Obsah Divadelních novin 2017
Kritika /
Oběsit je pro ně ještě málo
Při vyslovení jména Martin McDonagh se v českých končinách hned vybaví další: Ondřej Sokol. Režisér, který inscenací hry Osiřelý západ (2002) v pražském Činoherním klubu otevřel britsko-irskému dramatikovi cestu na zdejší jeviště.
Kritika /
Hříšně dovádivý tanec Čtyřlístku
Během sledování předvánoční premiéry Čtyřlístku! v Klicperově divadle mě několikrát napadlo, že to je inscenace jako z dob Drábkova působení v pražském Minoru. Infantilní, bujná, hravá – tedy rodinná, pokud jsou dospělí schopni a ochotni popustit uzdu své dětské fantazii. A pak jsem zjistila, že Drábek Čtyřlístek v Minoru opravdu...
Kritika /
Malá nostalgická povídka
Volbou poetického textu Ludvíka Aškenazyho Malá vánoční povídka aneb Jak jsem se ztratil cílila dramaturgie Národního divadla Brno na takzvané rodinné publikum. Imaginativní, hravý příběh pětiletého Jakuba, který se při kupování vánočního stromečku ztratí svému tatínkovi, ale nezpanikaří a užije si Štědrý den s mnoha zábavnými setkáními,...
Kritika /
Ať je to cokoli, není to hudební divadlo
Opera Národního divadla se v poslední době více věnuje hudbě 20. století – jen na tuto sezonu byla plánována díla Carla Orffa a Václava Kašlíka i světová premiéra Jiřího Kadeřábka či Reichova „opera-film“ Tři příběhy (Three Tales).
Kritika /
Cholera, revoluce, módní přehlídka
Gorkého hra Děti slunce (1905) je jen stěží oním kýženým textem, který by mohl úspěšně prolomit dramaturgické mlčení soudobého českého divadla, obestírající osobu svého tvůrce, nesporně jednu z velkých postav nejen ruské literatury a dramatu prvé poloviny 20. století. Dá se ovšem inscenovat mnohem lépe, než jak to učinil Juraj Deák se svým...
Kritika /
Spojila je hudba
Tom Ripley byl oblíbenou postavou spisovatelky Patricie Higsmithové, dokonce se s ním do jisté míry ztotožňovala, takže se objevil v několika jejích prózách. Marie Špalová se proto v dramatizaci Talentovaného pana Ripleyho nesoustředila pouze na obsah známého psychologického thrilleru, ale spojila s ním i biografické prvky samotné autorky.
Kritika /
Jak se rodí kněží
V Divadle v Řeznické uvedli oceňovaný text amerického dramatika Billa C. Davise Odvolání ohledávající katolické stereotypy s vtipem a nelacině. Inscenaci režíroval a jednu ze dvou rolí ztvárnil Miroslav Táborský. Partnerem mu je Filip Cíl, Jan Malíř a geniální kytarista Norbi Kovács, hrající například s Ivanem Hlasem, vytvořili hudbu. Výsledkem je...
Kontext /
Kyvadlový festival poprvé
Dvě dříve konkurenční kulturní instituce z valašsko-slovácké oblasti, Městské divadlo Zlín a Slovácké divadlo Uherské Hradiště, se díky svým flexibilním šéfům Petru Michálkovi a Michalu Zetelovi spřátelily a představily se v adventním čase s prvním (či nultým?) ročníkem festivalu Zarás. (Pořadatelé o netypickém názvu festivalu prozradili:...
Kontext /
Wim Vandekeybus: Plavu z jednoho jezera do druhého
Tanečník, choreograf, režisér, divadelní i filmový, a vůbec všeuměl, Belgičan Wim Vandekeybus (1963) jezdí do Prahy se svým souborem Ultima Vez často a má u nás už značný okruh fanoušků. I loni byla představení v pražské Arše vyprodána.
Burza /
Tatíček (II)
S tatíčkem jsem ovšem, i když jsme bydleli v jednom bytě, prakticky nežila. Žila jsem jaksi vedle něho, nebo mimo něj. Možná to zase způsobila nechtěně maminka, která po mém narození dostala šílený nápad: aby nerušila tvorbu svého obdivovaného Honzíčka, odjela se mnou – ani ne půlroční – za svou sestrou, která měla také půlroční miminko,...
