Obsah Divadelních novin 12/2015

Ztraceno a nalezeno v metodě

Recenzi Mikuláškova Doktora Živaga bude asi nejužitečnější začít docela konkrétním připomenutím několika scén.

Žádný hněv a žádná rvačka

Zpívá se v závěru Tylovy známé, leč prakticky nehrané hry z roku 1834 Fidlovačka. Provázci uvedli inscenaci pod původní pravopisnou podobou názvu Fidlowačka s přidaným podtitulem Kde domov můj?. Z Tylovy hry však zůstala jen ultragroteskně provedená scéna rvačky dvou dřevařských part o práci.

Ostatně soudím, že Řím musí být zničen

Dürrenmattovy hry mají jednu výhodu i nevýhodu zároveň: divák brzy prokoukne jejich modelovou konstrukci a pak – podle toho, jak si režisér a herci s Dürrenmattem rozumějí – se buď nudí, anebo baví. Pro úplnost dodejme, že také záleží na jisté inteligenci diváků.

Ve spárech starých vášní

Východočeské divadlo uvedlo v květnu premiéru tragikomedie Das weite Land neboli Neznámá země rakouského dramatika Arthura Schnitzlera. Název se do češtiny většinou volně (poněkud poeticky) překládá jako Duše – krajina širá. Schnitzler je Freudův o něco mladší současník a je původní formací a praxí rovněž lékař. Srovnatelným...

Vinohradské pochybnosti

Divadlo na Vinohradech zařadilo do svého repertoáru současnou politickou hru Davida Harea Gethsemane pod českým titulem Nevzdávej to. V Británii byla původní inscenace Hareova textu velmi ceněna, mimo jiné pro otevřenou kritiku tehdejší labouristické vlády. Dramaturgu Milanu Šotkovi slouží ke cti, že se nepokoušel o laciné aktualizace a nechal tématům...

Tvoje láska chladne

Pražská MeetFactory je spolu s plzeňským Jižním Předměstím asi nejsyrovějším – vskutku industriálním – prostorem, ve kterém se u nás pravidelně hraje divadlo a vznikají nezávislé projekty. Je spojena s několika režiséry různých generací i estetik, z nichž čtyři – Miroslav Bambušek, Radim Špaček, Viktorie Čermáková a Lucie Ferenzová –...

Kapela jsme liberecká

Neseď jako ta pecka, no tak děcka, no tak děcka, kapela jsme liberecká, tak končil první přídavek pro nadšené premiérové, převážně dětské publikum inscenace Naivního divadla Kapela jede!. Pak došlo ještě na jeden bonus, a kdyby protagonisté sami nezvolili ústup do ztracena, mohli klidně „otočit“ všech sedm songů, které nové dílko Víta Peřiny...

Co s ošklivým světem za dveřmi

Sirotci Denise Kellyho hovoří o tom, jak se v rámci rodinného mikrokosmu vypořádat s „ošklivými“ jevy vnějšího světa. Jak reagovat, když jsme s nimi přímo konfrontováni; co dělat, když nás nějak determinují; či jak jim i preventivně předcházet. Sdělují to naturalisticky razantně, nepřikrášleně.

Diagnózy třicátníků

Premiéra inscenace Divadla Letí Small Town Boy se odehrávala v útrobách Nákladového nádraží Žižkov. Toto místo svou syrovostí odpovídalo dosti drsné výpovědi o současných mladých lidech, o pocitu vyděděnosti, o osamělosti, ale také o egoismu a zvláštním typu stádnosti. Projekt je multižánrový – Letí láká na divadelní youtube party na...

Nad sklenkou portského

Celovečerní jednoaktovka Jana Klusáka Filoktétés podle Sofoklovy hry vyvolala pozdvižení. Odvykli jsme si takovou hudbu poslouchat. Sešli jsme se s Janem Klusákem připít Filoktétovi sklenkou portského a začali si o jeho díle povídat. Dřív prý setkání umělců s kritiky bývala běžná, dnes na ně není čas ani chuť. My si ale povídáme rádi a napadlo...

Gangréna i v druhé noze

Jan Klusák si splnil svůj dávný sen. O opeře na námět Sofoklova dramatu Filoktétés uvažoval již na počátku osmdesátých let, dokončil ji však až letos. Jeho Filoktétés je zralé dílo, které působí jako dvojí sugestivní ohlédnutí – za vlastním životem, za antickou linií operních dějin. Tato pozoruhodná komorní opera by ovšem mohla působit i...

