Obsah Divadelních novin 12/2024
Žijeme v kafkovském světě?
Jubilejní 30. ročník světového kongresu Mezinárodní asociace divadelních kritiků AICT/IATC se konal v divadle Reduta u příležitosti festivalu Divadelní svět Brno. Bývá již tradicí, že součástí setkání světových kritiků bývají odborné akce, valné shromáždění organizace s volbami do výkonného výboru a vyslovují se pocty. Cena Thálie za...
DVOJÍ SUKCES FESTIVALU DIVADELNÍ FLORA OLOMOUC
Schauspielhaus Bochum – Nový život (režie Christopher Rüping, 10. května 2024 v Moravském divadle) a Hungry Sharks, Salcburk – Béton Brut (koncept, choreografie Valentin Alfery, 13. května v S-klubu) Na Divadelní Floře spolu rok co rok plodně koexistují činoherní a taneční dramaturgická linka. Letos si každá z nich nachystala jeden (Pokračování...
Jakub Čermák: Jsem taková Marta Goebbelsová české alternativní scény
Rozhovor s nastupujícím šéfem jihočeské činohry
Dan Vertígo: Smrtící koktejl
Víkend Plazíš se pouští pracovního týdne od pondělí do pátku tvý tělo to vzdává, moc to nedává, i v hlavě už to v pořádku přestáváš mít, potřebuješ výdech, potřebuješ klid naštěstí víš, že happy end příběh tvůj bude mít, jen co se na obzoru objeví Víkend jako oáza do vody (Pokračování textu…)
Když někdo vyčouhne z řady
Hana Strejčková charakterizovala ve Slovu na protější straně Divadelek jubilejní 30. ročník světového kongresu Mezinárodní asociace divadelních kritiků AICT/IATC a přidruženou kafkovskou konferenci.
Dvořák se vrací
V zámečku a přilehlém parku ve Vysoké u Příbramě sehrálo přes čtyřicet profesionálních i amatérských umělců tři představení (27. a 30. května a 4. června) imerzivně inscenovaného návratu Antonína Dvořáka z Ameriky. V režii Veroniky Kyrianové a Richarda Němce přijel Mistr kočárem, zatančil si na přivítanou a hrabě Kounic ho (Pokračování...
Kritika /
Kritický žebříček – Tanec, nový cirkus – nezávislé soubory / zima, jaro 2024
5 zážitek / 4 nenechte si ujít / 3 je dobré vidět / 2 na vlastní nebezpečí / 1 vhodné pro derniéru Marcela Benoni Lucie Dercsényi Vladimír Hulec Lucie Kocourková Ivanka Kubicová Zdeněk Prokeš Kateřina Rathouská Hana Strejčková Roman Vašek Pražský komorní balet – La Strada (J. Bubeníček) 4 5 4 (Pokračování textu…)
Kritika /
Okamžiky Cirku La Putyka
Šapitó Azyl78, letní scéna Cirku La Putyka na pražském Výstavišti, si uvedením premiéry Okamžiku znovu připomnělo velkolepost oslav. Tuzemský největší novocirkusový soubor si k 15. výročí své existence nadělil komponovaný program, v jehož rámci se v režii Maksima Komara představilo na pětatřicet účinkujících tří generací. V...
Kritika /
Z Budějovic až na Ithaku
České Budějovice byly zvoleny Evropským hlavním městem kultury pro rok 2028, některé programové body vítězné koncepce jsou však realizovány už od letošního roku.
Kritika /
Vy tomu rozumíte?
Režisér Ondřej Havelka se netajil tím, že ho zklamalo libreto Elišky Krásnohorské k opeře Bedřicha Smetany Tajemství (1878). Bedřich Smetana si i v případě opery Tajemství náš respekt, obdiv a naši úctu nezpochybnitelně zaslouží, zato Eliška Krásnohorská by zasloužila, vtipně začal své Slovo režiséra do programu k inscenaci.
Hlas neslyšných zní volností
Sedmadvacátý ročník Divadelní Flory doznívá v těsném souběhu se zlínským a brněnským festivalem, namísto usebrání a oddechu je člověk tudíž vyzýván k porovnávání a bilancování. Nejvýraznější high-lighty v Olomouci obstarala německojazyčná a tanečně-performativní festivalová linie.