Kritika /
Inscenace roku
Do čtyřiadvacátého ročníku ankety o Inscenaci roku 2016 přispělo 88 tipujících. Každý mohl vybrat jednu inscenaci (projekt) z období prosinec 2015 – listopad 2016. Tolerovali jsme několik tipů mimo vymezené období. Výsledky ankety najdete na straně 2. Pavla Bergmannová: Ostravské undergroundové pašije aneb O nejslavnějším zmrtvýchvstání, režie...
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 211)
Ještěže tady máme tuhle naši Radost. Umí dělat srandu.... Aneb Mudrování nad Žebráckou operetou Ořechovského divadla v brněnské Radosti.
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 210)
Na starší kolena mě začalo bavit sledovat činnost těch, co se učí jak na to, aby převzali námi opouštěné umělecké posty a štafetu divadelního kumštu nesli za nás… aneb Mudrování o dvou operách v Divadle na Orlí.
(Ne)jen pro teenagery (No. 4)
Sobotní večerní festivalový program nabídl derniéru scénického koncertu z písní Jiřího Bulise v podání studentů čtvrtého ročníku ateliéru muzikálového herectví JAMU Hodinku na Štědrý den.
(Ne)jen pro teenagery (No. 3)
Třetí festivalový den nabídl představení Můj BF olomouckého Divadla na cucky. Inscenace tematizuje otázku, zda může mezi mladým mužem a ženou vzniknout opravdové přátelství. Podle reakcí publika bylo ale jasné, že téma mezi teenagery rezonuje.
(Ne)jen pro teenagery (No. 2)
Inscenace My děti ze stanice ZOO Činoherního studia Ústí nad Labem nepoučuje, ale vypráví známý příběh s lehkou nadsázkou, srozumitelným divadelním jazykem, postaveným na kontrastu a detailech.
(Ne)jen pro teenagery (No. 1)
Od 11. do 16. ledna 2017 v pražském Divadle v Dlouhé probíhá 8. ročník Festivalu 13+. Prvním představením této divadelní přehlídky nejen pro teenagery byla premiéra inscenace Dating v osmi v režii Adély Laštovkové Stodolové.
Rozhovor /
Martina Schlegelová: Na život Havlových jsme nahlédli „havlovskýma“ očima
Rozhovor s režisérkou inscenace Olga (Horrory z Hrádečku)
Kritika /
Jízdní řád smrti aneb Dvakrát a jinak Spalovač mrtvol
Když byly oznámeny dramaturgické plány současné divadelní sezony, nejedno srdce diváka se zachvělo očekáváním – v Divadle Petra Bezruče a ve Stavovském divadle připravují Spalovače mrtvol.
Kritika /
Mrštíkovský opus magnum na rodné Vysočině
K důležitým rolím oblastních divadel náleží mimo jiné prezentace témat a děl svázaných s regionem, ve kterých působí. Horácké divadlo v Jihlavě tak činí mnohdy originálně: například v této sezoně zasazením děje muzikálové komedie Adéla ještě nevečeřela do kulis Jihlavy počátku 20. století. Regionální vazba je patrná také v zájmu o...
Kritika /
Pozlacená pýcha
V seriálových nebo filmových adaptacích románu Jane Austenové Pýcha a předsudek je vyzdvihována především milostná linie a opomíjí se, že Austenová líčila charaktery, vztahy a motivace svých postav s ironickým podtextem. Daniel Špinar v Národním divadle naopak ironii učinil tématem inscenace.
Kritika /
Potemnělá balada
Dramaturgyni a zároveň režisérku opery Leoše Janáčka Její pastorkyňa Lindu Keprtovou inspirovala skladatelova poznámka: Vím, že jsem v opeře černě do černého maloval; pochmurná hudba – tak jak můj duch byl. Truchlil pro milovanou dceru Olgu, která zemřela krátce před dokončením partitury.
Kritika /
Jób zoufající k Bohu
Po celou dobu existence Divadla U stolu se principál František Derfler věnoval mezním tématům našeho vezdejšího pozemského pobytu, která jej přitahují a fascinují a s nimiž se snaží vyrovnat, ba přímo „utkat“, jako divadelní umělec. Výběrem látky, jejím zpracováním a převedením do „kubické dimenze“ v jedinečném prostoru Sklepní scény...
