Obsah Divadelních novin 16/2021
Dialog už zase není prázdným klišé
Zdá se, že dávno jsou pryč doby, kdy si nezávislá scéna řešila jen něco sama mezi sebou. V rámci diskuse vznikla solidarita mezi řečníky, kteří se navzájem utvrdili ve své pravdě a pak se svobodně rozešli, vnitřně přesvědčeni o té své pravdě i o nezměnitelnosti stavu věcí.
Sukces festivalu Divadlo Plzeň
W. G. Sebald, Krystian Lupa: Austerlitz, Valstybinis Jaunimo Teatras, Vilnius Velkorysou, 330 minut trvající adaptaci románu uznávaného prozaika sestavil Krystian Lupa do rozlehlé fresky statickými, jemně nasvícenými a bolestně dlouhými obrazy. Pražský rodák Austerlitz v ní jako udivený poutník prochází Evropou od začátku druhé světové války po konec...
Josef Škarka: Hausopera vznikla spíš omylem
Rozhovor s operním pěvcem, libretistou a literátem
O pánovi z plakátu a hanbě k propadnutí
V létě si občas zajedu do hospůdky u Velkého pařezitého rybníka v Řásné, v kopcích vysoko nad Telčí. Rybník založil Zachariáš z Hradce roku 1565 a říká se mu tak proto, že v době jeho vybudování se zachovaly na dně pařezy stromů původního lesa.
Jiří Suchý: Jak se Ferry díval na slunce
Já tomu sice moc nerozumím, ale toho večera byl západ slunce opravdu nádherný. To nebyly přeslazené červánky z laciných pohlednic. Byla to majestátní oranžová koule, pozvolna mizící v olověné mlze. Stál jsem nehnutě a vyčkával, až celá záležitost skončí. Najednou – takový pocit, jako že je někdo nablízku, znáte to. (Pokračování...
Kritický žebříček – DIVADLO Plzeň
5 zážitek / 4 nenechte si ujít / 3 je dobré vidět / 2 na vlastní nebezpečí / 1 vhodné pro derniéru Georg Dox (A) Jan Grulich Josef Herman Vladimír Hulec Géza Hizsnyan (SK-H) Jiří P. Kříž Kateřina Kykalová Jiří Landa Josef Mlejnek Andriej Moskwin (PL) Kateřina Rathouská Małgorzata Semil (PL) (Pokračování textu…)
Milý Jiříku,
přeji Ti co nejvíc okamžiků, které budou mít smysl, co nejvíc dobrých lidí kolem sebe a hlavně co nejvíc dalších sil, aby sis splnil vše, co máš v plánu!
O smrti a umírání aneb Plzeň pomalá i výbušná
V hlavním programu 29. ročníku Mezinárodního festivalu DIVADLO Plzeň se od 15. do 19. září 2021 představilo dvacet titulů včetně dvou filmových projekcí. Čtveřice zahraničních inscenací, jež spojovalo především téma smrti a umírání, případně sisyfovského údělu člověka v tomto světě, tentokrát vyvolala řadu polemik. Proto dáváme prostor...
O čem a proč?
Mezinárodní festival DIVADLO Plzeň vznikl v devadesátých letech jako místo, kde se čeští divadelníci, kteří v těsně polistopadových letech usilovně hledali nová témata i výrazové prostředky, mohli inspirovat, o čem a jak se hraje divadlo za čerstvě strženou železnou oponou. Účelu odpovídala výjimečná státní dotace. Za bezmála třicet let se...
Vysoko nasazená laťka
Mezinárodní festival DIVADLO si od svých počátků klade za cíl být českou divadelní „žní“ – z tohoto důvodu také kdysi padla volba na Plzeň, město s divadelní tradicí.
Kritika /
Buď zticha, dědku!
Višňový sad v Divadle pod Palmovkou ve mně vzbuzoval očekávání: naléhavě aktuální interpretaci nejslavnější Čechovovy tragikomedie letos uvedl například Avignonský festival a podobně slibně zněla i anotace Martina Čičváka s podtitulem finále světa, rozvinutá v programu.
Kritika /
Humanita vs. digitalizace
Laterna magika otevřela novou sezonu premiérou inscenace Robot Radius, vycházející z R. U. R. Karla Čapka. Na svou dobu pokroková utopisticko-futuristická hra byla uvedena na scéně Národního divadla právě před sto lety.
Kritika /
Když Provázek bloudí divočinou
Brněnské Divadlo Husa na provázku s covidovým odkladem uvedlo inscenaci Raději zešílet v divočině, která vychází z příběhů samotářů a lidí žijících mimo civilizaci, jak je formou rozhovorů zachytil publicista Aleš Palán. Už před rokem stejnou látku zpracovali ve Studiu Marta, jedné ze dvou školních scén JAMU.
