Obsah Divadelních novin 2012
Sázka Alberta Camuse
"Neexistuje úděl hůř snesitelný než se v křesťanské době narodit v pohanské zemi." Albert Camus. Plné znění eseje z DN 22/2012.
Zprávy /
Divadlo Alfred o. s.: Pokračujeme
Ve čtvrtek 20. prosince se v pražském Divadle Alfred ve dvoře konala malá slavnost. Ctibor Turba pozval své přátele, mimy, dávné i současné spolupracovníky, aby malým setkáním oslavili dvacet let práce občanského sdružení Divadlo Alfred.
Kritika /
Divoká jízda v temné jeskyni
Režisér Špinar se svou nejnovější autorskou inscenací v A studiu Rubín Dresscode: Amis & Amil vrací do uzavřeného světa gayů.
Kritika /
Aniž by se bral smrtelně vážně
Bez velké pozornosti sdělovacích prostředků uvedlo bývalé Malé Vinohradské divadlo (jmenuje se nově D21) jevištní zpracování světové literární stálice, Swiftových Gulliverových cest.
Zprávy /
Konec dohadů
V prostorách Stadionu v Kounicově ulici v Brně zůstane i příští rok zachován divadelní provoz. Na místo dosavadního nájemce Tomáše Kadlece nastoupí od 1. ledna divadlo Buranteatr.
Z deníku teatropunkera (No. 1)
Teatropunker Petr KlariN Klár otevírá na i-DN svůj blog. Prvním dílem se vrací na letošní Ost-ra-var.
Time Out Petra Pavlovského (No. 2/ 2013)
Druhý díl povídání o historii České republiky.
Do Moskvy, do Moskvy… (No. 1)
Zážitky z moskevských divadel - dnes dvakrát Mistr Bulgakov v MCHATu.
Zprávy /
Brněnský konkurs No. 1
Brněnský magistrát vyhlásí v nejbližších dnech konkurs na ředitele Národního divadla Brno.
Zprávy /
Dne 27. 9. 2012 jsem z vlastního rozhodnutí podal výpověď
Prohlášení Daniela Dvořáka, ředitele Národního divadla Brno
Zprávy /
Nechci nést zodpovědnost…
Národní divadlo Brno dočasně vede jeho ekonomická náměstkyně Marie Hubová.
Zprávy /
Kdo bude ředitelem ND Brno?
Do druhého kola konkursního řízení na post ředitele Národního divadla Brno postoupilo pět uchazečů. Přinášíme jejich pravděpodobná jména a současně i jména všech třinácti, kteří o post usilují.
Kritika /
Stačí říct ano!
Moravské divadlo Olomouc se rozhodlo jako první činoherní premiéru letošní sezóny nasadit Gogolovu hru Ženitba. K režii přizvali Bogdana Kokotka, uměleckého šéfa polské scény Těšínského divadla.
Zprávy /
MK osloví na funkci ředitele ND vybrané adepty
Při hledání nového ředitele Národního divadla v Praze nevyhlásí ministerstvo kultury otevřené výběrové řízení. Expertní tým k otázkám Národního divadla ve čtvrtek jednal s vedením ministerstva kultury.
Kéž by byli přišli jen tak
Radošinské naivné divadlo mám rád pro jeho smutné veselí nebo spíš veselý smutek, se kterým zobrazuje obyčejné lidi, a to zpravidla ve všední dny. Bývá plné porozumění pro domnělou banalitu látky a nestoná ani módními běsy, ani touhou následovat někdejší avantgardu v jejím pokusnictví.
Rozhovor /
Daniela Kolářová: Jsem prosta všech iluzí
Máte nějakou oblíbenou květinu? zeptal jsem se herečky Daniely Kolářové, když jsme si domlouvali první schůzku. Chrpu, odpověděla. Když ji někde vidím, nevydržím a jdu si ji aspoň prohlédnout.
Kontext /
Komedie jako horor?
Elegie za Divadlem Komedie – Pražským komorním divadlem 2002–2012
Kontext /
Brněnští mušketýři po dvaceti letec
Český zástupce v hlavní soutěži MFF Karlovy Vary, Polski film Marka Najbrta, vzbuzoval očekávání něčeho výjimečného. A také je v jistém smyslu naplnil. Jeho mystifikační tažení započalo loni právě na karlovarském festivalu, kde vznikly první záběry a tvůrcům se podařilo obalamutit část novinářů, že režisérem filmu je Jan Budař.