Jana Preková: Stojí za to se potkat, když to často tak nevypadá

Česká expozice na Pražském Quadriennale „vystavuje“ režiséra Jana Nebeského. Kurátorka Jana Preková ji nazvala Sweet/Sweet/Sweet, má interaktivní formu a alternativní název Nebeský festival. Zahrnuje i čtyři divadelní jam session. Vše se odehraje mezi 18. a 28. červnem na piazettě Národního divadla a na jevišti Nové scény.

Žena s křídly

Maja Pliseckaja (20. 11. 1925 Moskva, SSSR – 2. 5. 2015 Berlín, Německo). Za svého života byla ztělesněním primabaleríny velkého stylu. V době svého vrcholu projela s baletem Velkého moskevského divadla celý svět – New York, Paříž, Brusel, Marseille, Milán, Madrid, Buenos Aires, setkávala se s vrcholnými politiky i panovníky; její jméno znal každý....

Žena se sevřenou pěstí

Judith Malina (4. 6. 1926 Kiel, Německo – 10. 4. 2015 Englewood, stát New Jersey, USA). Herečka, režisérka, básnířka, dramatička, občanská aktivistka, divadelní a politická vizionářka, spoluzakladatelka jednoho z nejvlivnějších amerických divadel šedesátých let minulého století Living Theatre.

DDP v cizích službách (IV) – Vídeň

Náš seriál končí ve Vídni, což je logická volba – některá z měst, jež jsme navštívili, představují už minulost, zatímco Vídeň je současností a nejspíš také blízkou budoucností divadelní kariéry Dušana D. Pařízka. Jedenáctého června má na Wiener Festwochen premiéru jeho Kauza Schwejk / Der Fall Švejk.

Studio DVA

Divadla české Broadwaye

Just píše Rejžkovi

Tak nám zabili Jana Husa. Po koncilu v Kostnici a Otakaru Vávrovi teď už potřetí, prostřednictvím Jiřího Svobody. Byl jsem v Lucerně na té vlajkoslávě a fascinoval mě tam režisér, jak se k Husovi pěkně přihlásil – ač, jak hrdě řekl, je celoživotní ateista.

Svobodu médiím

Herecká asociace informuje

3LO3

Jak se pozná dobré divadlo?

Došlo do redakce

Tomáš Žižka, Radoslava Schmelzová: Ostrovy poznání (AMU 2014, 240 str.) Další ze série tematických publikací oboru site-specific divadla sestavených pedagogy katedry KALD DAMU dlouhodobě se zaměřujících na performativní divadelní tvorbu v netradičních prostorech. Tentokrát se věnují divadlu se spirituálním/duchovním rozměrem – především v...

Výročí – červen

Vágner Josef, herec (1. 6. 1925) △ Šíp Karel, konferenciér (1. 6. 1945) △ Jarošová Marie, lektorka dramaturgie (2. 6. 1935) △ Klánová Eva, herečka (2. 6. 1935) △ Růžička Karel, skladatel (2. 6. 1940) △ Koubková Olga, sólistka opery (2. 6. 1950) △ Hniličková Lea, loutkoherečka (2. 6. 1955) (Pokračování textu…)

Fagi a divadlo

(Pokračování textu…)

Sloní třesk (No. 2)

Čistá, esteticky téměř dokonalá scénografie, precizní animace loutek, ale chybějící silná emoce, která by z jeviště přeskočila do hlediště. Tak by se ve stručnosti dal shrnout druhý den liberecké Mateřinky.

Sloní třesk (No. 1)

Pravidelné loutkářské bienále Mateřinka začalo. Letos se prvně pyšní značkou EFFE (Evropa pro festivaly, festivaly pro Evropu), kterou liberečtí pořadatelé získali jako potvrzení tradice, kvality a mezinárodního uznání festivalu profesionálních loutkových divadel s inscenacemi pro děti předškolního věku. Zahajujeme denní zpravodajství.

Tři princové v Mostě

Záviděníhodnou vitalitu, elán a kondici předvedl zpěvák a herec Josef Zíma minulý čtvrtek během křtu CD písniček z pohádky Princezna se zlatou hvězdou na čele Městského divadla v Mostě.

Sloní třesk (No. 3)

Třetí mateřinkové zastavení se zaměří na reflexi představení dvou našich statutárních divadel – hradeckého DRAKu a Divadla loutek Ostrava – a nezávislé skupiny Buchty a loutky, které jsou poměrně pravidelnými hosty libereckého festivalu.