Kritika /
Ano, existuje tu jisté nedorozumění
Vinou pandemie téměř o rok později, než divadlo Masopust původně plánovalo, došlo na premiéru inscenace Nedorozumění. Tuto hru dopsal Albert Camus v roce 1943 v okupované Francii.
Kritika /
Aréna ve spárech zločinu
Ostravská Komorní scéna Aréna od pradávna náleží spíše k obranným valům divadelních tradic než k hlásným troubám tvůrčí progrese, důkazem nechť jsou její kontinuální návraty k odkazu Činoherního klubu či opakované navazování spolupráce s umělci z okruhu střední a starší generace.
Rozhovor /
Karel Heřmánek ml.: Pokračovat v rodinné firmě mi přišlo přirozené
Být synem známého otce není pro mladého herce žádnou výhrou. Karel Heřmánek ml. o tom ví své. Přesto se vůči němu nijak nevymezuje, naopak přiznává, že mu za mnohé vděčí. Od letošního ledna ve svých dvaatřiceti letech oficiálně převzal spolu s bratrem Josefem po rodičích Karlovi a Haně Heřmánkových vedení Divadla Bez zábradlí.
Síla Jasňákovy lidskosti
Člověk musí mít tůdle, tůdle a tůdle, pravil režisér a scenárista Vojtěch Jasný (1925–2019), když jsme s ním natáčeli jeho portrét do televizního cyklu Zlatá šedesátá (2009). Zaťatou pěstí se při každém „tůdle“ udeřil nejdřív do čela, pak na srdce a nakonec i do rozkroku.
Zázrak jízdního kola aneb Dramatické monology Jitky Molavcové
Když se řekne Jitka Molavcová, naskočí devíti z deseti lidí herecká i pěvecká partnerka Jiřího Suchého, po Jiřím Šlitrovi určitě nejvýznamnější. A sólově, mimo Semafor? Jistě, také oblíbená herečka a moderátorka televizních pořadů pro děti, pohádek, večerníčků…
Myslet divadlo a performanci z druhé strany
Je performance fundamentálně něčím jiným než filosofie, nebo je performance jistým druhem myšlení a filosofie určitou formou performance? ptá se ve své pronikavé knize Alice Koubová a s touto otázkou prochází několika hlavními proudy filozofického myšlení o divadle a performanci.
Zvykat si a nepovykovat furt
Do Červenýho Dvora chodí (měli by!) pijáci a hráči na hře závislý a měli by si odvykat.
Výročí 1.−15. října
Suchý Jiří, dramatik (1. 10. 1931) △ Tichá Věra, zpěvačka (1. 10. 1946) △ Zaoralová Pavla, sólistka baletu (1. 10. 1961) △ Kacetl Zdeněk, loutkoherec (2. 10. 1941) △ Novák Richard, sólista opery (2. 10. 1931) △ Duchek Milan, herec (3. 10. 1956) △ Jarošová Jarmila, tanečnice (3. 10. 1946) (Pokračování textu…)
Roztěkaný gentleman Mojmír Weimann
Už si nevzpomínám, kde přesně se odehrálo mé první setkání s Mojmírem Weimannem.
Burza /
Oprava
Opět máme chyby v minulé rubrice Výročí: David Matásek je samozřejmě herec, nikoli výtvarník, navíc se narodil 14. 2. 1963 a nikoli 24. 9. 1971, jak tvrdí databáze, z níž čerpáme. Jaroslav Ešler, Kamil Halbich a Jarmila Kuklová se narodili 30. 9., nikoli 3. 9., jak je u nás uvedeno, (Pokračování textu…)
Zemřeli
Ivan Dunovský (4. 6. 1952 Most – 13. 9. 2021 Most)Mecenáš a milovník kultury, intendant, podporovatel a zachránce Pražského komorního baletu. Libuše Billová (5. 5. 1934 Brno – 22. 9. 2021 Vranovice)Herečka, dlouholetá členka Divadla bratří Mrštíků (dnes Městské divadlo Brno).Nekrology najdete na i-DN. (Pokračování textu…)
O Vinohradech kdysi královských (III)
Doba ve druhé dekádě dvacátého století byla neuvěřitelně převratná. Po velké válce – jak se říkalo první světové – došlo ke vzniku Československé republiky. Češi a Slováci se konečně dočkali vlastního samostatného státu.
C. G. Jung
Původně jsme chtěli označit za „naši divadelní bibli“ knihu Petera Brooka Prázdný prostor, která je pro nás trvale inspirativní pro specifický přístup k divadelní tvořivosti.
Avignonské vize 2021
Nikdy bych nečekal, že Avignonský festival může být ohrožen jinak než revolucí, válkou či stávkou, a nikdy bych nečekal, že se do Avignonu od svých častých návštěv na přelomu tisíciletí nedostanu dvacet let.