Rozhovor /
Oskar Hes: Nemám rád, když je něco dané
S Oskarem se potkávám v pátek večer v hlučné karlínské kavárně. Po krátké úvaze se přesouváme do podniku, který prodává mražené jogurtové zmrzliny a jako jediný široko daleko zeje prázdnotou, což se pro rozhovor dokonale hodí. Když usedáme, Oskar v Carhartt kalhotách působí, jako by právě přišel z tanečního tréninku, ačkoli se hip hopu z...
Symbol baletu
Řeklo by se klišé, které opakovaně zaznívá v souvislosti s úmrtím Vlastimila Harapese. Jenže těžko může být přiléhavější stručná charakteristika tohoto mimořádného tanečníka, který se prosadil i jako herec a věnoval se dokonce zpěvu nebo moderování.
Ewe Benbenek: Dělám věci tak, jak je to pro mě správné
Divadelní autorka Ewe Benbenek je úkazem německé divadelní dramatiky. V pětatřiceti letech opustila akademickou dráhu, aby se věnovala psaní. Její debut Tragödienbastard pak v roce 2021 získal nejprestižnější cenu současné dramatiky Mülheimer Dramatikpreis.
Sahar Rezaei: Vše, co předvádím na jevišti, je politické
Sahar Rezaei je divadelní a filmová režisérka, která se narodila a vyrostla v Íránu. Po studiu inženýrství na Polytechnické univerzitě v Teheránu vystudovala režii na Vysoké škole múzických umění ve Frankfurtu.
Holčičí Bastien a Bastienka
Divadelní fotografie z fondů Národního muzea (XXXII)
Heraldika
Dvouhlavý orlice si vyklovávaj oči.
Rodinná historie s přesahem
Na své malé antikvární scéně uvádí Dejvické divadlo lehce stylizované scénické čtení, vzpírající se všem soudobým módním trendům, a pokud se nemýlím, hraje se už dva roky bez pozornosti kritiky a publicistiky.
Luďku, vždy jsi uměl překvapit
V neděli 26. května se Ti to povedlo! Dokonale. Do radostné nedělní noci vtrhl divoký smutek.
Výročí 1.−15. července
Kovaříková Jana, sólistka baletu (2. 7. 1954) △ Kozáková Nicol, herečka (2. 7. 1974) △ Krčmář Vlastimil, scénický výtvarník (2. 7. 1959) △ Šandor Luboš, korepetitor (2. 7. 1954) △ Kulhavý Vladimír, herec (3. 7. 1944) △ Bartošová Jirásková Lada, korepetitorka (3. 7. 1974) △ Dračík Evžen, herec (4. 7. (Pokračování textu…)
Zemřeli
Pavel Smutný (17. 10. 1959 Hradec Králové – 19. 5. 2024 Praha) Advokát, podnikatel, mecenáš a filantrop kultury, prezident nadačního fondu Bohemian Heritage Fund, člen Rady Národního divadla a správní rady mezinárodního festivalu Smetanova Litomyšl. Veličko Petrov Bocin (13. 5 1955 Govežda, Bulharsko – 22. 5. 2024 Opava) Herec, režisér, (Pokračování...
Jan Kačer očima Jana Hrušínského
Když mi bylo třináct, poznal jsem Jana Kačera jako divák. Z vyprávění jsem věděl, že do Prahy přivedl řadu výtečných herců, se kterými slavil úspěchy v Ostravě. V polovině šedesátých let s nimi spoluzakládal skvělé divadlo v ulici Ve Smečkách.
Kritika /
Kříže, srpy, kladiva, jak se to rýmuje?
V poslední době se český divadelní mainstream, podoben hyeně lačnící po vláčné mršině, hladově zmocňuje domácí masově kupované ženské prózy. Nelíčenou radost z jevištní epidemie Hany Aleny Mornštajnové, okupace Gerty Schnirch Kateřiny Tučkové či ezo expanze Žítkovských bohyní téže autorky má především jedno nejmenované brněnské...
Afrika v současném českém divadelním prostředí (I)
Vztah Čechů a České republiky k Africe je něco jako nádoba, která se z určitého úhlu pohledu jeví jako plná a z jiného prázdná...
Alois a Vilém Mrštíkovi: Maryša
(režie Bronislav Křanovský, premiéra 4. května 1952, Státní divadlo Ostrava)