Obsah Divadelních novin 2017

Pérák mezi námi

Je pozdní říjnový večer roku 1837. V Londýně panuje navzdory předpovědi vlídné počasí. Právě skončilo divadelní představení a diváci se rozcházejí všemi směry. Pán a paní ve společenském oděvu se marně shánějí po drožce. Zamíří tedy k domovu pěšky. Cesta vede tichou, liduprázdnou uličkou. Náhle se zdánlivě odnikud, jakoby skokem,...

Hvězdný prach jsi a v hvězdný prach se obrátíš

Choreograf Michal Záhora, estét s mystickými sklony, ve svých posledních výrazných choreografiích Orbis pictus a Diptych vyvolával filosoficky zasněné obrazy. A zasněným obrazem je i jeho nové dílo pro pět tanečníků – Pulsar, pokus o ultimátní prožitek neuchopitelnosti vesmíru a vrženosti člověka do nekonečna.

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 239)

Dnešní představení nebylo „to pravé ořechové“, počkejme, příště se třeba bude dařit lépe… aneb Mudrování nad uvedením Želar v Mahenově divadle.

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 238)

Ani ve snu by mě nenapadlo, že budu cestovat za poznáním do malé obce zvané Ořechov aneb Mudrování o jarní pouti za Františkem Kožíkem do Ořechova.

Jan Lepšík: Divadlo je magická skříňka, se kterou se dá stvořit cokoli

Herce Jana Lepšíka (1972) si v prvé řadě pamatuji z nejrůznějších „podzemních“ inscenací – třeba z divadelních projektů Miroslava Bambuška ve staré, ještě polorozpadlé La Fabrice nebo v ostravském Dolu Michal, z Mondšajnu Jana Friče v MeetFactory, z Pískoviště Jiřího Pokorného v Eliadově knihovně Divadla Na zábradlí. Vždycky působil jako...

Porotu ČTP zaujalo skákání přes švihadlo

Včera byly rozdány ceny České taneční platformy. Tanečnicí roku 2016 je Helena Arenbergerová, nejlepší taneční inscenací loňského roku se stala inscenace Švihla Terezy Hradilkové...

Tip: Mezinárodní den tance 2017

Sobota 29. duben je Mezinárodním dnem tance. Jeho oslavy budou probíhat i na mnoha místech České republiky. Kdo má tedy chuť zúčastnit se oslav, ať už jako tanečník, nebo divák, tady je jednoduchý návod!

Clown Bilbo bloguje (No. 60)

Něco běhá po střeše. Dupe, skřípe, skáče. Prohání se okapem. Aneb Kuny.

Pomsta divadlu

Psychedelický western z česko-německého pomezí - tak pojmenovali žánr svého nového počinu Die Rache experimentátoři spolku Handa Gote research & development. Die Rache znamená v němčině pomsta a právě tu se rozhodli tvůrci zkoumat.

Divadelní glosy (nejen) z Plzně (No. 4)

Planý režisérismus s ruskou pachutí aneb Rusalka v Plzni.

Tichá bouře

Nové uskupení Naïve Man Company uvedlo svou první inscenaci Prospero v prostorách Jatka78. Finský režisér Maxim Komaro, člen finské skupiny Circo Aereo spolupracovník Cirku La Putyka, se spojil s uměleckým šéfem norského Cirkusu Xanti Sverrem Waagem a inspirováni Shakespearovou romancí si nostalgicky pohráli s divadelními postupy 19. století.

Bůh se schoulil v hodině rysa

Radim Špaček před rokem inscenoval hru Cock Mikea Bartletta v Divadle v Řeznické. Herci Petra Horváthová a Daniel Krejčík si po jejím úspěchu založili divadelní spolek SpoluHra a v divadle La Fabrika nyní nazkoušeli inscenaci hry švédského autora Pera Olova Enquista V hodině rysa. Obsazení doplnila jako speciální host Zuzana Bydžovská.

Jana Návratová: Spojení tance a filmu je osudové

Rozhovor s ředitelkou Festivalu tanečních filmů (11.–13. května v Kině Světozor)

Dvě detonace v opeře Národního divadla

Opeře Národního divadla se daří inscenovat podnětná díla převážně z druhé poloviny 20. století. Poprvé se do tohoto portfolia dostala původní kompozice, a sice opera Jiřího Kadeřábka Žádný člověk, napsaná na objednávku opery Národního divadla, těsně ji následovala opera Krakatit k oslavě nedožitých stých narozenin Václava Kašlíka.