Jaké bylo to léto ve Villeneuve
Začalo to 7. července a byl to hukot nesmírný. Napřed jsme jeli Čebusem, pak jsme letěli, na závěr byl autobus zas. Někdy kolem jedenácté v noci dorazili jsme konečně do Avignonu. Tedy přesněji do Villeneuve. To je na druhé staně řeky Rhony.
Jak daleko musí člověk zajít, aby nalezl začátek?
Kde vůbec Avignon, ono bezpochyby – alespoň v červenci – hlavní město divadla, vlastně leží? Ve Francii? V Německu? Ve Švýcarsku? V Belgii? Nebo snad dokonce přes kanál v Anglii? Mnohé hovoří pro to, že tomu tak nějak být musí! Francouzské divadlo totiž už dávno není hlavní doménou festivalu. Třeba Ibsenův Nepřítel lidu…
Kontext /
Za hodně peněz málo muziky?
Divadelní prázdniny už nejsou, co bývaly. Diváci nestrádají ani v červenci a srpnu, nejrůznější produkce se jim nabízejí především na letních – otevřených scénách. Jsou však tyto projekty něčím víc než jen rozmarnou kratochvílí, kterou odvane první podzimní větřík? A odpovídá cena jejich kvalitě?
Burza /
Opomíjená generace
Dva skladatelé, dva Magoři - Nic není v historii architektury a urbanismu vnímáno v současnosti víc rozporuplně než období šedesátých až konce osmdesátých let. Pevně věřím, že se tato generace tvůrců nakonec dočká širokého uznání.
Co na sebe vím VIII
Jev, který chci pojmenovat, vznikal plíživě. Šlo o to, že zhruba od poloviny devadesátých let začala situace v ODS připomínat stav, který podle vyprávění přátel-osmašedesátníků nastal před třiceti roky mezi komunisty: v kuloárech téměř všichni kritizovali vedení, ale v sále pak hlasovali pro usnesení navržená shora.
Kritika /
Mrtvolky zatančily Artaudovi
David Jařab, bývalý umělecký šéf Pražského komorního divadla, které poslední červencový den ukončilo svou činnost v Divadle Komedie, se se svými hereckými kolegy Stanislavem Majerem a Jiřím Černým vydal do Ústí nad Labem. V Činoherním studiu uvedli koncem tamní divadelní sezony s „heslem“ Co teď/Kudy ven inscenaci s lakonickým, avšak...
Kritika /
Sebevražda jako společenská událost
Co všechno může způsobit jedna obyčejná domácí hádka o jitrnici, když bezvýznamného muže bez práce, Podsekalnikova, pár let po Velké říjnové revoluci přepadne v noci mlsná? Satirická komedie Nikolaje Erdmana Sebevrah, vyjevující společenskou atmosféru v tehdejším Sovětském svazu, se na mnoho desetiletí stala nežádoucí.
Kritika /
Samou radostí truchlí celý národ
Po Zpovědi masochisty, v níž dramatik Roman Sikora s cynickým nadhledem komentuje neoliberální reformy, napsal další hru, bezprostředně vycházející z aktuálního politického dění. Zatímco v Masochistovi se pro hlavní postavu modlou stává ministr financí Miroslav Kalousek, v Pohřbívání je štáb České televize plně zaměstnán přímým přenosem...
Kritika /
Tajemství starého domu
V retro interiéru se pohybují a jednají naši současníci, při dějových zvratech však nastupují také ti, co na témže místě žili před lety. Hra Kate Atkinsonové Ostatní světy z roku 2000 se nápadně podobá schematu šarády Toma Stopparda Arkádie (1993), i když postavy i problémy z „rodinné konverzačky“ mladší autorky mají méně sofistikované...
Kritika /
Fuga pro čtyři těla, empatii, ironii a lásku
V rohu stojící prázdné vozíčkářské křeslo – na němž se později odehraje úžasný, takřka krasobruslařsky ladný duet – připomíná, že nejsme na standardním baletním představení, nýbrž že sledujeme úvodní sekvenci inscenace Simulante Bande baletní skupiny VerTeDance, v níž vystupují dva profesionální tanečníci (Helena Arenbergová a Petr...