Kritika /
The Kitchen lepší famílie
Česká premiéra nejnovější hry německého dramatika a režiséra Maria von Mayenburga Živý obraz je velkým krokem na Malé scéně Východočeského divadla. Společně s autorem se v Pardubicích poprvé představil režisér David Šiktanc, který již inscenoval Mayenburgovy texty Mučedník, Ošklivec a Kámen.
Kontext /
Co mě potěšilo a co ne: Anketa ředitelů tří národních a jednoho Tylova divadla
Na přelomu letopočtů jsme položili pět anketních otázek ředitelům čtyř největších divadelních organizací: Janu Burianovi z Národního divadla v Praze, Martinu Glaserovi z Národního divadla v Brně, Jiřímu Nekvasilovi z Národního divadla moravskoslezského v Ostravě a Martinu Otavovi z Divadla J. K. Tyla v Plzni. Otázky byly prosté, vyžadovány byly...
Kontext /
Nezařazené / Knihovnička
Shakespeare zbrusu nový… Oxfordský
Pokud jde o Shakespeara, jsme všichni studenti. Neustále je se co učit, neustále je čemu porozumět jinak nebo hlouběji, stále nacházíme detail či model, který jsme dříve neviděli. Shakespeare prostě nebyl jen spisovatel, byl to tvůrce neobvyklých zážitků, stvořitel udivujících myšlenkových experimentů. [Toto vydání] nepodává v novém balení pro...
Éva Pataki: Musíte vymyslet tři věty
S maďarskou spisovatelkou, autorkou filmových a televizních scénářů, rozhlasových her, dramat, povídek a románů Évou Pataki (1954) jsem se sešla v kavárně Divadla pod Palmovkou před představením komorního muzikálu Edith a Marlene, jehož je autorkou.
Burza /
Burza /
Setkání mluvčích místních poboček HA
Herecká asociace informuje – Koncem minulého roku se setkali zástupci poboček HA, aby prodiskutovali aktuální situaci v jednotlivých divadlech.
Burza /
Tatíček (III)
Rodinné vzpomínky na loutkáře Jana Malíka potřetí Když jsme se s maminkou vrátily po téměř dvou letech z Janských Lázní do Prahy, byl tatínek zrovna v plných přípravách na otevření nového divadla, které vzniklo přebudováním pavilonu Kleine Bühne na dvoře Slovanského domu. Chvíli zde působilo Divadlo mladých pionýrů a pak (Pokračování...
Kritika /
Dojemná zkouška z dospělosti
Komedie Obraz francouzské dramatičky Yasminy Rezy se na českých jevištích zabydlela. Poprvé byla inscenována v Městských divadlech pražských v roce 1995, tedy již rok po svém vzniku, a do zatím poslední, ostravské premiéry se urodilo deset nastudování.
Kritika /
Snad se nám to všem jen zdálo…
Mělo to být umělecky ambiciózní vykročení Divadla na Fidlovačce z převážně bulvárního repertoáru – Shakespearův Sen noci svatojánské v režii Kateřiny Duškové sliboval propojení činohry s novým cirkusem. Souboru, oslabenému odchodem části „hvězd“ i nejistotou kolem dalšího financování nuselské scény, měla nová premiéra dodat...
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 213)
Brňané jsou lidmi z bahna aneb Male mudrování o tom, jak v Redutě hrají Brněnské pověsti.
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 212)
Chceme, aby pohybové divadlo mělo v BuranTeatru, a tím i v Brně, svoje stálé místo aneb Mudrování s uměleckým šéfem a dramaturgyní BuranTeatru o stávajícím směrování souboru u příležitosti scénického provedení Dostojevského povídky Něžná s její malou recenzí.
Rozhovor /
Antonín Puchmajer D. S.: Česká Třebová – náš cíl
Rozhovor s Vladimírem Mikulkou, Jakubem Škorpilem a Martinem J. Švejdou
Kritika /
Zápisky z coolového podzemí
V páté sezoně své činnosti se Studio Hrdinů jalo komentovat aktuální českou současnost skrze původní dramatické texty spisovatelů narozených v druhé půli sedmdesátých let – nejprve Davida Zábranského, nyní Petry Hůlové. Jak to dopadá? Dušan D. Pařízek a David Jařab ukončili v létě 2012 existenci Pražského komorního divadla v Divadle...