Obsah Divadelních novin 20/2022

Leoš Janáček: Z mrtvého domu / Glagolská mše

Národní divadlo Brno, hudební nastudování Jakub Hrůša, režie Jiří Heřman, premiéra 2. listopadu 2022

O špatné paměti a kanónech

Je pozoruhodné, jak málo si pamatuju vlastní „hrdinské“ příběhy ze života. Nevím, zda je to skromnost, nebo počínající senilita.

Mělo se za to, že lidé z kulturních center nemají rádi vlaky

Rozhovor s dramaturgem činohry NDM v Ostravě Norbertem Závodským

Alena Zemančíková: Malíř krve a půdy

jednoaktová hra Ocitli jsme se v nejzápadnějším západním Německu, v kraji Eiffel poznamenaném úpadkem, jaký by člověk v západním Německu nečekal. Na každém vyvřelém sopečném vrcholku tu stojí hrad, někde i dva hrady nad sebou, a každý má něco společného s historií Francké říše, všude se buď narodil, nebo byl (Pokračování textu…)

Kritický žebříček – Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno

5 zážitek / 4 nenechte si ujít / 3 je dobré vidět / 2 na vlastní nebezpečí / 1 vhodné pro derniéru Helena Havlíková Josef Herman Radmila Hrdinová Daniel Jäger Olga Janáčková Rudo Leška Michaela Mojžíšová Lenka Šaldová Pavel Unger Národní divadlo Brno – Leoš Janáček: Z mrtvého domu / (Pokračování textu…)

Konec fosilní režie!

V rámci přemýšlení o tom, jak bojovat na univerzitách i mimo ně za klimatickou spravedlnost, jsme přišli s myšlenkou okupační stávky univerzit v týdnu před 17. listopadem.

Vykouření jedné kauzy čili Znak je prostě znak

Jedna z mála polistopadových kauz českého divadla, která se netýkala provozních záležitostí, nýbrž přímo „obsahu“, tedy toho, co bylo na jevišti předvedeno, se udála koncem května 2018. V rámci festivalu Divadelní svět Brno byly uvedeny i dvě inscenace chorvatského režiséra Olivera Frljiće a jedna z nich, Naše násilí a vaše násilí, provedená...

Poznámky k Janáčkovi

Ve dnech 2. až 20. listopadu se do Brna po osmé vrátil mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno.

Pouťové panoptikum v neklidu tmy

Pražské Národní divadlo uvedlo na začátku listopadu premiéru inscenace kdysi skandální hry Rej dramatika vídeňské moderny Arthura Schnitzlera.

Ima jedna cura mlada

Název nové inscenace režiséra Jana Friče a dramaturgyně Kateřiny Součkové má lehce provokující název: Už není třeba dělat vůbec nic.

V objetí konvencí i minulosti

Komorní scéna Aréna otevřela sezonu ostravským comebackem slovenského režiséra Romana Poláka.

Vydatná ochutnávka

Program letošního ročníku Přeletu nad loutkářským hnízdem, festivalu, na němž se každoročně prezentuje to nejzajímavější z loutkového divadla, byl neobyčejně pestrý a vyvážený zároveň.

Petra Tejnorová: Divadlo je jako Petriho miska

Její režijní tvorba se vyznačuje zkoumáním hranic uvnitř divadla jako místa pro koexistenci žánrů, zcizováním zažitých rolí, experimentováním s formami zpodobení skutečnosti i konfrontací názorových pólů.

Geissleři sobě

Z divadla, co vzešlo z ulice / stala se nakonec italská tradice / Díky ti, díky, Itálie / tvůj odkaz navěky v divadle přežije! Tak zní jeden z programových hudebních refrénů bilanční inscenace Pudl a pudr pražsko-kukského souboru Geisslers Hofcomoedianten.

Soukromé apokalypsy

Podle scénáře spisovatelky Kláry Vlasákové vznikl film vpravdě evropský, a to nejen ve smyslu mezinárodní koprodukce. Na snímku Běžná selhání, teprve druhém celovečerním počinu maďarské režisérky rumunského původu Cristiny Grosan, okamžitě zaujme tvůrčí vyzrálost a žánrová kombinace komorního psychologického dramatu s dystopií. Na...

Svérázné samomluvy PAKA

Poslední knížka Pavla Kohouta Letorosty samomluv je svérázná obsahem i formou. Hned v úvodu autor instruuje, jak ji číst, který text je myšlený, který psaný, jaký dokonce mluvený…

Proplouvat divadlem

Má nejnovější návštěva Londýna měla konkrétní cíl: navzdory vysoké ceně vstupenek zhlédnout imerzivní projekt The Burnt City legendární skupiny Punchdrunk – věrozvěstů novodobého imerzivního divadla.