Kritika /
Hádanka jménem Sweeney Todd
Na sklonku jara přišla e-mailem stručná zpráva, že pár nadšenců z Prague Playhouse uvede v letních měsících muzikál Sweeney Todd. Vypadalo to na pěknou kuriozitu: hledali herce, hudebníky, divadlo, štědré mecenáše i termín premiéry. Amatérský soubor, v angličtině, a velké muzikálové sousto Made in Sondheim? Myšlenka šílená, ale vidina...
Rozhovor /
Kateřina Liďáková a Radovan Král: Nic nám nebrání být šťastní
Líbí se mi hezké herecké dvojice, a když to jsou i skvělí herci, začínám mít nápady. S Kateřinou Liďákovou a Radovanem Králem jsem si před časem domlouval reportáž o tom, jak se žije na oblasti. Jenomže skutek nám utek’; když jsem přijel do Zlína naposledy, oba herci už měli jiné životní partnery. Co na tom, inscenace jako Oresteia nebo Blanche...
Opera mezi kapkami deště
Letní operní a vůbec hudebně divadelní dění se u nás utěšeně rozvíjí, svým způsobem představuje druhou „sezonu“. Je to dobře, až na to, že nejžádanější pěvci se dopouštějí stachanovských výkonů, a to, jak známo, hlasům zrovna neprospívá. Letmo nahlédněme do tří z mnoha produkcí.
Kontext /
Lear s hlavou ověnčenou ptačími vejci
Zatímco v Londýně vrcholily přípravy na letní Olympijské hry, kulturní doprovod této sportovní události se rozběhl jako o závod již na jaře. A jeho vlajkonošem se stala ostrovní chlouba uměleckého pantheonu, William Shakespeare.
Jak vysoko držet nafouknuté balonky?
Poslední z pěti oper Richarda Strausse komponovaných na libreto Huga von Hofmannsthala je Arabella, jejímž novým nastudováním ukončila pařížská Opera Bastille svou nepříliš zajímavou loňskou sezonu.
Burza /
Poničená a vykradená
Z léta mi zůstává vzpomínka na výlet na severní Moravu. Nikoli za divadlem, literaturou či hudbou, ale za kulturní či lépe řečeno zkulturňující událostí, rozsahem nevelkou, ale významem přinejmenším pozoruhodnou.
Kontext /
Opera za Jiřího Heřmana
Jiřího Heřmana (1975) si přivedl Ondřej Černý jako jediného nového šéfa. Operní režisér už na škole zaujal novou jevištní poetikou, poté výjimečnými produkcemi sdružení in spe, ale neměl zkušenosti s řízením stálého velkého operního souboru. Po nástupu do funkce udělal řadu manažerských i lidských chyb, které plynuly také z jeho...
Kontext /
Činohra se nepodbízí
Repertoár činohry Národního divadla v Praze je ve sledovaném období pestrý, aktuální, provokující. Publikum se tu nehladí po srsti, což může být i z hlediska diváckého očekávání, spojeného s návštěvou krásných historických budov, vnímáno jako počínání dosti nepopulární.
Kontext /
Balet v čase neautenticity
Krása a odtažitost baletního umění nechrání před nemocemi doby. „Epocha“ současného šéfa baletu Petra Zusky předchází „epochu“ Ondřeje Černého. Zusku uvedl na „trůn“ před deseti lety předchozí ředitel Daniel Dvořák, mazaný a zároveň inspirovaný impresario vyznačující se rychlými a avantgardními rozhodnutími.
Gábor Tompa: Divadlo by mělo být hřebíkem v politikově židli
Gábor Tompa (1957), umělecký šéf a režisér Maďarského divadla v rumunské Kluži. Do Prahy přijel nastudovat hru klasika absurdního dramatu Eugéna Ionesca Nosorožec. Po tiskové konferenci, kde se vehementně dral o slovo, aby všem zúčastněným přiblížil svoji inscenační ideu i důvody, které jej k nastudování hry vedly, jsem se obávala, že na mé...