Sloní třesk (No. 4)

Dva průkopníci divadla pro děti v předškolkovém věku v česko-slovenském prostoru se představili v druhé půlce libereckého festivalu Mateřinka: Naivní divadlo Liberec a Bábkové divadlo Na rázcestí z Banské Bystrice. A k tomu legendární Pohádky ovčí babičky v podání plzeňské Alfy.

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 109)

Autor nenapsal hru, nýbrž hudební svitu. Ovšem ve slovech. Sestavil sled motivů, pokryl plochu notového papíru barevnými puntíky not, skvrnami svého snění. Prostě… české dada aneb Mudrování nad inscenací Duchovní smrt v Benátkách v brněnské Redutě.

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 108)

Když mě oslovila režisérka, zda bych nechtěl hrát a udělat si ze sebe srandu, bez přemýšlení jsem odpověděl ano aneb Mudrování nad scénickým čtením hry Divadelní Brno čili Herecká pohádka z kavárny divadla Reduta.

Divadlo hojící jizvy

Neziskovka Jako doma, jež pomáhá bezdomovkyním, uvedla ve Studiu Alta divadelní projekt ONY. Sedm žen v něm líčí své zkušenosti s domácím násilím.

Tip: V Ústí uvedou Hru o trůny

Na pátek 26. června připravil Činoherák Ústí poslední premiéru této sezóny – historické drama Jindřich VI. z pera Williama Shakespeara. Premiéra představení proběhne ve zcela výjimečném prostoru bývalého Divadla hudby, který je spojen se začátkem Činoherního studia.

Clown Bilbo bloguje (No. 47)

Léto… Cestovat, putovat z místa na místo, z pevniny na pevninu, z ostrova na ostrov. Jako Homérův bloudící Odysseus nazout boty, navléct batoh a spatřit Kirké, Kyklopy, Sirény, obludu Skylla, co hrůzně štěká, kňučí… Aneb Odysseus.

Zápisník Jana Kerbra (No. 11)

Přibližně půl roku po premiéře jsem zhlédl inscenaci Horáckého divadla Merlin aneb Pustá zem v režii Petera Gábora aneb V Jihlavě u Artušova kulatého stolu

Ostravské snění o divadle (No. 9)

Dozvuky festivalu Dream Factory... Přinášíme rozhovor s Jurajem Kukurou, který ostravské publikum nadchnul jako Fjodor Karamazov v inscenaci Bratři Karamazovi v režii Martina Čičváka.

Praha sdílí prostor s PQ (No. 6)

Ve dvou galeriích - U Betlémské kaple a Nové síni - se představují doprovodné experimentální projekty, na jejichž tvorbě se podílejí či podíleli umělci z různých zemí. Všechny reportáže z PQ 2015 najdete v sekci Seriály a blogy nebo v rubrice Festivaly.

Praha sdílí prostor s PQ (No. 2)

Po čtyřech letech se Praha znovu proměnila v jednu ohromnou divadelní scénu, v níž tisícovky diváků jsou zároveň tisícovkami účinkujících.

Praha sdílí prostor s PQ (No. 1)

Dnes startuje 13. ročník Pražského Quadriennale scénografie a divadelního prostoru, nejvýznamnější mezinárodní přehlídky v oblasti divadla na světě s tradicí od roku 1967.

Praha sdílí prostor s PQ (No. 5)

V průběhu příprav Pražského Quadriennale kurátoři jednotlivých zemí pečlivě vybírali prostory pro své expozice. Britové si v Clam-Gallasově paláci vyhlédli mísnost s bohatě zdobeným lustrem... Všechny reportáže z PQ 2015 najdete v sekci Seriály a blogy nebo v rubrice Festivaly.

Praha sdílí prostor s PQ (No. 4)

V pondělí 22. června byly v divadle Archa uděleny ceny Pražského Quadriennale 2015 včetně hlavního ocenění Zlatá Triga. Mezinárodní porota zvolila jako nejlepší expozici estonský projekt Sjednocené Estonsko. Všechny reporáže z PQ 2015 najdete v sekci Seriály a blogy nebo v rubrice Festivaly.

Praha sdílí prostor s PQ (No. 3)

Také festival Tanec Praha se připojil ke kolosu PQ. Mimo jiné společně přinesli premiéru projektu poloviny ze zakladatelek skupiny VerTeDance Terezy Ondrové a choreografa a tanečního pedagoga Petera Šavela As Long As Holding Hands.