Jak je důležité míti Shakespeara

Sedět v hledišti londýnského divadla a nebýt Angličankou může přinést řadu složitostí. Nemám na mysli jen dokonalou znalost jazyka, ale především nedostatek v krvi kolujícího vztahu rodilých ostrovanů k vlastní historii.

Sto čtyřicet elektrifikovaných let

Cyklus Jiřího Orta Budiž světlo žárové jsme s autorem koncipovali tak, aby končil právě na sté čtyřicáté výročí otevření budovy Brünner Stadttheater, později zvané Na hradbách, dnes Mahenovo divadlo

Nikol Bóková

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního času

Honza Miřejovský

Byl z nás, ale já se k nim vlastně ani nepočítám, asi v těch šedesátejch nejvzdělanější a nejsečtělejší.

Hans Belting: Konec dějin umění

(Mladá fronta 2000, v němčině poprvé 1983)

Zemřeli

Hana Bobková (15. 6. 1941 Praha – 31. 10. 2022 Haag, Nizozemsko) Teatroložka a divadelní publicistka. V roce 1969 emigrovala do Nizozemska, kde se nadále věnovala divadlu. Po roce 1989 publikovala v časopise Svět a divadlo. Petr Rezek (9. 1. 1948 Praha – 8. 11. 2022 Praha)Filozof, estetik, teoretik umění (Pokračování textu…)

Výročí 1.−15. prosince

Boudová Nela, herečka (1. 12. 1967) △ Dadáková Stanislava, kostýmní výtvarnice (1. 12. 1947) △ Franková Hana, herečka (1. 12. 1937) △ Kanda Luděk, herec (1. 12. 1972) △ Mašek Ondřej, scénický výtvarník (1. 12. 1972) △ Matuszek Petr, sólista opery (1. 12. 1962) △ Štědrá Libuše, herečka (1. 12. (Pokračování textu…)

Ambrózie

Od okamžiku, kdy jsem se dozvěděl, že Michal Ambrož zemřel, mi hlavou procházejí jakési oživlé diapozitivy, samy od sebe, od probuzení až do pozdního večera. Momentky, situace, často nijak zvlášť důležité. Někdy nedávné, jindy staré třeba třicet let. Kromě obrázků ze společného klábosení, zkoušení, cestování a koncertování se často...

Došlo do redakce

Peter Shaffer: Amadeus Radioservis, CD/mp3, 101:35 min. Oblíbenou a světově proslulou divadelní hru napsal britský spisovatel a kritik Peter Shaffer v roce 1979, dva roky na to ji do češtiny přeložil Ivo T. Havlů a o rok později měla české premiéry v Plzni, Liberci, Brně a Praze. Největší popularity doznala (Pokračování textu…)

Dopis Vlasty Chramostové Růženě Naskové (1954)

Přání Vlasty Chramostové k sedmdesátým narozeninám Růženě Naskové (1884–1960) je ukázkou neformálního, osobně laděného vyznání obdivu mladé herečky ke starší kolegyni, s níž se na jevišti patrně nikdy nesetkala. Libor Vodička, Divadelní oddělení Národního muzea (Pokračování textu…)

Fagi a divadlo

(Pokračování textu…)

Potřebujeme nové příběhy

Mnozí budete protestovat, ale třiatřicet roků, které uplynuly od 17. listopadu 1989, je dostatečná časová propast, abychom odložili krásné osobní vzpomínky na zvonění klíči do alba mezi zažloutlé fotografie a začali vědomě tvořit politickou mytologii, kterou bychom chtěli zanechat příštím generacím.

Roztáhnout křídla a letět (II)

Přerod v profesionály se uskutečnil v roce 1964 velmi jednoduše, prostřednictvím Labicheovy aktovky Le Voyage autour de ma marmite (Cesta kolem mého hrnce), kterou jsme hráli s maskami inspirovanými Daumierem.

Broadwayský comeback a nová éra

Pandemie koronaviru měla devastační dopad na živou kulturu. Nevyhnula se ani nejrušnější části amerického divadla, Broadwayi, již výrazně zasáhly lockdowny. Ty ve městě zcela zdecimovaly mezinárodní i vnitrostátní turismus, což vedlo k nejdelšímu výpadku v historii broadwayských divadel, která jsou organicky spojená s turistickým ekosystémem New...