Macbeth pokaždé jinak

Z Divadla Komedie, kam se dočasně se svými produkcemi přestěhovalo Divadlo Na zábradlí, do Divadla ABC je to, co by kamenem dohodil. Krátce po sobě měla na obou scénách premiéru inscenace Macbetha, které už tak blízko k sobě nemají. Zatímco v ABC se režisér Pavel Khek odhodlal ke standardnímu nastudování (Pokračování textu…)

Proměny Verlaina a Rimbauda

Duchaplná hra britského autora Christophera Hamptona Úplné zatmění o osudovém vztahu velkých francouzských básníků Paula Verlaina a Jeana-Nicolase Arthura Rimbauda má v tomto roce za sebou už padesát let od chvíle, kdy spatřila světlo světa. Výročí však nejspíš nebylo záminkou k jejímu nastudování dvěma divadelními soubory v téměř totožném...

Naši depresivní furianti

Očekávat, že Depresivní děti nastudují Naše furianty alespoň přibližně pietně, by byla holá bláhovost. Pokud se jí snad někdo chtěl přesto dopustit, dostalo se mu důrazného varování skrze dvě reklamní fotografie: z jedné upřeně zírá černoch v národním kroji, druhá nabízí akt obézní ženy s nákupní taškou přes hlavu na kapotě staré...

Feste. Jesle.

Divadlo Feste i ve své poslední inscenaci Dítě. Člun. naplňuje svůj program divadla společensky „palčivých“ témat. Tentokrát je to problematika rodičovství a nástupu dítěte do jeslí.

Kde divadlo chutná po jablkách

Po úspěchu inscenace Hodina Komenského přizvalo ostravské Divadlo loutek ke spolupráci osvědčený tandem libereckého Naivního divadla – režiséra Martina Tichého a scenáristu a dramaturga Víta Peřinu. Ti se tentokrát zdárně utkali s dramatizací osobitého příběhu spisovatelky Ivy Procházkové, která za poněkud tajuplný název Středa nám chutná...

Výlet na praúzemí psychické improvizace

Ivanu Uhlířovou jistě netřeba představovat coby herečku. Nastal ale čas představit ji jako režisérku. Nová inscenace dostala jméno Mimo zápis.

Tyranie sdílené vagíny

V MeetFactory podruhé hostuje režisérka Natália Deáková a s dramaturgem Matějem Samcem zde uvedli nejnovější román Irvina Welshe Pohlavní životy siamských dvojčat.

Plýtvání jevištním časem zakázáno aneb Broadway září

Několik let jsem v New Yorku nebyl. I u nás chodím do divadla méně než dříve. Možná jsem tedy správně odpočatý, abych jevištní umění vnímal čerstvýma očima (i ušima). Rozhodně mě několik současných broadwayských produkcí velmi zaujalo. Vybíral jsem si během své nedávné návštěvy, pokud možno, ty nové a latentně kvalitní a jsem potěšen,...

Ceny 55. ročníku Poděbradských dnů poezie 2017

1. kategorie Laureátka ceny Vladimíra Justla, certifikát od Herecké asociace a Cena publika Barbora Vágnerová, Pražská konzervatoř Cena Českého rozhlasu Pavla Limmlová, Brno Cena SLOVO a HLAS Petr Uhlík, Pražská konzervatoř Prémia Literárneho fondu v Bratislave za mimoriadny umelecký výkon a Cena Vydavateľstva Tatran Samuel Gonda, Konzervatórium Košice...

Valná hromada Herecké asociace

Milé členky, milí členové HA, naši vážení příznivci. Uplynulý rok byl pro Hereckou asociaci velmi náročný (jak jinak), ale také v mnohém radostný. Dořešili jsme některé dlouhodobé projekty (podpis nové smlouvy s Českou televizí – po třech letech, autorský zákon aj.), velmi intenzivně zapracovali na navýšení platů výkonných umělců (v...

