme zvyklí cestovat, hostovat s našimi inscenacemi na zahraničních scénách – za poslední tři roky jsme objeli téměř celou Evropu. Novinkou však pro nás bylo hostování v zámoří. Pozvání do kolumbijské Bogoty s inscenací Europeana v režii Jana Mikuláška na velmi prestižní Festival Iberoamericano de Teatro de Bogotá předcházely velmi dlouhé a...

Lenka Flory: Nepatřím nikam, bohužel

Napsat o někom, že je legendou, může být nebezpečné. Mohlo by to znamenat, že má svůj aktivní život za sebou. Lenka Flory (1966), tanečnice, režisérka, choreografka, jevištní výtvarnice, pedagožka, manažerka a produkční v jedné osobě ale tou legendou v českém nezávislém tanci je, i když uměleckých i životních výzev je před ní ještě hodně....

Rejžek píše Justovi

Dostal jsem se na generálku mohutně propagované hry Roberta Wilsona 1914 ve Stavovském divadle. Třebaže se odložila o hodinu a jistá zúčastněná kamarádka-herečka naoko hořekovala, proč mě tam pouštěj, že to eště není hotový, dojem jsem měl záhy, bohužel, jasný. A podepřela ho většina recenzentů od Jany Machalické po Jana H. Vitvara.

Divadlo F. X. Šaldy v Liberci

Divadla na hranici

3SES3

V Čechách převládá dojem, že moc lidí se do politiky nehrne, aby se v ní neušpinili, a ti, co to zkoušejí, se chtějí jedině obohatit. Nad seznamem kandidátů do Evropského parlamentu člověka napadne, že se tam hlásí každý druhý, včetně obskurních seskupení, co chtějí parlament rozvrátit zevnitř. Jaký je váš názor? Znáte ze svého okolí...

Divadlo a film

Dva skladatelé, dva Magoři

Usnesení Valné hromady HA (18. 5. 2014)

Herecká asociace informuje

Sbližování těla s duší Eva Kröschlová

Nejzávažnější dílo tohoto směřování – taneční drama Kolumbus – mělo premiéru v roce 1936 na scéně Komorního divadla, v něm tanečnice také trochu tančily a zpívaly, avšak zejména se pohybovaly scénicky stylizovaným způsobem a jednaly skutečně činoherním slovem pro ně napsaným Milošem Hlávkou.

Fagi a divadlo

(Pokračování textu…)

Fringe Prague – zápisky z Malé Strany (No. 2)

One Man, One Plant, tedy Jeden muž, jedna rostlina alias Angličan Matthew Lloyd a vypůjčený pomerančovník, protože ten původní nebylo kvůli směrnicím EU možno přivést, v nejmenším prostoru pražského Fringe. Večer půl desáté.

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 56)

Ach, ano, není nad to, když vítr venku zpřevrací kalendář a přifouká podzim. Člověk se zastaví a ledasco se dozví aneb Mudrování nad kronikou dávných rodů.

Plody Divadelní Flory (No. 7.)

Přesně v intencích odvěké poučky o pravidelném střídání časů dobrých a zlých následoval středeční euforii nepříliš divadelně radostný čtvrtek. Na programu: Edge Petry Tejnorové, Strýček Váňa od Bezručů a Antiwords skupiny Spitfire Company. Předchozí díly naleznete v sekci Seriály a blogy.

Divadlo Krajiny: Končíme!

Brněnské Divadlo Krajiny děkuje svým příznivcům za dosavadní podporu a přízeň. Úvodní sezona Krajin je však bohužel také sezonou poslední.

Jak směšné a zároveň směšně snadné…

Inscenace Můj romantický příběh ostravského Divadla Petra Bezruče v režii Daniela Špinara získala Cenu Marka Ravenhilla za nejlepší českou divadelní inscenaci nového textu v loňském roce.

Hlubinné (b)dění (No. 1)

Právě snově Ostrava návštěvníky šestého ročníku festivalu Dream Factory nepřivítala. Ačkoli úterní počasí vybízelo spíše ke spánku a oddávání se skutečnému snění, stále se našlo dost nadšenců, kteří se rozhodli stimulovat svou fantazii divadlem. Začínáme denní zpravodajství z Ostravy...

Hlubinné (b)dění (No. 2)

Druhý den Dream Factory patřil k těm programově nejnabitějším. Hrálo se na pěti různých místech a uskutečnila se jedna ze dvou veřejných festivalových debat. Těžkou volbou byl pro diváky zejména středeční podvečer, kdy si museli vybrat mezi Maryšou brněnského HaDivadla a Ostravskou sekcí.

Hlubinné (b)dění (No. 3)

Jak jsem se od svých kolegů, kteří píší festivalová zpravodajství, naučila, je na i-DN nutností začít každé ohlédnutí za předchozím dnem informací o počasí. Tak tedy – včera bylo v Ostravě hezky. Sluníčkově.

Tip na víkend: Křížová cesta v Landštejně

Sochař, malíř a performer Lubo Kristek připravuje na jedné z největších zřícenin ČR, hradě Landštejn (poblíž Slavonic), na sobotu 7. června od 22 hodin mamutí happening nazvaný Mythologická krajina Nr. 2014 / Křížová cesta.

Hlubinné (b)dění (No. 4)

Pátek – den věnovaný Václavu Havlovi – se nakonec stal spíše poctou Olze. Olga Havlová v dokumentu Miroslava Janka a Marie Spurná jako Olga Havlová v inscenaci Velvet Havel byly pandány nejdokonalejšími.

Hlubinné (b)dění (No. 5)

Začátek čtvrtečního i pátečního festivalového bloku byl orientován na mladé publikum. K oslovení ostravských škol byla dobře zvolena hlavně čtvrteční inscenace Studia Ypsilon #jsi_user. Naopak páteční Marvin Divadla loutek Ostrava znamenal krok vedle.

Definitivní tečka za Komorním divadlem Plzeň

Komorní divadlo v Plzni se přesně před týdnem zavřelo divákům, soubory čeká stěhování.

Hlubinné (b)dění (No. 6)

Předposlední den festivalu byl ve znamení lásky. Atmosféru se pokusíme přibížit fotografiemi Terezy Hýskové.

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 57)

Sám jsi vlastní pán, zůstal prázdný sál a ty tančíš dál aneb Mudrování nad smutky Krajin a líbeznostmi voňavého města.