Pozvánka do Prachatic

Národní muzeum informuje

Když osud postaví si hlavu aneb Peripetie jedné inscenace

V letech 1987–1990 jsem působil jako dramaturg v Divadle Vítězného února v Hradci Králové (dnes Klicperovo divadlo). Divadlu v té době řediteloval Zdeněk Rumpík, který se ho pokoušel vyvést z určité tvůrčí krize a pro uskutečnění této své vize podnikl i zcela konkrétní „manažerské“ kroky. Jaroslav Etlík Když znovu otevřel (Pokračování...

Wanted

Album písní Kurta Weilla bezprostředně navazuje na stejnojmenný projekt, který měl premiéru ve velkém sále pražské Lucerny 12. dubna a před evropským turné tu vyprodal sedmnáct představení. aneb Úvahy hudební.

Co Nekolný opravdu dluží

Bohumila Nekolného rozlítili operní kritikové. Zřejmě čte jen Lidovky, Mladou frontu Dnes a hodně výběrově Divadelky, nejspíš jen o Národním divadle. Kritika není ničím víc než vstupem do diskuse o artefaktu, není to výstupní kontrola, natož ochranitel umění jako za obrození, už vůbec ne „advokát“ konkrétního operního domu, jak by si...

Akademie v mantinelech konvencí

Poslední únorovou neděli se v Los Angeles po devětaosmdesáté rozdávaly Oscary. Týden poté, první březnovou sobotu, se v pražském Rudolfinu po osmadvacáté rozdávali Čeští lvi... Aneb Úvahy filmové.

Tip: Zlomvaz 2017

Studentský divadelní festival Zlomvaz 2017 přiveze 3. – 6. května do Prahy již po dvacáté čtvrté mladé umělce z šesti evropských zemí. Festivalem ožije celá budova DAMU, čtyři hudební večery rozezní oblíbený DUP39.

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 242)

Představení bylo vulgární, ovšem zastavilo se na stupni nedosahujícím hranice nechutnosti… aneb Mudrování nad premiérou Strach jíst duši v brněnské Redutě.

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 241)

Vážení mojí milí, byli jste fakt dobří. Jednou přijdete do nebe a tam se sejdete s bratry Čapkovými, protože oni tam dozajista jsou. Aneb Mudrování nad roztomilým kočkováním s pejsky v paní Huse.

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 240)

Děti se smály, tleskaly. Pozorně sledovaly chrlící se legrácky strhujícího leporela. Aneb Mudrování nad radostí Veselých paniček windsorských v brněnské Radosti.

Na ztracené vartě Evropy

Evropa, v pořadí druhá inscenace z nové produkce Divadla NoD, je riskantní experiment, ale v jiném smyslu, než by se čekalo. Hru napsal skotský dramatik David Greig v roce 1994 v reakci na změny ve východoevropském regionu, globalizaci ekonomiky a válku na Balkáně.

Čelákovické glosy (No. 11)

Naléhavou otázkou je, proč vedení opery souhlasilo s připsáním činoherního prologu aneb Operní Krakatit znovu (po skoro šedesáti letech).

Dabing dabing dabing (No. 6)

Král ze Soho. Režie: Michael Winterbottom, předloha: Jean de Letraz (kniha), scénář: Matt Greenhalgh. Překlad: Anna Polanská / Dialogy: Petra Jindrová / Zvuk: Martin Václavík / Produkce: Jana Trefná / Režie: Petr Pospíchal.

Tanec je kreativita…

Tanec komunikuje a rozšiřuje univerzální jazyk, plodí radost, krásu a pokrok v lidském vědění. Tanec je kreativita… Poselství k dnešnímu Mezinárodnímu dni tance 2017 je sestaveno z textů nedávno zesnulé tanečnice, choreografky, režisérky a výtvarnice Trishy Brown.

Jára Cimrman dobývá Ameriku! (No. 4)

Na ráno máme naplánováno natáčení s Davidem Smoljakem, který pro svůj dokument připravil vtipný scénář. Sraz je v Battery Parku s výhledem na Sochu svobody.

Jára Cimrman dobývá Ameriku! (No. 3)

První představení dopadlo skvěle. Dnes máme konečně čas si vydechnout a nasát trochu newyorskou atmosféru.

Jára Cimrman dobývá Ameriku! (No. 2)

V New Yorku na letišti nás vítá krásné počasí a také Karel Smékal z Českého konzulátu. Následující den nás čeká představení a jsme unavení po cestě, takže zaléháme, abychom načerpali síly.